... asi je to větším časovým prostorem,
zvolněním tempa.
Konečně jsem si zalezla do postele,
pod peřinu s notebookem
a četla si jen tak blogy.
Některé zapadly v zapomenutí.
Jiné, ač zmizely, nikdy na ně nezapomenu...
Jsou to většinou ty, které měly v sobě život.
Jejich srdce mělo skutečně tep reality všedních dnů.
A pak jsou tu blogy, které jsou držáky, stálice.
Všimla jsem si, že mezi těmi zahraničními
nedošlo tolik změn,
jako u těch tuzemských.
Možná to je i tempem života.
Jak se zrychluje tempo,
mění se i sociální síť.
Hitem v této oblasti se tak stává Instagram.
Jasně, je to rychlé, stručné, teď.
Funkční, moderní, instantní.
Možná se někdy k němu dopracuji, možná.
Kdo ví.
Mně vyhovuje komunikace v konzervativní formě.
Ve formě blogu.
Mám tu dnes již za ta léta moře vzpomínek,
receptů, chvil a přátel.
Kdykoliv o něčem doma mluvíme
a nemůžeme si vzpomenout
kdy to bylo nebo kde to bylo...
podívám se na blog.
Zadám klíčové slovo do vyhledávače a je to.
Je to dnes už taková naše živá kartotéka.
A pak je tu svět facebooku.
Kdysi jsem ho neměla v oblibě.
Spatřovala jsem v něm hlavně požírač času
a ztrátu komunikace.
Nikdy neříkej nikdy!
Svatá to pravda...
Tuto sociální síť dnes mám v 5 podobách.
Svoji osobní facebook stránku,
pak fb stránku Jelimána, fb stránku knih s duší,
fb stránku mých fotek a fb stránku blogu, pro ty,
které chtějí komunikovat a blogger jim to neumožňuje.
Přesto stále zůstává pro mne
pravidlo,
že blog s ostatními soc. sítěmi moc nepropojuji
nebo na blog vždy dávám více fotek a slov.
Blog je má srdeční záležitost.
Na blog nevkládám reklamy, snad jen ty svoje
na svá díla a vernisáže výstav.
Samozřejmě, že změnil svoji podobu za 8 let svého trvání.
Je to podobné jako s dítětem.
Nejdříve se učí posadit, pak prvním krůčkům,
mluvit, poznávat svět...
a než se člověk naděje, dítko letí z hnízda...
Vždycky si vzpomenu na slova mé kamarádky,
která mi říkala:
"já si ráno udělám kafe, zapnu počítač,
napíšu do vyhledávače první dvě písmena CA
a už mi vyjede Tvůj blog.
A pak si čtu a dělám si u toho pohodu.
Mám další oblíbené blogy.
Všechny si přelouskám a může začít prima den..."
Moc mě potěšila slova mé kamarádky Hanky,
která mi říkala, že má nejraději chvíli po ránu,
kdy si ještě zaleze do postele, aby se "dopekla"
a přitom si vezme mobil a čte si můj blog...
Toto vše jsem si uvědomila,
když jsem si před pár dny četla po dlouhé době
své oblíbené blogy skoro do rána...
Je to takový časák nebo film, který má titul ŽIVOT.
Nevím, jak dlouho tento prostor bude existovat.
To nikdo z nás nevíme, co se bude dít...
Ale v mém plánu odchod z tohoto prostoru není.
Baví mě fotit, psát, těšit vás.
Otvírat vám nová témata života.
A vězte, že některé jeho kapitoly
jsou hodně náročné.
Jsem přesvědčena,
že když někdy píši mezi řádky,
vy víte...tušíte...cítíte...
A já vám z celého srdce děkuji.
Za vaše čtení mých řádků ...
Za vaše komentáře...
nahlížení a nakouknutí...
do mého života a srdce.
