Jsou dny, které patří do našich vzpomínek.
S železnou pravidelností je vkládám i sem na blog.
Je to Štědrý den.
Miluji Vánoce.
Čas adventu, příprav...
Už dávno vím, že tento čas není jen a jen o dárcích.
Je i o přání, která skrývají naše srdce...
A tato přání se snažíme plnit druhým.
Někdy v podobě zmiňovaných dárcích.
Jindy slovy nebo činy...
Já jsem si letos v noci, když celý dům utichl,
listovala vzpomínkami štědrých dnů...
Od útlého dětství, až po ten včerejší...
Listovala jsem i zde na blogu.
Napsala jsem do levého rohu vyhledavače
"štědrý den"
a tiše vzpomínala...
Přála jsem si být na malou chvíli ptáčkem a letět daleko.
Usedla bych na parapet dvou oken.
Podívala bych se, zda-li jsou tyto rodiny šťastné.
Zda-li je tam láska a zdraví.
A pak bych odlítla do svého domova s pocitem klidu a blaženosti.
S vědomím, že tomu tak je...
S vědomím, že v tento den, by nikdo
na celém světě neměl zůstat zapomenut a zůstat stát za oknem...
Ať láska a mír se v nás rozlévá nejen v tyto dny...
Ať slova, co umí pohladit a potěšit se šíří dál ...
mějte krásné Vánoce
Věrka s rodinou
Věrko, sálá od vás láska. Z domova, i z textu. Rozumím Vám. Měla jsem to dlouho také podobně. Možná Vás potěším myšlenkou, že i ti za oknem jednou zestárnou. Všechno se mění a kdo si myslí, že ne, mýlí se. Eva z Rokycan
OdpovědětVymazatMilá Evo, vnímám to v kontextu úplně stejně. Jenže to tu už nebudu... Přeji hezké vánoční dny. Věrka
VymazatVěrko, jistě tam za těmi dvěma okny je vše jak má být, jen pýcha je zaslepuje. Dej jim čas....bolí to, vím, ale oni musí "dozrát". Užívej si Nebe a netrap se. Krásné dny přeje Olina
OdpovědětVymazatMilá Olinko, děkuji ❤️. Tato bolest prošla několika stadii. Nyní jsem v bodě, že se jen ptám, co to komu přineslo. Každá situace se děje z nějakého důvodu. Byli na cestě životem lidé, které ranili, ale jen odpuštění přineslo klid, mír a pochopení. Věrka
VymazatJe škoda, že ta dvě okna jsou stále zavřená. Že to bolí, je mi jasné. Ale on dozraje čas k tomu, že se otevřou.......
OdpovědětVymazatPřeji hezký dnešní den, přeji i další dny v pohodě a klidu.
Hanka
Milá Hanko, děkuji ❤️ Nyní už chápu, ač srdce nerozumí, že okna zavřená zůstanou. Přes nespočet SMS zpráv, bez odpovědi. I když s babičkou, mojí mámou mají komunikativní vztah, tak asi jediná vím, že stále je prostor a čas podat si ruce, vyměnit slova... A někdy si přeji vrátit čas... nedávala bych tolik lásky a sebe samu. Víc bych myslela na sebe. Věrka
VymazatKrásná vánoční atmosféra. Ať vám pocit z ní vydrží co nejdéle. O život za druhými okny netřeba strachu. Věruško, myslete už na sebe. Čtu vás pravidelně, málo kdy píši komentáře. Dnes ano, protože vás mám ráda. Danuška
OdpovědětVymazatDanuško, ze ❤️ děkuji 🙏. Věrka
VymazatVěrko, umíte to tak hezky napsat.Me jedna osoba, které jsem hodně věřila a pomohla strašně moc ublížila a já se s tím neumím vyrovnat protože je to moje snacha.Moc vás všechny zdravím a moc ráda sem chodím.Iveta
OdpovědětVymazatMilá Ivetko, děkuji za Vaše řádky a důvěru. Ta bolest se popsat nedá i když rok od roku slábne. A vím, že život je bumerang. Všechno se v životě vrací, všechno. To dobré i to druhé. Jim nepřeji navrácení bumerangu, v žádném případě. Vědomí, že pochopí... Věrka
VymazatMilá Věrka toto je velmi smutné a v tomto období ještě více bolestné. Nevím jaký je důvod a nemám ani právo cokoli vám radit, ale není možné udělat první vstřícný krok? Přeju vám krásné svátky a hodně zdravíčka. Soňa.
OdpovědětVymazatMilá Soňo, děkuji. Důvod neznám také. Není možné škrtnout mámu, i když si někdo myslí, že ano. Vždyť i první přikázání z desatera už tu pravěkou pravdu říká... Upřímně, já měla tolik důvodů udělat škrt vůči své mámě a neudělala jsem to. Vím, že mi dala život a i přes mega překážky jsem se chovala jako dcera. Možná někdy špatná... nedokáži soudit. Kdo vlastně může soudit? Vstřícný krok jsem udělala několikrát. Ten poslední třeba právě na Štědrý den SMS zprávou od srdce dceriz, synovi i zeťovi. Výsledek? Ticho.
VymazatVěrka
Milá Věrko,jak moc vám rozumím,protože prožívám totéž...a žádný vstřícný krok nepomohl.Ano,je to jejich pýcha,jak píše paní výše.Co můžeme více dělat...je to rozhodnutí dospělých lidí..smutné.Zivot je těžký a proč si ho lidé dělají ještě težšim.Mirka
OdpovědětVymazatMilá Mirko, ano, vstřícných kroků bylo několik. Ale sto krát nic umořilo i osla... Větu, kterou jsem se dozvěděla letos na jaře, že mámě nedá ani na rakev, mě tedy do země zarazila. Nic nepožaduji. A peníze na rakev už vůbec. Řešení mám už nyní. Vítr to zařídí...
VymazatJak slova dovedou ublížit..A máte pravdu,vítr to zařídí.A ptám se,jak může být člověk tak krutý,když sám není dokonalý.A v desateru-cti otce svého a matku svou,abys byl dlouho živ a vedlo se ti dobře.Jedine přikázání,které je rozvito.Kdo
Vymazatma neodpusteni,odsouzení druhych v srdci,nemůže se mu dařit dobře.I když jim to nepreju.A čas zahojí ty rány?Nevím,je to už víc než dva roky a stále stejné ....
Pěkné dny v lásce,Mirka
Ano, ano... U nás 5 let...
VymazatLezarts
OdpovědětVymazatBýt ptáčkem, letím jinam…však ty víš…a je mi tak dobře! Chraň si síly pro opatrování štěstí pod vlastní střechou❤️
Na dálku Vás 3 objímám
Milá Renatko, včera tu v Nebi byla naše kamarádka, která mi řekla na chlup to samé. Když člověku chce život něco říct, pro lepší pochopení to většinou zopakuje. Což se mi právě stalo ❤️ děkuji. Zdravím a objímám. Věrka
VymazatMne je to ako maminke strašne ľúto, mne to proste hlava neberie, ale zároveň chápem, že sa musí aj tá mamka v niektorých prípadoch obrniť/nasadiť hrošiu kožu, aby ju to nezomlelo. Vidím to na mojej mamine, aj dnes mi povedala, no to keby Tvoj brat zdvihol telefón a zavolal. Proste mozog vie, že to neurobí, ale srdce stále verí, že urobí.
OdpovědětVymazatNo, prepáčte, že som sa tu takto v noci rozcítila. Ako vždy nádherné fotky a sála z nich naozaj láska a pohoda, čo mi príde až neskutočné pri situácii, ktorú prežívate ohľadom Nebíčka.