… babiččina půda s vůní sena, starých šatů a bylinek,

to patří do mých pokladů dávných, dětských vzpomínek.

Tu truhličku plnou vzpomínek, inspirací a tvoření právě otvírám,

pro Tebe, ať je Ti zde fajn,

ať krásnou chvíli já Ti dám …

pondělí 30. prosince 2013

... vzpomínka, co voní ...

 … po celý rok jsem vám milé mé blogerky přinášela příspěvky plné vzpomínek. Příspěvky, skrze které jsem vás přenesla do doby minulé. Do doby mého dětství, do doby mých babiček. Ve vzpomínkách jsem s nimi vařila, tvořila, básnila  či skláněla jim hold …
 … po celou tu dobu jste byly se mnou. Četly mé řádky, shlížely mé fotografie, psaly komentáře. Moc Vám za ty chvíle, písmenka z celého srdce děkuji … Jsou mým hnacím motorem a doufám, že tomu tak bude i v časech příštích… Budu se snažit vám udělat v tom uspěchaném světě chvíli klidu. V tom světě, kdy se přestáváme zdravit, smát se, pomáhat si, chvíle, které budou takovými jinými. Takovými, jaké nosím v sobě pro vás…
... zdobím čím mě napadne. Někdy oříšky, jindy rozinky, dnes müsli ...
 … na sklonku roku tu napsal jeden anonym pro mne cenou informaci ( díky Bohu za ni), že bych své vzpomínky měla sepsat v knihu. Tu myšlenku nosím v sobě od 6 let. Nevím na co vlastně tak dlouho čekám… asi na tu chvíli, kdy mi to někdo řekne. A tak se stalo. Nevím, jak se ten človíček jmenuje, ale i to má své voňavé kouzlo. Píši knihu skrze člověka, který zatím nemá jméno.. Děkuji Ti človíčku, a děkuji vám všem…
…toto je také srdeční záležitost patřící k babiččinu štrůdlu. Horká čokoláda či kakao s pěnou. Babička nám jej vařila na kraji kamen v plecháčku, často míchala neb se připalovalo a pak pro naši radost a dnes už i vzpomínky , nám jej šlehala metlami na kličku, pro tuto kouzelnou pěnu…
 Děkuji proto, že můj svět dostal jiný rozměr. Mám přátelé, které mi dokáží poradit, ač jsme spolu nikdy nehovořily. Dokáží inspirovat, dokáži říci svůj názor… proto a za to vám nejen děkuji, ale zvu na virtuální štrůdl mé babičky, nejlepší kuchařky a pekařky pod sluncem…
Věc, udělátko kterou nevím ihned jak nazvat,  nazývám TOTOK. Tak tento totok, resp. mlékovač umí vykouzlit tu nejlepší čokoládu či kakao na světě. Moje babička by z tohoto udělátka, totoku měla taky určitě radost. 
 … ten štrůdl je stoletý…možná ještě starší… Moje babička mu říkávala tažený. Vyválela placku těsta, na tu nakladla jablíčka a skořici s cukrem. Na to dala další vyválenou placku a upekla. Štrůdl vždy krájela na malé čtverečky a druhý den byl nejlepší. Zvlhnul a zvláčněl. A protože můj blog je o vzpomínkách, pozitivních vzpomínkách, zde je jedna, co neskutečně krásně voní … je jen a jen pro vás…
 
 Štrůdl babičky Aninky :  kostka másla, hrnek smetany, hladká mouka.
Z těchto ingrediencí vytvoříme těsto a vzpomínka rázem ožívá. A když začne vonět kuchyní, domem až ven … mám krásný pocit, že život není jen divadlo, které se hraje jenom chvíli… Skrze tyto chvíle vím, že vše má smysl. I obyčejně neobyčejný štrúdl mé babičky, neboť ho peču  po ní já, po mě moje dcerky… a vzpomínky jsou stále živé …

 ... a závěrem : pár slov jsem vám poskládala k sobě, aby radost přišla až k vám,v té uspěchané době...  

Vaše Věrka

neděle 29. prosince 2013

... hořčíce Home made ...


 … a protože se blíží den Silvestra, mj. den, který nemám ráda, ač jsem slavící typ – asi nemám ráda loučení, tak vám přináším něco, co by se mohlo pro tento den hodit. Domácí hořčice. Je to jednoduché jako facka, výborné, jedinečné, bez éček a barviv. A hlavně hodně rychlé….