Děkuji
Věrka
Páááni, mluvíte mi z duše. Pobavilo mě, jak to máme stejné - když hledám, kdy se něco stalo, jak se něco vaří či tvoří, šup k sobě na blog a je jasno :-))) Pro mě jsou blogy také něco zcela výjimečného, co IG nebo FCB nikdy nedožene... Mějte krásné jarní dny! Jája alias Lady Tattooch
OdpovědětVymazatMilá Jájo, jj, číst si ve svém blogu, ve svém životě je vzrůšo :-) Na každý pád, často v něm hledám i recepty, když mi z hlavy vypadne poměr ingrediencí, jako právě teď. :-)
VymazatPřeji krásné dny a ještě jednou Barunce vše nej. Věrka
Dobré ráno,Věruško.Krásné fotky,pondělní pohlazení...Mějte se hezky a přeji pohodové svátky! Ivana. Kniha je kouzelná!
OdpovědětVymazatJé, tak to mám velkou radost , že se knížka Recept na štěstí? líbí. To mě vážně těší.
VymazatOpatrujte se Ivo.
Věrka
Dobré ránko, milá Věruško...
OdpovědětVymazatvše , co píšete je svatá pravda...je nás mnoho, které k Vám blogerkám chodí na virtuální návštěvy, kde s Vámi sdílíme radosti i trápení našeho života, ale i inspiraceve vaření, tvoření.. domova...máme své oblíbené a je nám s Vámi dobře...
Lucie Living také před pár dny uzavřela svůj blog, nemá to jednoduché, také se pere s nepřízní osudu... ale víme, že je nás hodně, co jí držíme pěsti a ona vyhraje!!!!
Zužuje se nám množství blogů, na instagramu je vše tak načinčané.. tak krásné.. až vzdálené normálnímu životu....
Přeji hodně síly, zdravíčka a sluníčka.. krásné jaro.. Vám všem držme se.. vyhrajeme!!!
Danka
Milá Danko, děkuji za komentář.Souhlasím.
VymazatAno, vím to o Lucce. Je tomu pár dnů či týdnů, kde jsem právě zde na blogu a na všech sítích facebooku žádala o modlitby a pozitivní sílu pro ni. Lucka mi psala, že tuto sílu skutečně cítila. Je to víc než děkuji, taková slova. Uzavření jejího blogu je obrovská škoda, ale já věřím, že až vše bude dobré ... objeví se i blog. Určitě.
Přemýšlím, jak Lucce pomoci. Určitě na to přijdu a poprosím opět o podporu vás všechny.
Přeji hezké prosluněné jarní dny.
Věrka
Věruško, díky za tvůj blog a nejen za něj.
VymazatPro Lucii bych také chtěla sílu a naději, také o tom přemýšlím, je to těžké, že je na vše nyní sama.Ale každá špatnost jednou přejde, jen to dlouho trvá, něž se vše zahojí a přebolí, ale třeba za rohem bude právě na ni čekat štěstí, ona je tak šikovná a inspiruje tolik lidí.
Podle všeho je taky hodně citlivá.
Jiřina z N.
Hezký den paní Věro.
OdpovědětVymazatAno,my víme...a pro to vše krásné,co nás pohladí slovy a fotkami,a čímkoliv dalším,sem chodíme.. :-)
Mějte se hezky v těchto dnech,i dalších,my na Vás také myslíme.. :-)
Přeji zdraví Vám všem.
Eva od Olomouce
Milá Evi, děkuji za Vaše řádky. To mne skutečně těší.
VymazatOpatrujte se. Věrka
Věruško,
OdpovědětVymazatano máš naprostou pravdu !
I já mám/ měla jsem své oblíbené blogy, a ten tvůj k nim od začátku rozhodně patří !
Jen se přiznám, že ten můj se nějak nemůže probudit od zimního spánku :-o
Rok 2020 je pro nás od začátku úplně jiný, než ty roky předešlé, a teď nemyslím jen epidemii,....vždyť ty víš a nějak stále nenacházím slova jak navázat,....
A víš co, i když doba je jaká je, my teď doma intenzivně zrovna prožíváme všechno o čem tady píšeš, teď opravdu je každý den dar!
Moc přeji všem, aby to měli také tak, a nejen teď , ale pokud možno nám to všem vydrželo !
Protože , pokud nejde o život, jde o .....
P.S. Kniha jedním dechem přečtena, recenze napsána, a už putuje z ruky do ruky ♥
Milá Ilonko, děkuji. Vím, jak to máte náročné a taky doufám, že se vše ubírá tím správným směrem, že to zvládáte...
