Blog o životě ... vzpomínkách ... krásách světa

Velebeno slovem i fotografiemi

" každý den je dar ..."

pátek 24. ledna 2020

cesta do ticha ...



Ať je to otevření vernisáže nebo beseda pro onkologické pacienty...
Ať je to živé vysílání v rozhlase nebo důležité jednání...
Vždy má cesta vede sem... Do ticha přírody.
Ať je léto, podzim nebo zima.
Nesháním před vystoupením či jednáním informace,
ba naopak je pouštím...
Nesnažím se na poslední chvíli dohnat vše.

Ba naopak, snažím se, aby nic mne nedohánělo...




Dnes mi s foťákem na krku křupal pod nohami sníh...
Dýchala jsem mrazivý vzduch a prosila do ticha o
jasnou mysl, otevřené srdce a sílu shůry.
Snažím se svými kroky posouvat onkologické pacienty do zóny jménem "Naděje".
Další důležité jednání je přede mnou...



Stopy, které jsem ve sněhu nechávala za sebou, mi sdělily,
že jdu správným směrem. 
Potkávám na oné cestě spousty lidí a díky Bohu i takové, 
kteří mi pomáhají. Kteří mi ukazují cestu. 
Cestu, kterou šlapu pro vás...

Tak mi držte prosím palce ... Čím více palečků, tím více štěstí.





PS: No a taky maluji. Vím, liška s ledňáčkem je blbost,
ale ta terapie je fajn.

Věrka

úterý 21. ledna 2020

cesta lodí ...



Ještě dříve, než vás pozvu na palubu lodi,
ráda bych vám všem chtěla poděkovat
za vaše návrhy názvu knihy.
Děkuji




Jak se rozhodnu, sama zatím netuším…
Na počátku byla myšlenka „Vzorec na štěstí“,
neboť v knize zmiňuji indicie a veličiny,
které jsou důležité pro dosazení do vzorce štěstí.




Jak jsem psala a vkládala recepty + vzpomínky,
přilétla múza v podobě receptu.
Za pár dnů budu mít setkání s profesorem
češtiny a docentem bohemistiky,
který pracuje na korekcích knihy,
tak budu vědět víc…



A kam jsme to pluli a kde mě to tolik oslovilo?





Nastupovali jsme v časných ranních hodinách
na palubu lodi ve švédském Goteborgu.
V přístavu, kde se to hemžilo racky,
bylo pěkně ošklivé počasí.





Vypluli jsme…
 4 hodiny cesty v rytmu vln …
A jak ubíhala cesta, tak jsme za sebou nechávali
nevlídné počasí.




Do ticha moře nás navštívily sluneční paprsky.
A když jsme připlouvali do přístavu,
 těšili jsme se nádhernému jasnému počasí.




Země na obzoru – Dánsko









Tato země mě oslovila hned na první pohled.
Čistotou, architekturou, precizností detailů,
neskutečným množstvím maličkých obchůdků,
vstřícností lidí a konečně jsem se domluvila německy…





Z Dánska jsem si odvážela malého anděla v jarním designu,
který je bratrem anděli,
kterého jsem si vloni přivezla ze Švédska.




Kdybych takto pokračovala volným tempem
v andělské sbírce,

bylo by přede mnou ještě Finsko a Norsko…
/nadsázka/





Dánsko je v porovnání se Švédskem dražší země,
 ale řekla bych, že ještě o trochu na vyšší úrovni.
My jsme měli to štěstí, že jsme prožili den v Dánsku,

kdy ze všech stran na nás vyskakovaly vánoční slevy.





Všimla jsem si, že i většina pasažérů z lodi,

 jela sem právě za tímto účelem.





Měla jsem z lodi trochu obavy,
po ruce jsem měla krabičku Kinedrylu,
ale nakonec nebyla zapotřebí

a cestu jsme si užili.




Ještě v ten den,
v noci jsme se vraceli zpět

s krásným zážitkem.



Věrka s posádkou na palubě






pátek 17. ledna 2020

Co myslíte?




Ještě dřív, než prozradím cíl 
naší plavby ve Skandinávii,
mám tu malé - velké přání.






Kdybyste se mě zeptali, co teď dělám, 
když jsem dopsala knihu...
tak /mimo jiné/ dávám dokupy fotky, 
které knihu budou provázet.


Knihu plnou dobrot, receptů mé babičky, 
které jsou vážně hóódně starý 
a také vzpomínek na dávné dětství.



Na babičku, kamarády, léto, prázdniny, 
třeskutou zimu a krásné chvíle ...


Tato kniha bude pohlazením na duši,
neboť v ní najdete možný návod,
 jak prožívat radost a štěstí obyčejných dní...


No a taky tu mám první dilema,
zda ponechat název knihy 

"Vzorec na štěstí"

nebo raději 

"Recept na štěstí" ?

Děkuji za váš úhel pohledu.

Věrka



čtvrtek 16. ledna 2020

Přátelství ...



Kdysi dávno se tomu říkávalo
"Freundschaft"
nebo
"družba".

Nebo výměnný pobyt.

Uff, zvláštní to časy...



 Přeloženo - přátelství.




Přátelství s našimi českými kamarády,
kteří trvale žiji ve Švédsku
má podobu výměnného pobytu.

My v zimě tam,
oni v létě sem.




Vždy jsem měla blízko k přírodě
životu na vesnici.
Dnes mohu říci, jakékoliv a kdekoliv.
Ty švédské mají podobu barevných, 
dřevěných domů,
většinou v barvě červené s bílými rámy.





Počasí bylo letos skoro jarní.

Sluneční svit velmi zvláštní.
Rozednívá se kolem 9 -10 hodiny ranní 
a slunce zapadá kolem 14.00 hodiny odpoledne.

Vážně hodně dlouhé večery.





Navštívili jsme místa známá,
ta co vloni,
ale také místa vzdálená.




A to tak vzdálená, 
že jsme cestovali na toto místo lodí.

Houpali jsme se v rytmu vln 
vážně hodně dlouho...

A ta dálka stála za to.





Uhodnete, kam nás naši kamarádi odvezli?




Krásné dny

Věrka

neděle 12. ledna 2020

Tři králové ...




Dřív než fotky z cesty na sever,

vám přináším úplně čerstvé fotky 

z Tří králové koledy.





Není třeba více slov...

Záběry mají původ v Nebi s velkým N.





Za mě NEJ podívaná s NEJ atmosférou byla u kováře.












A pro naši Carolinku byl NEJ kovářův kocour.




Jinde to byli zase pejsci...





Kalendář z mých fotografií, 
"každý den je dar",
poslední kusy jsou k mání 







Krásnou neděli všem
Věrka

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...

1

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...