Blog o životě ... vzpomínkách ... krásách světa

Velebeno slovem i fotografiemi

" každý den je dar ..."

úterý 20. srpna 2019

Odpočítávám dny do sv. Václava ...



Každý rok na sv. Václava vydávám 

Mámin kalendář - každý den je dar.





Poděkování životu za druhou šanci na život, 
kterou mi v onkologické nemoci dal.

Za šanci a možnost tu BÝT...

Dnes jsme s grafikem dokončili práce na tomto kalendáři. 

Odpočítáváme dny do sv. Václava.

Kalendář, co nelze koupit na stáncích tisku. 

Kalendář, který nelze nazvat komercí.

Křehkost jménem ŽIVOT.

Pevně věřím a doufám, 

že potěším nejedno oko a ducha.




Brouzdala jsem se svým foťákem krajinou v mrazu.

V chumelenici i v časech, kdy všechno kvetlo i zrálo.

Za svitu slunce, které zapadalo i které se probouzelo do nového dne. 

V době, kdy vzduch lupal horkem. 

V době, kdy padaly na zem barevné listy.

Zachycovala jsem objektivem pocity a krásu všedních dnů,

protože " každý den je dar"






A budu mít pro vás ještě jedno
VELKÉ  překvapení…
Takže, odpočítávám pomalu dny do sv. Václava.


Věrka


sobota 17. srpna 2019

Focení, psaní, štěstí ...




 Nejhezčí chvíle plné radosti a štěstí k nám přicházejí mimo plán.

Prostě a jednoduše je nevymyslíme…





Třeba, když k vám přiletí motýl,

který se rozhodne s vámi skamarádit…





Kolik legrace jsme si s ním užili...

Popadla jsem fofrem foťák a zkusila udělat pár snímků.

A nejen já. Fotila i Carolinka.

Motýl nám krásně pózoval…



  




Skrze tu radost mi přinesl i další námět a pro novou knihu.

Píši ji pomalu, ale píši. 

A myslím, že už se blížím i k názvu titulu.

Nerada bych ještě představovala konečný název.




Vzpomínáte, jak jsem šibovala s názvem  knihy

Máma čisté jiskření?

Mj. v tyto dny ji naleznete ve zvýhodněném balíčku





Nová kniha, v které naleznete také i můj příběh,

kniha od trojice úžasných lidí nesla původně také jiný název

a nyní to vypadá na jeho úpravu.

Život je prostě pořád nějaká změna…


Foto:Robert Tichý


A co prozradím o mé připravované knize?

Povím tolik, že to bude kniha plná radosti a štěstí.

Možná to bude na ně vzorec, možná recept.

Na každý pád vám přeji krásné letní dny

plné radosti a štěstí.


Věrka


Foto: zdroj net


čtvrtek 15. srpna 2019

A ještě jednou Neratov ...



Minulý měsíc se pro nás odehrával hodně v Neratově … v místě zázraků.

Začátkem prázdnin přijeli do Čech naši kamarádi ze Švédska. 
Naše cesta s nimi vedla kam jinam než do Neratova.
 Psala jsem o tom na blogu

Jeli jsme na toto místo okouknout již osazené kopule v Neratovských věžích.
 Ochutnat tamní pivo a …

domluvit svatební obřad. 

Slíbila jsem vám v závěru onoho příspěvku, že se tam ještě tento měsíc vrátíme.
Stalo se. 





Ono to celé přišlo velmi neplánovaně, spontánně, s nasazením, nábojem 
a myslím, že taková byla i celá svatba. 
Domnívám se, že takový je i celý můj život. 
Vše velké ke mně přišlo z minuty na minutu.
 I tento den a tato chvíle… Díky Bohu.





Když jsem řekla knězi, že bych si přála na svatbě
 jenom nás dva, svědky, jeho a Boha… 
v tu chvíli jsem ještě nevěděla, jak blízko jsem skutečnosti. 
Všechno, co si vysníme a  po čem toužíme celým srdcem…
je blízko skutečnosti.

Stalo se... ale přesto

 na naší tajné svatbě bylo tolik lidí … vždyť je to poutní místo.
Procházeli kostelem a zastavovali se.
Bylo to jako řeka, která plyne a nezastaví se.
Někteří si sedli a poslouchali pana kněze. 
Nebo tóny houslí naší Carolinky, která nám zahrála … 
Nebo naslouchali bubnování dešťových kapek 
na skleněnou střechu kostela.