VymazatTěším se na naše setkání. Zdravím vás všechny a moc děkuji za recenzi na knížku na webu knihamama.
Tvá slova i recenze mě moc potěšily.
Věrka
Věrko, souhlasím s Tebou. Tvůj blog patří mezi mé nejoblíbenější, kam se pravidelně vracím pro krásné vyprávění, pro potěchu duše krásnými fotografiemi. Ale i pro vážná témata, na Tvém blogu je život, což Instagram a FB nenahradí. A takových oblíbených blogů mám víc.
OdpovědětVymazatTvoji knihu čtu po chvilkách, šetřím si ji jako když dostaneme výtečnou čokoládu a mlsáme ji jen po jednom čtverečku.
Přeji Vám všem zdravé dny. Růža
Jé Růženko, to jsi napsala parádně. Fakt jsi mě potěšila. Děkuji. Už jsem se dozvěděla od maminky mé kamarádky, že mám napsat pokračování Receptu na štěstí. :-) To mě fakt potěšilo i pobavilo zároveň. :-)
VymazatJo, také si myslím, že blog stále zůstává blogem. Něčím, jako album na fotky. Ty na flashce jsou prima, ale ...
Opatruj se. Věrka
Máš pravdu, každá máme pár stálic a těšíme se na jejich fotografie, žijeme trochu jejich starostmi.... když pak zmizí blog, stejně na ně myslím, copak se s nimi děje... pár takových mám....Opatruj se a piš s chutí dál, já zase nakouknu... Eva
OdpovědětVymazatMilá Evičko, jj cítím a vnímám to stejně. A taky si kolikrát na ty holky vzpomenu...
VymazatDěkuji za návštěvu zde, i za milá slova. Opatruj se a těším se na další Tvoji návštěvu.
Věrka
Věruško,tak jsem dojela z práce,dala si kafíčko a zasedla k noťasu,našla Tvůj blog/zase jsem tu prostě musela!/......A tak teď relaxuju -kafčo,Tvůj blog,a k tomu ta krásná hudba.....Co víc si po náročné práci přát.Přeju Ti krásné dny!!!Z.
OdpovědětVymazatMilá Zdeni, děkuji za Tvé řádky, které mne těší. Těší mě, že můj blog dokáže u kafíčka navodit pohodu.
VymazatOpatruj se. Věrka
Věrko, máš krásný blog, bylo by škoda s ním skončit. IG je asi rychlejší, ale tady jsou zážitky i popsané a když pak koukneš zpětně, hned se ti spousta věcí, co na fotce není, vybaví. Mám to podobně, také občas k sobě kouknu do starších příspěvků a vidím třeba, že loni jsme měnili bojler..., na to už jsem dávno zapomněla aj. :o) Je fajn mít vše krásně sepsané, různé zážitky, skvělé akce, ale i jen "obyčejné chvíle". Ráda k Tobě nakukuji a určitě budu i nadále.
OdpovědětVymazatMěj klidné dny. D.
Milá Dášo, děkuji za Tvé milé řádky a souhlasím. Nehledě na to, že na jiných sítích ani neumím hledat zpětně, jakože v historii. Prostě blog je blog. Už jako malá holka jsem milovala deníčky a bloky, kde se dalo psát, malovat a listovat...
VymazatOpatruj se a mávám. Věrka
Věrko, také to tak cítím. Občas mne napadlo blog již "odstavit", měla jsem pocit, že dnes většina lidí raději volí rychlé nakouknutí na Instagram, že o blogy se ztrácí zájem. Jenže mám své věrné čtenářky, které se vracejí ke každému novému příspěvku, nechají komentář a kvůli nim mám v sobě stále tu radost z psaní. A tak pokračuji :-).
OdpovědětVymazatJsem ráda, že si zachováváš tu potěchu z psaní, focení a kontaktu zde na tvém blogu stále dál.
Ať se vám doma daří co nejlépe!
Ála
Milá Álo, děkuji za komentář. Blogy podle mého názoru mají pořád sledovanost a návštěvnost jen lidé méně komentují neboť jsme i v komentářích navykli na rychlost. Na like, palec nahoru. Odpověď už dá práci. Proto si velmi vážím každého komentáře. Přeji fajn dny. Věrka
Vymazat