… babiččina půda s vůní sena, starých šatů a bylinek,

to patří do mých pokladů dávných, dětských vzpomínek.

Tu truhličku plnou vzpomínek, inspirací a tvoření právě otvírám,

pro Tebe, ať je Ti zde fajn,

ať krásnou chvíli já Ti dám …

středa 19. dubna 2017

Opuštěný statek ...



Dlouho jsem hledala staré trámy, pro pár mých fotek … Našla jsem víc ...

Nejen staré trámy v opuštěném statku u pískovny  …našla jsem i místo rozjímání a poklidu. Místo i pro jeden list kalendáře 2018 …

 



Našla jsem místo, kde se čistí mysl. 

 

Při pohledu na staré trámy jsem si vybavila ty nové. Ty, které jsme se před pár dny snažili usadit do střechy domu vysoko a hluboko v horách. Já byla sice jen spojka mezi gulášem, kávou a podáním tužky, metru či vodováhy…mému muži a 84 letému tesaři …





Mohla bych dnes psát o únavě … mohla bych psát i o zklamání neb chyběli nám ruce dospělých dětí … mohla bych psát o myšlenkách, že ruce rodičů vždy jsou a vždy byli na blízku dětem …mohla bych psát o různých pocitech plynoucí z poznání. …

Nebudu dnes psát ani o jednom z toho





Vždy jsem se snažila ty horší situace, překovat v lepší. 
Jsou o tom i má slova, knihy , fotky …i tento příspěvek.

 

Vše v životě k nám chodí v pravou chvíli. A možná to, co se nám právě jeví jako ne fér, jako křivda či nespravedlnost …časem… až přijde pravá chvíle, pochopíme, jak vše mělo a má hluboký smysl a význam. Jak moc je nám to prospěšné.

Takže: Díky Bohu za každou zkušenost … za každou …




Nedávno jsem objevila starý opuštěný statek.  
A já si právě zde, tak krásně utřídila myšlenky…

 



Jak je vše pomíjivé …co bylo kdysi nové, je nyní staré …co bylo krásné, je zašlé. Poslouchala jsem ptačí zpěv a vnímala vítr …Čerpala inspiraci a klid . Fotila jsem Carolinku … její hru se psíkem (hračkou) … jablíčka …detaily obyčejné chvíle. 

To mě vždy naplní krásou na duchu …

 





Viděla jsem v objektivu dítě, které nám doslova roste před očima …seděla jsem na starých trámech a vzpomínala i na své dětství …na své první střevíčky, v kterých se vůbec nedalo lumpačit…a nasliněným prstem jsem je vždy pucovala pro jejich lesk a krásu…




A život vůbec není o čistých botách …a vůbec  ne o vráskách na duši …

A kdybych věděla přesně o čem život má být, nemusela bych rozjímat uprostřed starého opuštěného statku…Co jen básníků …malířů …spisovatelů a hudebníků ve svých dílech hledalo tuto odpověď…



Věřte, že čas od času je krásné jen tak stát …jen tak poslouchat zpěv ptáků a vítr ve vlasech, který češe myšlenky… Je to nejkrásnější hřeben na světě …

A je fajn najít smíření sám se sebou … přijmout věci, jaké jsou a jak je život nabízí…

Nechat  česat všední dny životem …

 



Pozorovat skákající děvčátko v parádních střevíčkách ve víru prachu … nezlobit se, že boty byly drahé a že se to nemá … ono se to právě má …

Prožívat každou vteřinu a cítit krásu daného okamžiku …


Žijte krásu každé chvíle



Věrka 

 


40 komentářů:

  1. Věrko, děkuji, snažím se žít každým okamžikem, protože vím, že ty neobyčejnější chvíle jsou ty nejvzácnější, ale je fajn, když mi to občas někdo připomene.
    Skákat v parádních střevících, to musí být bezva :-)
    Zuzka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Zuzi, a myslíš si to správně.Nejobyčejnější chvíle jsou ty nejvzácnější ... Přeji Ti jich co nejvíce... A také přeji krásné chvíle při skákání v parádních střevících :-) Pá Věrka