 …Pytlíček hořčičného semínka  rozmixujeme téměř dohladka. To docílíme tím, že přidáme lžíci octa a trochu vody. Špetku soli, trošku cukru. Přidala jsem asi 7 kuliček černého pepře, to dodává hořčici šmrnc alá Dijonská hořčice. Je opravdu díky pepři hodně pikantní. Moji chlapi mají rádi oheň v puse, takže si pošmakují. Časem možná vymazlím hořčici různými jinými kořeními, česnekem atp. Ale tato verze sklidila úspěch…



 .. a když  tradičně zavzpomínám na časy minulé ... nemohu nevzpomenout, jak si na Nový rok děda  pochutnával na kaprovi č.2. Ten první byl na štědrý den, druhý na Nový rok. S blažeností seděl v obýváku za stolem u voňavého a překrásného stromečku a obíral hlavy z kapra. Byla to pro něho pochoutka č.1.
Já na Nový rok jsem od nepaměti dělala ovar, koleno s křenem a dnes i domácí hořčicí. Moje babička vždy dodržovala tradice a koleno prostě a jednoduše vařila. Zapomněla jsem se zeptat proč… Víte někdo z vás?


... a k té domácí pochutince voní u nás doma pravé vánoce …
( pravá skořice, jablíčko, badyán, citrón )




 Vím , že na Nový rok říkávala, že se nemá jíst nic, co má peří. Prý by uletěly peníze z domu. Nevím, zda je to pravda, ale jistota je jistota a tak drůbež na Nový rok nikdy nepeču …

Krásný Sivestr
Věrka

úterý 24. prosince 2013

... pro tyto chvíle ...

 ... pro tyto chvíle, kdy hoří plamenem všechny svíce na adventním věnci ...
 .. pro tyto chvíle, kdy se ráno rozzáří oči naší dcerky, neboť přes noc u nás vykouzlil Ježíšek stromeček...
... pro tyto chvíle, kdy se stromečku dotýká jako nejsvětější svátosti ...
 ... pro tyto chvíle, kdy vše září... vše se odráží... ve všem je světlo ...
 ... pro tyto chvíle, kdy všechna adventní výzdoba má svůj prim ...
... pro tyto chvíle, byla tvořena, krášlena, zdobena celých 28 dní ...
 ... pro tyto chvíle, rok co rok dávám na parapet okna zimní milenci, kteří představují mě a moji lásku ...
 ... pro tyto chvíle, se konečně v klidu a s pohodou houpu v křesle s voňavou kávou ...
 ... pro tyto chvíle, kdy konečně moje láska dokáže odpočívat ("sledovat" pohádky)...
 ... pro tyto chvíle, naše děti milují české pohádky ... jen  tento den mají jiné kouzlo ...
 ... pro tyto chvíle, odpočívají i hračky naší Kačky ...
 ... pro tyto chvíle, kdy obědem je půst ...
 ... pro tyto chvíle, kdy od mého dětství je u nás k obědu jen hrachová polévka...
... pro tyto chvíle, jen proto, abychom uzřeli zlaté prasátko ...
 ... pro tyto chvíle, nás pak honí pěkně mlsná ...
 ... pro tyto chvíle, kdy se celým domem line vůně kapra a másla ...
 ... pro tyto chvíle, kdy začíná sesychat jmelí, nejkrásnější rostlina vánoc...
 ... pro tyto chvíle, kdy v celém domě voní jehličí a všude je moje cesmína z naší zahrady ...
 ... pro tyto chvíle, kdy nesmí chybět mezi výzdobou dárky z vánoční výměny z blogu ( má to své kouzlo) ...
 ... pro tyto chvíle, kdy se venku začne stmívat a celý dům se začne pomalu a krásně rozsvěcet ...
 ... pro tyto chvíle, kdy nastane venku tma a světlo doma má jinou zář, než kdy jindy ...
 ... pro tyto chvíle, kdy dodržuji letité tradice z dětství...
pro tyto chvíle, kdy pod talíře kladu mince ...
 ... pro tyto chvíle, kdy všem chutná úplně jinak než ostatních 364 dnů v roce ...
(PS: všimli jste si, kolikrát za ten překrásný den, se stihla Carolinka převléci? Nádherně to prožívá)

... pro tyto chvíle, kdy pro naši dceru improvizujeme Ježíška. Kdy mu nachystá občerstvení  před jeho průletem naším domem a my hrajeme pro ni tu kouzelnou hru vánoc ...
... pro tyto chvíle MILUJI vánoce a svoji rodinu ...

... všem přeji z celého srdce nádherné kouzlo těchto dnů a chvil...

Věrka

sobota 21. prosince 2013

... trochu jiné cukroví ...

