Dnes konečně krásný podzimní den.
Tak tomu říkám pozitivum.
Všude slunce, vítr ve vlasech
a vzduchem létající listí.
Na zemi spadané kaštany
a našli jsme i ořechy.
Po cestě domů jsme si je loupali
a vzpomínala jsem na moji babičku,
která mívala od loupání ořechů úplně žlutohnědé prsty.
Měla jich vždy plné kapsy v zástěře.
A když zavřu oči ... jsem tam ...
Stojím uprostřed babiččina sadu,
z komína se líně line dým,
vzduchem létají listy ořešáku a všude voní podzim ...
Stejný, jako ten dnešní...
Mějme pozitivní dny ve svém srdci, duši
a žijme každý den s láskou.
Neb "každý den je dar"
Věrka
Věrko, Tvůj článek a fotografie hladí duši. V této nelehké době je potřeba najít si i to hezké, byť by to byla jen maličkost.
OdpovědětVymazatPřeji Ti co nejvíc takových pozitivních dnů. Růža
Milá Růženko, děkuji. Z duše mi hovoříš. Přeji hezké dny. Verka
VymazatKdyž přijdou podzimní dny ať takové ty zachumlané do mlhy nebo sluncem ozářené, taky vzpomínám víc než kdy jindy. S mamkou jsme chodívaly lesem, brouzdaly se spadaným listím, s taťkou jsem vyráběla postavičky z kaštanů a u babičky bylo teplo od kamen a voňavo vším možným.
OdpovědětVymazatKlidné dny u vás, Věrko !
Hanka
Milá Hanko děkuji za tvé řádky a vzpomínky. Potěšily mne. Přeji hezké dny. Verka
Vymazat