Když andělské věci se začnou proměňovat v radost,
pak je to asi andělské znamení...
Před pár dny jsem si vyměnila pár sms
s maminkou kamarádky naší Carolinky.
Požádala mě o můj andělský kalendář.
Věděla jsem, že jí ho věnuji.
Někdy to tak prostě cítíte a chcete.
Když jsem předávala kalendář "každý den je dar"¨
s andělským světlem na titulní straně,
usměvavá tvář oné maminky mi dávala krabičku,
která neskutečně voněla.
Byla plná perníčků a voňavých andělů.
Když se radost začne točit, jako mlýnské kolo,
krásně to klape.
Dnes jsem voňavé perníčky vyndávala z krabičky
do ošatky a uvědomila si,
že adventní neděle, ať je první , druhá nebo čtvrtá,
měla by být o zastavení, ztišení, úsměvu.
Jen tak k nám lépe najdou cestu andělé.
Ať mají podobu třeba souseda, babičky
nebo usměvavé maminky s krabičkou
plnou perníkových andělů.