      Vymazat
  2. Jak říkáš-všechno je tak,jak má být...
    Neboj,všechno špatné zase zmizí a bude dobře.Já zas říkám- MUSÍ...
    Tvoje fotky jsou opět skvělé,ony totiž mají duši...
    Objímám na dálku a energii do dalších dní po větru posílám.H.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak tak...moje slova. Posílám objetí přes kopečky. Věrka

      Vymazat
  3. Krásně jsi to napsala...
    Jsem ráda, že jsi našla takové magické místo. Hodně síly a krásné dny. Zuzanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ach ten mobil ... Mění mi slova, ale já se to s ním naučím...Podpis měl být Zuzana

      Vymazat
    2. Zuzi děkuji moc. Také mám zapnutou v mobilu T9 a někdy se nestačím divit, co mi mobil napovídá :-) Ještě lepší je, když si to po sobě přečtu po odeslání :-))) Myslím na Tebe Zuzi.

      Vymazat
  4. Četla jsem a každá věta se do mne hluboko usazovala.Každá větička - pravda pravdoucí.
    Nějakým svým rozborem větným bych si teď vše zkazila.
    Hezký den, Věrko!
    Hanka z Podkrkonoší

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Hani, děkuji za milá slova, moc mne potěšila. Moc a moc děkuji. Krásný den přeji. Věrka

      Vymazat
  5. Kez by bylo vse jak ma byt..To by me muj syn svymi ciny neublizoval.Nemel nikdy malo lasky,sportoval....Uz ani nedoufam,nemam pres me bolesti a nemoc sil....JP. Krasne jaro.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Jiřinko, ono někdy to není v rodičích...může to být kolektivem ...lidmi blízkými dětem ... Mnohdy ovlivní lidi i styl hudby ...cokoliv, co je hlasem pro jejich srdíčko ...Ale vše je jak má být...čas vše ukáže...Krásné jarní dny. Věrka

      Vymazat
    2. Utrapit vl.mamu a delat amoralni veci....to byt nema!

      Vymazat
  6. Věruško, nádherně jsi to napsala. Fotečky jsou moc krásné a jsem ráda, že jsi našla kouzelné místečko, kde se čerpá energie a třídí se myšlenky. jak správně píšeš, že vše má svůj čas, tak i zlé je pro něco dobré ( tohle říkala moje pratetinka).
    Jé, skákat v parádních střevíčkách , to muselo být prima . To jsou ty překrásné chvíle, užít si každičký okamžik .
    Věruško, měj se krásně a užívejte si ty okamžiky . Jana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Janičko, děkuji za Tvé řádečky plné životní pravdy. Ano, vše špatné pro něco dobré, jen v danou chvíli nevíme pro co :-) Přeji kouzelné jarní dny...i když na mnoha místech země sněhové. Pá Věrka

      Vymazat
  7. Dobře sis Věrko srovnala myšlenky a zklidnila mysl. Ten prostor opouštěného domu k tomu přímo vybízel. Situace, které nám život připravuje a vkládá do našich cest vždy zpracujeme a musíme jít dál. Ano, mnohdy to není vůbec lehké. Ano, mnohdy nás bolí přímo srdce, jak nechápeme, nerozumíme, máme v sobě lítost. Avšak dospělé děti mají svůj život, za který si také oni sami musí zodpovídat, i za ty chyby co dělají. Takový je koloběh všeho.
    Tvé fotky mají srdce, to TVÉ...
    Ála

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Álo, děkuji za Tvé řádky. Máš pravdu. Jen mi někdy rozum nebere, v danou chvíli, kam zmizela jistá pokora, soucit, pochopení ... ale možná si jen dala chvíli odpočinek a zase se někde, někdy objeví ... možná...Bůh ví. Přeji krásné dny.. Věrka

      Vymazat
    2. Pravdu dite,mile damy. Jsem rada,ze Vas mohu navstevovat...

