Blog o životě ... vzpomínkách ... krásách světa

Velebeno slovem i fotografiemi

" každý den je dar ..."

pondělí 26. září 2016

Mámin kalendář 2017 - každý den je dar



Život letí, jako stránky v kalendáři,

ač je ještě podzim, ač je ještě září,

přináším vám radostnou zvěst,


že nový Mámin kalendář tu jest.




A jaký je?

Je nový, voňavý a papír, na kterém je tištěn, doslova hladí ruce. 

Voní po životě, po ranní rose …  rozkvetlém poli plný vlčích máků …  prvních mrazech … 
i po prvních sněženkách.

Vložila jsem do něho celou krásu světa. Obyčejné pohledy na roční období. A protože krása světa nemá hranic,

Mámin kalendář 2017 – každý den je dar

je v celém spektru barev





V kalendáři objevíte kouzla života. Co v kterém ročním období se děje. 

Kvetou jívy … padají první sněhové vločky … nebo hvězdy k zemi. Kdy červenají jablka … zlátne obilí … fouká ze strnišť. Děti jdou do školy. Kdy mají prázdniny. V kolik se posouvají hodinky při změně času. Kdy přesně začíná jaro, léto, podzim a zima.





Prosté děje, které bereme jako samozřejmost a ony vůbec, ale vůbec samozřejmostí nejsou.


V kalendáři najdete také státní svátky i pranostiky. Je zde dostatek místa i pro vaše poznámky.





Je vhodný jako dárek … ať vánoční nebo jen tak, protože každý den je dar.



Mámin kalendář 2017 – každý den je dar

je stejný jako jeho sestry knihy … je s duší




Ti, kdo knihu Velká máma četli, ví proč tento kalendář je takový, jaký je. 
Oslavou života … běžných a obyčejných dějů …





 Kolikrát sedím v lese a jen tak jsem … Užívám té chvíle… Nadechuji se a uvědomuji si, jaký to je dar. Nasávat do plic vzduch - jakékoliv roční období… vidět, jak padá listí nebo sněhové vločky. Často se snažíme dělat věci krásné, ale ty nejkrásnější se dělají samy…

Jsou to všední dny





Moc si přeji, aby Mámin kalendář 2017, vám je jen a jen zpříjemňoval.


Lze objednat  ZDE 

Poštovné je platné pro ČR. 
Na Slovensko a do zahraničí prosím objednat emailem info@knihamama.com

Děkuji




A kdybych měla sama, jako autorka, kalendář hodnotit ? Řekla bych jen jednu krátkou větu.

 „ Mám dobrý pocit “.

Ten vám nyní předávám …




Věrka a kalendář s duší





sobota 24. září 2016

Tak toto ...



... jsem vážně potřebovala jako sůl.


Procházku v tichu a pohodě promenádou Priessnitzoých lázní.
 A kde že jsem se tam vzala ?




U nás se nikdy nic neplánuje a když ano, nikdy to nevyjde. Dovolená mě ještě pěkný čas nehrozí…ta u moře určitě ne. Jakákoliv větší změna a náročnost pro tělo, je pro mě nebezpečí. A tak raději pěkně doma a nebo za humna v klidu . Tentokrát mě táta vyvezl …dál …




Často dostávám dotazy, jak se vlastně rok po operaci cítím. Často se blízcí dotazují, co to je vlastně ten můj stav Off ?




Jak jsem se dozvěděla, minimálně dva roky po ozařování v těle probíhají stále změny. Proto i mé náhlé únavy. Proto má být člověk co nejvíce v klidu. Mám vyzkoušené, že i psychické vzruchy navodí takové Offy, že usnu i na hodinu přes den, jako špalek. Stav Off je stav, který bych přiblížila k absolutnímu vyčerpání. Jako když na nás jde kýchnutí, cítíme, těsně před tím, že si pšikneme. Tak já těsně před přívalem únavy cítím slabo ve svých svalech, má oční víčka váží snad tunu…zívám a tělo volá ODPOČIŇ SI … Když tento stav přejdu, překonám…tělo neošidím…stav Off jen odsunu a přijde mnohem silnější … Pak ležím ani se nehnu a dokonce mi z koutků očí tečou slzy …




Nemalý podíl mělo i nespočet chemoterapií … konec konců, vždyť se jedná o cytostatika … 

 Koktejl hormonů, antibiotik, antimetabolit, virostatik, antipyretik …. raději nevědět …




Skrze stavy Off nerada řídím auto, resp. jen výjimečně. Snažím se o to více pracovat hlavou. Píši, fotím, tvořím, raduji se, užívám… každého dne …





Jak jsem předeslala, u nás se moc neplánuje. Můj muž musel odjet na jednání do Jeseníků. A tak mě vyvezl, až tam … Do obřích hor, lesů a hájů…


Je tam božsky



Už vím, proč právě tam, v lázních uprostřed lesů, se lidem vrací zdraví …

Ticho léčí – příroda uzdravuje






Procházeli jsme promenádou… vítr si pohrával s mými puntíkatými šaty…kráčela jsem v nových botách … v rámě s mým mužem … a bylo mi opravdu krásně.






