Stromeček
nám nosí Ježíšek. Ráno, na Štědrý den, když se Carolinka probudí, je
nejkrásnějším ránem v roce. Radost a její hlásek se nese celým domem… a
možná i celou ulicí …
♥
Děkuje,
povykuje, poskakuje a radost
z těšení má váhu mrakodrapu.
Stromeček
obchází, dotýká se vánočních ozdob, přičichává. Oči září stejně, jako svítička
na stromečku.
♥
I celé dopoledne mám pocit, že je úplně jiné, než všechna ostatní. Jako by se zastavil čas. Jsou tu jen pohádky a my. Posílám poslední zprávy s hřejivými slovy. Povídáme si … pijeme kafíčko …nevařím. Máme půst. Večeři a další bašty jsou již připraveny.
K obědu
máme hrachovou polévku … vždycky jsme vyhazovaly s dětmi hrst hrachu z okna
… pro štěstí … ale spíš z tradice a pro radost ptáčků …
♥
Na
zlaté prasátko nevěřím, ale věřím na to, že po půstu ryba chutná více a jinak.
Od
odpoledne Carolinka vyhlíží ze všech oken znamení nebeské. Odkud bude cinkat
zvoneček…zda-li nezahlédne Ježíškovi pomocníky, andělé … Má tisíc dotazů … a já
dávám tisíc odpovědí.
♥
 |
| šupinka pro štěstí ... dávám ji s mincí pod každý talíř ... |
Snad
mi Ježíšek odpustí mé klamavé odpovědi. Ale za ty zářící oči a touhu a radost Carolinky
… věřím, že umí přimhouřit oči …
♥
 |
| Carolinka ještě napsala před večeří Ježíškovi psaní ... Toto jsou skutečné poklady. |
K večeru
si oblékneme sváteční oblečení … i náš pes dostává do misky pamlsky k večeři
… Nastává čas večeře …
♥
Ke stolu
si sedneme bez zkřížených nohou, se sepnutými rukami … Carolinka jednou za rok
pronáší modlitbu … děkujeme za celý krásný rok …za to, že jsme spolu …a přejeme
si, abychom se za rok sešli ve zdraví všichni zase… Co přát si víc?
♥
Tradice
je tradice … U nás na stole nechybí rybí polévka dle receptůry mé babičky, mé nejlepší
kuchařky na světě. Vzpomínám na ní ... na všechny mé předky.
Večeříme
kapra s bramborovým salátem. Ryba byla tradičním symbolem křesťanství a
postním jídle od nepaměti. Možná proto bylo tolik rybníků založeno v blízkosti
klášterů. I Magdalena Dobromila Rettigová řadí mezi sváteční pokrmy kapra
obecného. Na každý pád u nás vždy smažený kapr na másle v troubě s bramborovým
salátem.
Rozkrojíme
jablíčko. Jaký bude příští rok? Objeví se hvězdička? Náš Jája se letos zdráhal
krájet, ale nakonec i on uviděl hvězdičku, co byla ukryta červeném jablíčku ...
♥
Následuje
vyhlížení Ježíška … dáváme mu před domem znamení prskavkami. Voláme do temné
oblohy, aby nás nepřehlédl … mezi tím jeden z nás (většinou já) dělá to
kouzlo Vánoc. Vybíhám ven a přidávám se k natěšeným členům rodiny.
Prskavkami prskáme … nasloucháme zvoneček …
♥
Cinká
….
Běžíme
domů … otvíráme dveře … KOUZLO VÁNOC … je tu …
V ten
moment cítím zvláštní druh spokojenosti …pohodu a klid…Radost a sdílení …
♥
 |
| náš vnouček Jeník, byl moc nadšený z bublinkové folie ...z praskání bublinek ... :-) |
Druhý
den, na Boží hod, přijíždějí návštěvy. Vnouček, dcera, moji rodiče …
Voláme si s kamarádkami
…všechny ráda vidím a slyším …
♥
 |
| Hrají si všichni ...malé i velké děti ... |
Nesmí
chybět i cesta do kostela …jdeme se podívat na jesličky … a já pokaždé
vzpomínám, jak jsem chodívávala v chumelenici, jako malé dítě s dědou
a babičkou do kostela a děda mi cestou říkal:
„ na
Vánoce, na jesličky do kostela se jít podívat je radost. I když máš na řasách
zmrzlé vločky a hýla na nose…ta cesta za nimi za to stojí …“
♥
Krásné
a pohodové dny přeje
Věrka
s rodinou
♥