      Vymazat
  8. Krásné fotky...s duší, s láskou a velký kus pravdy. Díky za to. A ty parádní botky...musela to být krása takhle je provětrat. Romana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Romanko, to jsou botičky, zrcadlovky, které měla Carolinka na křtu mé knihy Velká máma. Myslím, že jestli nic ji neuvízne do budoucna ze křtu v paměti, tak tyto botičky určitě. A když jsem ji řekla , že do opuštěného statku si je může vzít, byla tááák moc šťastná. Proto i mé úvahy ... tento příspěvek. Přeji krásné dny. Věrka

      Vymazat
  9. Věrko, okouzlily mě tvé fotky a přitom přemýšlím o tvých slovech, ve kterých je tolik pravdy. Ty pocity ze zklamání moc dobře znám, ale děti mají svůj život a tak se snažím jejich rozhodnutí respektovat, pochopit. A hlavně se snažím užít si těch chvil, kdy s nimi mohu být, vždyť život tak rychle utíká. A Carolince moc přeju, že si mohla své nové, krásné botičky tak užít. Růža

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Růženko, děkuji za Tvá slova. Rozumím, vím a chápu. Ale srdíčko vnímá některé věci jinak...proto mé brouzdání místem, které mi tolik pomohlo ... Proto mé vzpomínky na dětství mé i mých dnes již dospělých dětí. Je to tak, máš pravdu ...život rychle utíká ... A jednou ony dospělé děti budou též starými lidmi... čas pro pochopení a poznání ... Přeji krásné dny. Věrka

      Vymazat
  10. Krásné zamyšlení.Marie

    OdpovědětVymazat
  11. Věrko, nádherně zachycené okamžiky všedních dní. Staré domy a stavení mají své kouzlo. Dokud jsme s manželem měli více času, sedli jsme do auta a jeli. Jeli někam, kde to neznáme, kam nás cesta zavede. A také jsme našli opuštěný statek, v něm stará kachlová kamna, kočárek, ošatku a kufr s novinami. Máme z něj spoustu krásných fotek a párkrát jsme se kvůli focení do něj vrátili. Dnes ho nový majitel přestavuje a my máme na cestování také měně času. Ale když někam vyrazíme, krásná místa na focení se vždy najdou.
    Líbí se mi vaše nafocené detaily, jablko na trámech aj. Dřív jsem vše fotila spíš jako celek, dnes se učím občas také zaměřit na detail.
    Hodně věcí vnímám jako vy, ve vašich textech se hodně nacházím, ale takhle krásně napsat to nedovedu.
    Moc Vám fandím a těším se na další příspěvek.
    Přeji Vám s Carolinkou krásné dny.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Dášo, děkuji za kouzelné řádky. Velmi mne oslovily. Také to tak mám nastavené ...objevuj moc ráda místa, jako třeba toto, jen tak, náhodně. Kolikrát ráda odbočím z cesty a jedu či jdu, kam mě nohy nesou. Mám zkušenost, že to bývají ta nejhezčí poznání. Na toto téma vlastně bude má budoucí kniha ...U lidí. Jsem typ člověka, který píše srdcem, to co mne osloví, to předávám dál. Většinou mě oslovují ty nejobyčejnější místa, lidi, řemesla...co mají duši.
      Miluji fotit detaily. Nedávno jsem fotila starého anděla, který byl vážně zašlý, ošklivý, zničený ...měl praskliny trhliny, šrámy a rez. Já právě v tom vidím ten kus života, onen příběh. Mám to prostě ráda... Přeji krásné dny. Věrka

      Vymazat
  12. Milá Věrko,jak Ti závidím,když vidím to krásné místo na Tvých fotkách.Ten klid,ticho,ta chvíle beze spěchu,bez jakýchkoliv pocitů.Jen tam tak stát a nechat plynout čas i myšlenky.Vnímat jen to prosté bytí.To cítím ze Tvých fotek.Miluji staré dřevo,to popraskané časem.Když po něm přejíždíš dlaní a vnímáš jeho vrásky.Jak ráda bych měla takový stůl ze starého dřeva v kuchyni.A Ty jsi k tomu našla myslím i tajemství života.Umět přijmout věci jaké jsou a jak je život nabízí.Alena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Alenko, děkuji za krásný komentář, plný pěkných pocitů. Stůl ze starého dřeva to je pro mne skvost a nádhera. Jak jsi krásně napsala, jeho struktura let...to jsou jeho vrásky...Tolik si toho pamatují ... Přeji krásné dny. Věrka