Povídali jsme si … obdivovali celou tu nádheru … a já cítila až do morku kosti, že život je báječný  … voňavý …barevný … milý … a každá jeho vteřina je kouzlo …





Přeji vám báječný víkend





Věrka



čtvrtek 22. září 2016

Na splíny ...



je nejlepší jít zhurta. A protože na mě za poslední dny a události docela dopadl, udělala jsem všechno proto, aby vzal do zaječích… Měla jsem v životě období, kdy jsem splíny kurýrovala novým svrškem…cokoliv nového na sebe…to asi proto, aby to staré, co mě tížilo, jsem převlékla. Časem  jsem splíny léčila novou obutí. To asi proto, abych vykročila lepším zítřkům.




Jak jsem nabírala životem zkušenosti, mé splíny jsem léčila jinak a jinak. Koupila jsem si voňavvou svíčku, která mi navodila nádhernou atmosféru. Jakoby ten odér splínu vyvanul. Jindy jsem chodila do lesa …abych si vyčistila myšlenky.Vždy jsem z lesa přinesla nějaké šišky a materiál pro výzdobu našeho domova. Obklopila jsem se krásnem.





Někdy mi stačilo obyčejně pokecat spřízněnou duší. Popít kafíčko, sdílet dobré i zlé … Obejmout své nejbližší a vědět, že splín je fuč.

Teď jsem udělala všechno dohromady.




 Koupila jsem si šaty s cappuccinovými puntíky, jako rozmarná holka … Do barvy puntíků boty a světě div se…na klínku …Už jsem zase vysoká holka, co má nadhled…. Provoněla jsem dům tou nejpodzimnější vůní, co znám. Vždycky si říkám, že stojí mraky peněz… než se rozhoupu, je jaro a pak si řeknu :

„…a kolik stojí smutné chvíle? Jak bolí? Jak jsou těžké?“  

V momentě je rozhodnuto. A když vychytám slevu, mám ještě větší radost a splín je rychleji v trapu. Musím upozornit, že v tomto příspěvku neprobíhá žádná reklama. Je to jen můj recept na splín, co kupuji, co dělám, kam chodím…





Zaručeně u mě funguje tvoření. Postačí pár šišek z lesa …nějaká podzimní rekvizita  … KIK mě nikdy nezklame . Chvíle se sluncem, které má stále ještě sílu … něco doma přesunu…přemístím…vyměním… a kde že je ten splín?





Jo, ještě kousek ho tu zbývá …No tak co takhle stará známá  kamarádka z mládí ?
25 km bydlí odtud…a 25 let je tomu, co jsme spolu lovily kluky. Machrovaly s nově spíchnutými svršky … plastovými klipsy v uších … a v duze obarvených cviček. Jezdily na jedné skládačce a pily colu s rumem na půl.

Proč čekat na až jednou …až někdy…domluvíme se…




Jedna sms vyměnila druhou a světe div se, dvě „střeštiprdla“ se potkala. Popila kafíčko a než Carolinka odehrála v zuš hru na housle, prožily jsme neskutečně krásnou chvíli. Vzájemně jsme si pochválily nové šaty, boty, život.
A víte, co mi řekla moje láska večer ? Tobě to dnes vážně, ale sluší … To byl ten TOP bonus k mé meducíně na splíny.

 

Tak se má jít na splín. Pěkně zhurta. 
I přes vítr v peněžence a nabouraný rozpočet mám něco, co za to stojí… 
Fajn pocit …a splín v trapu.




A jak vy kurýrujete splíny ?
Přeji vám  všem jen krásné podzimní dny

Věrka
 
PS: Před malou chvílí mi udělal radost i audioarchíív rozhlasu

písničkou, kterou jsem nechali zahrát naší oslavenkyni.
( 7 minuta 25 vteřina) 


pondělí 19. září 2016

slavili jsme ...



... tento víkend narozeniny.

