V den svátku svatého Václava plním svůj slib.
Šířím světem své motto
„Každý den je dar“.
Slib, který jsem kdysi dala Bohu, životu i sama sobě.
Slíbila jsem to před lety na lůžku onkologické kliniky po operaci.
Slíbila jsem, že od té chvíle budu velebit každý den, který mi tento svět ještě daruje.
Tak vzniklo motto „Každý den je dar“.
❤️
A v ten okamžik mi život odpověděl…
Nad hlavou mi zablikala zářivka.
Ať už to bylo způsobeno čímkoliv, já tehdy ucítila až u srdce, že tahle smlouva je věčná.
Když jsme minulý rok jeli na Pražský hrad v den předávání státních vyznamenání, můj muž se mě zeptal:
„Co bys dnes večer chtěla slyšet?“
Odpověděla jsem:
„Aby mé motto ‚Každý den je dar‘ zaznělo ve Vladislavském sále. To by mi odpověděl sám ŽIVOT. Ale to bych si přála asi moc. To se nestane…“
Za pár hodin jsem stála ve Vladislavském sále.
A když jsem byla představována, spojení slov „Každý den je dar“ se neslo sálem.
V tu chvíli jsem ucítila úplně stejný pocit u srdce jako tehdy na nemocničním lůžku.
Pocit, který se nedá popsat slovy.
Byla to odpověď.
A tak jsem se stejným odhodláním, stejnou vizí a láskou i letos vytvořila další kalendář „Každý den je dar“.
Je plný světla.
❤️
Každý den je dar. ❤️