 …letos to jsou u nás úplně jiné vánoce. A to skrze spoustu „náhod“ , příhod, shod …. A tak jsme se dnes rozhodly s malým marodem upéct úplně jiné cukroví. Takové, co vydrží spousty let a jednou, až bude malý marod velkou slečnou, vždy si vzpomenu, na trochu jiné vánoce…vlastně jsem si uvědomila, že není důležité mít 100 druhů cukroví, ale péct s nadšením a mít tu jedinečnou vánoční atmosféru. Vždy si u pečení pustíme koledy, zapálíme vůni vánoc "pečené jablko" a tak nějak jsem na měkko …
 
... těstem dnes byla hmota modurit ...
 … na vánocích je nejkrásnější atmosféra… a  nemusí to vonět vanilkou. Pekly jsme dnes bez ní J To kouzlo vánoc bylo s námi …
... místo vanilky jsme dnes použily magnety ...
 …vzpomínám si na cukroví mé babičky. Ta z chalupy na samotě u lesa, dělala domácí čokoládu z tuku Ivy a lila to do všemožných, pro mne těch nejkrásnějších formiček.
Ta čokoláda mi tůze chutnala. Dnes vlivem všech pravých čokolád, výborných Lindt a belgických pralinek, by asi nebyla na prvním místě. Ale v mých vzpomínkách prostě boduje…
... místo marmelády jsme dnes použily barvu rumělku ...
 … druhá babička byla ta nejlepší kuchařka a pekařka, kterou jsem kdy poznala. Na jejím voňavém stole bylo vždy mraky cukroví. Jediné, které si však vybavuji byly bezkonkurenční vánoční měsíčky s pravou citrónovou polevou… A ty dobroty se vždy mísily s vůni kávy a vůní jehličí…
 

 … když jsem vloni  dostala vonnou svíci od Yankee Candle pečené jablko a zapálila ji, okamžitě jsem stála v babiččině obýváku u stolu s dobrotami a nejkrásnějším stromečkem pod sluncem  ... I vůně se dají zapamatovat …
... místo cukřenky jsme dnes použily domácí fixírku - cedník, bílou barvu a svůj dech ...
... pocukrováno ...
… naše Kristýnka letos napekla spoustu cukroví. Napekla také vynikající  vanilkové rohlíčky. Říkám ji, že ty rohlíčky jsou vážně skvělé. Že mi něco připomínají. Její odpověď mě dostala. „ Mami, to je recept po Tvé babičce, který měla napsaný ve svých kuchařských poznámkách a já si to oskenovala.“  I chutě se dají zapamatovat …
... a je napečeno ...
... adventní věnec s magnety na ledničce ... jako živý ...

… vše se dá zapamatovat a vánoční čas ponejvíce…Proto vám přeji jen ty nejkrásnější vánoční chvíle …

Věrka

pátek 20. prosince 2013

...chvíle rozjímání ...


 … včera večer jsem slepovala linecké cukroví, které jsem napekla pár dní před odjezdem do nemocnice s malou Carolinkou. Ten moment mne moc zbrzdil. Nejen v domácích pracích, pečení, uklízení, nakupování….zastavil mne a já rozjímám …
 

 Představila jsem si, co bych dělala, kdyby u našich dveřích zazvonil můj anděl strážný. Pozvala bych ho dál, nabídla mu jeden druh cukroví, kávu nebo teplé mléko s medem, teplo domova a moje slzy. Poslouchala bych ho a pak bych mu položila jednu jedinou otázku:
  

  „ Anděli, řekni mi, co mám udělat, aby vše bylo jako dřív ?“  Aby zmizela z mého života zloba, nenávist, strach, bol, slzy … za těmito slovy se skrývají trápení od mých nejbližších ? Poprosila bych Anděla, aby udělal kouzlo a můj muž mého srdce, otec mých dětí, byl šťastný a dařilo se mu. Aby naše starší dcera našla pravou lásku, protože si ji z celého srdce zaslouží. Aby náš syn zdárně ukončil 4.ročník gymnázia maturitou, neboť je  chytrý, šikovný kluk a nejlepší kluk, jakého znám. Aby naše nejmladší dcerka , naše sluníčko, byla zdravá a měla to nejkrásnější dětství na světě. Aby se vrátili moji holubi strážní . Aby můj bratr mi přestal přát jen to špatné a přestal závidět a žárlit, vlastně nevím na co. Aby moji rodiče dokázali pochopit, že žiji a že tady jsem. A jsem jaká jsem….


 Aby zmizela z mého světa zloba, neboť se snažím rozsévat lásku. Aby zmizel neúspěch, neboť se snažím, až z toho nespím. Abys Anděli můj milý otevřel moje srdce všemu a všem, co je dobré, přínosné a čisté. Tolik si to přeji… a nevadí, že ještě dnes nemám dárky,  pro všechny které miluji. Protože to miluji je tím dárkem největším. Zbytek jsou jen věci...
  

…a tak dolepuji poslední kolečko se srdíčkem uprostřed a říkám si, jak krásnou, že jsem to měla představu o andělské návštěvě….
 

Věrka