Každé narozeniny jsou krásné …oslava života…lásky…štěstí, že jsme. Že se máme …


Carolinka sfoukla na dortu osm svíček… přála si přání…já také …




Vzpomínala jsem, jak jsem ji nosila v bříšku pod růžovými šaty, které jsem si spíchla … jak jsem se s ní koupala a byla jsem, jako bójka uprostřed bazénu … Jak jsem jedla na metráky vše jahodové … Jak nám na kontrole plodové vody řekli, že to bude holčička … Jak jsme vybírali pro ni jméno … Jak se 15. září narodila…




Jak jsem ji o ní bojovala …toužila po jejím životě a ona po letech bojovala za ten můj … tím, že je. 
Také jsme oslavili 25. narozeniny starší dcery Kristýnky. 
Přijela s malým Honzíčkem … k  mé velké radosti.

 





Carolinka si moc přála, dokonce i jako dárek k narozeninám, aby u nás Honzíček byl do rána… Splnění některých přání není asi v mých silách… Seděli jsme na gauči všichni tři …já, Kačka a Honzíček. Prosili jsme, aby u nás mohl Honzíček být do rána. I možnosti odvozu jsme vymysleli během chvíle …Asi i navždy budu vidět jeho ručičky, jak prosí…ač mluva není jeho dominantou, jak nádherně se snaží vyslovit slovo prosííím … a tolikrát. A s jakou touhou …Jeho maminka nedovolila…Jak prosila Kristýnku i Carolinka… a to tak, až plakala…
I já, máma a babička v jedné podobě, jsem prosila. Za obyčejné - neobyčejné chvíle…za to, být spolu… Tak snad bude někdy vhodnější chvíle...doba ...Ale otázka je, kdy je vlastně ta chvíle a doba vhodnější ? 




Svým dětem jsem vždy modré z nebe snášela … nikdy bych nevěřila, že by se mohlo stát, že jednou, mé prosby  nevyslyší  … 




Přesto věřím, že se vše děje tak, jak má … 
Jen čas ukáže, proč tomu tak bylo … co to znamenalo… Jedno však vím, už teď… že těch čekacích dnů, je velká škoda … 
 

Přesto narozeniny mých holek jsem prožila s láskou a s láskou si je uložila do svého srdce.



Věrka


středa 14. září 2016

Kalendář v lese ...



Když jsem byla malá, chodívaly jsme s mámou do lékárny „U bílého lva …“ 
Lékárna, která tak krásně voněla. Bylinkami … kapkami …mastičkami. Na pultě byly váhy a za vysokým pultem, stará kasa na kliku, co cinkala. U ní byla drobná paní magistra v bílém plášti s tenkými brýlemi na nose.




Už žádná lékárna tak nevoní …ale les…ten voní stále stejně.







Ranní les…když se probouzí, to je balzám na duši. Les doslova zpívá. Sedím na pařezu, poslouchám tu symfonii světa…tu vůni, co se nemění po staletí …tu krásu všech krás…





A do té krásy bych vám ráda představila titulní stránku

Mámina kalendáře 2017 – každý den je dar

V této záplavě lesní nádhery, musím konstatovat, že motto je víc než pravdivé

… každý den je dar …






Na Mámině kalendáři probíhají ještě grafické úpravy a měl by spatřit světlo světa do dvou týdnů. Tento, který jsem pro vás v tichu lesní krásy nafotila,  je můj prototyp … 
V kalendáři  jsem letos zobrazila LÁSKU … Ručičky ve tvaru srdce, které drží čas.
 Ten čas, který máme všichni ve "svých" rukou.






Malinké hodinky jsou po mém pradědovi, zobrazují ženu. 
Ty větší zobrazují muže …ty jsou po pradědovi mého muže. Spolu tvoří pár, tikají životem ve dlaních dítěte.
 A co ukrývá obsah Mámina kalendáře 2017 – každý den je dar ?





Povím vám, že jsem se letos opravdu snažila … hodně u jeho tvorby přemýšlela, aby byl smysluplným a nesl symbol lásky…oslavu života …každého dne, který je darem … 
Koresponduje s knihami Máma i Velká máma … 
Oslavuje a velebí to nejkrásnější na celém světě. Každý den .





Jeho stránky vám brzy představím a přiblížím.
Snažila jsem se do něho vložit celou krásu světa. Obyčejné pohledy na roční období. 
A protože krása světa nemá hranic,
Mámin kalendář 2017 – každý den je dar
je v celém spektru barev.




Stránky jsou doslova hedvábné, hladké, voňavé a kouzelné. Tak, jako stará dávná lékárna "u Bílého lva", která navždy zůstala v mých vzpomínkách….
 



vaše Věrka



Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...

1

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...