Každý den jezdíme domů, do našeho Nebe, kolem pole v barvě lila.
Pokaždé zpomalím a tiše žasnu.
❤️
Dnes jsem zastavila.
❤️
Té krásy jsem se dotýkala a fotila ji.
❤️
“Mami, nevíš, jak se to kvítí jmenuje?”
“Svazenka.”
“To je krásný jméno…”
“Je ❤️ a s námi bude navždy svázaná.
Pro tuhle chvíli.”
Někdy stačí zastavit.
Zastavit na chvilku čas.
Pro nekonečnou vzpomínku…
❤️
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za vaše milá slova a čas. ♥ Věrka