      Vymazat
  13. Milá Věruško.
    Moc krásné počtení a krásné fotečky. Ty dokážeš punc krásy dát i smutným věcem.
    Víš, že každý, kdo má nějakou bolístku dokáže ze sebe dostat naprosto neuvěřitelně krásné a pozitivní věci. Malíři a básníci, kteří žili v chudobě, nebo neslyšící hudebníci. Je zvláštní, že právě tito lidé dokážou ty síly nějak seskupit a vytvořit krásné dílo. Právě za to obdivuji i Tebe. Buď se to povede, nebo se z toho poučíme. Hlavně se z toho nepoložit, zdvihnout hlavu a všem dokázat, že to jde. Klobouk dolů. Krásné dubnové dny. Babi Jířa moc Ti fandím

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá babi Jířo, a já si zase vždy krásně počtu na řádcích od Tebe. Ze srdce děkuji. Posílám pozdravení vám všem. Věrka

      Vymazat
  14. Věrko, jak pravdivé a od tebe tak hezky napsané! Paráda, že už děláte střechu a verim, že i bez rukou deti se to zvládne. Vždyť jste tak silní, myslím, že po všech stránkách! 😉 Moc držím pěsti! ☺ Opatruj se.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Janičko, děkuji za Tvé řádky. Silní možná, ale ne zas tak úplně :-) Čas člověk nezastaví a síly ubývají. V mém případě No Comment. Na každý pád, kdyby se našel dobrodinec, co by mohl pomoci, uvítám ho s otevřenou náručí. A guláš dělám prý dobrý :-) Pá Věrka

      Vymazat
    2. Věruško milá,taková zklamání jsou jedna z nejhorších...dáváme,rozdáme se do posledního kousíčku,soucitíme,jsme tady,naše ruce navždy pro ně...
      ..jedna máma dokáže vychovat několik dětí..jak je ale možné,že se těch několik dětí nepostará o jednu jedinou mámu...
      ..ubývá sil,energie..je dobré vědět,kde načerpat☺
      ..vše přijmout,hlavně neobviňovat sebe z jakéhokoliv selhání..
      ..však Vy víte☺
      Z chaloupky mezi kopci srdíčkově zdraví Jana.
      ..moc na Vás myslím,opatrujte se!

      Vymazat
    3. Milá Janičko z chaloupky mezi kopci, děkuji za komentář. Jo jo, takové myšlenky jsem kdysi mívala...posunula jsem se jinam. nevím zda výše, níže, doleva...doprava. Prostě jsem se posunula a právě v takových chvílích přichází ono zmiňované smíření. Přeji prima dny. Věrka

      Vymazat
  15. Milá Vierka, krásne fotky, kde sa snúbi moderné dievčatko v strieborných balerínkach a stará stodola, staré trámy, prach starých čias. Oceňujem kombináciu starého s novým. A ten, kto vie čítať medzi riadkami, pochopí............ Objatie a pozdravy posielam k Vám domov. Papa Aňa

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Aničko, děkuji. Číst mezi řádky...mezi slovy ... je největší umění v životě. Ten, kdo to umí, je tuze moc bohatý. Přeji krásné dny. Věrka

      Vymazat
  16. Hezký den Věruško!
    Víte někdy to prostě tak je...my citlivější maminky to máme těžší...Ale určitě bude líp... :-)
    Fotky moc hezké s jablíčky a hezky napsáno.jestli budete mít něco dobrého za receptík ke kávě,tak sem dejte prosím...Děkuji!
    Mávám od Olomouce.
    Eva

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Evi, děkuji za milé řádky. Něco vymyslím a podělím se. Přeji krásný víkend . Věrka

      Vymazat
  17. Krásný článek, úžasná hudba, máte super blog..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Luci, děkuji. Přesně tato slova dnes potřebuji. Vše k nám přichází v pravý čas. Děkuji a těším se na další Vaše návštěvy zde, v tomto prostoru. Věrka

      Vymazat

Děkuji za vaše milá slova a čas. Těší mě a vážím si jich. ♥ Věrka