 Když jsme si nasazovali prstýnky ... najednou se nebe rozzářilo blankytnou modří 
a i přes déšť k nám proudily sluneční paprsky.
Ten moment byl tak silný a zvláštní, že všichni zvedli hlavy k nebi …




Dva dny po svatbě jsme jeli zase do Neratova.

Pana faráře jsme potkali před farou v montérkách, právě slezl z bagru. 
Děkovali jsme mu, předala jsem mu na památku svůj obraz 
a on nám vyprávěl, 
jak mu prdla hadice u bagru a kdybyste viděli toho oleje J
Úžasný člověk.
To jsem ještě netušila, co za chvíli uvidíme.





„Běžte se podívat do kopulí věží…“ říkal nám pan farář a já říkám to samé vám.

Ta podívaná bere dech...




Někdy se stane, že mi dojdou slova.

Tady jich není třeba. 

Jak stoupáte schod po schodu výše…máte pocit, 
že stoupáte k nebi. 
Každý schod je malý zázrak k tomu velkému.


V každém mezi patře věže je okno, kterým vidíte nádheru Orlických hor.
Celou věží, točivými schody čtete, jako v galerii, cedule plné zajímavostí.









foto zdroj net


A když vystoupáte nahoru, jste na dosah skleněné střeše ve tvaru kříže… 
slyšíte ticho a tlukot svého srdce…
pak víte, že svět je kouzlo a 

 ... každý den je dar …





S láskou Věrka


sobota 10. srpna 2019

Slíbila jsem ...

"každý den je dar"


Uprostřed těžké nemoci, 
když jsem prosila o druhou šanci na život,
vznikl můj slib.

Má slova nepsaná a daná.
Slova o pomoci druhým, o tom, že "každý den je dar".

Děkuji za možnost tu být. 

Děkuji za možnost sdělit pár slov v projektu 

pro pacienty a jejich blízké, v pořadu MEDx Talks Mojemedicina

Bylo mi ctí a potěšením vyslovit mé motto 
"každý den je dar", 

protože sliby se mají plnit nejen o Vánocích ...


mé vystoupení z Divadla pod Palmovkou


úterý 6. srpna 2019

Vernisáž z Prahy



Minulý týden jsme měli krapet našlapané dny.

Po dni D, který přes nejednu překážku už vypadal, že ani nebude…

Nakonec byl a byl moc prima.

Byla i vernisáž výstavy „každý den je dar“ v Praze.


Jarní naděje

 Sotva jsme sundali svatební outfit, jelo se do Prahy na vernisáž.

Naše Kačka tedy jela i ve svatebním outfitu.

Zamilovala si ho natolik, že v něm chodí i do cukrárny …


Letní naděje

Vernisáž v Praze byla taky prima a já tímto děkuji všem,

kdo našli chuť a čas a přijeli či přišli se podívat.

Bylo to jedinečné setkání.


Podzimní naděje


Moc ráda jsem objala paní Zuzku,

kterou jsem se snažila na nelehké cestě za zdravím podpořit.

Její květiny, které mi darovala, voní  pro mě v kuchyni na stole každé ráno.

Děkuji za vroucí objetí Simči, z blogu blondýna.

Myslím, že bychom dokázaly propovídat dny a noci…

Děkuji úžasné Jiřince, s kterou jsme 

si krásně na lavičce uprostřed chodby povídaly. Držím pěstičky.

Děkuji za nádhernou jiskru v očích panu režisérovi Toníkovi,

s kterým si povídám vždy víc než ráda. Jeho vtip je jedinečný.

Pošeptal mi větu, že přiběhl na vernisáž na poslední chvíli, 

a když chtěl koupit květiny, místo květinářství tam vietnamka prodává podprdy.

Tak jsem to vzdal…J


Zimní naděje

Děkuji panu Janu Wolfovi, předsedovi ZHMP, který udělil 

výstavě „každý den je dar“ záštitu a ujal se slova.

Děkuji za úvodní slova panu Pavlu Bělobrádkovi.

Panu řediteli zdravotnického odboru z magistrátu hlavního města Prahy, 

za jeho gratulaci a květiny.

Panu moderátorovi Jiřímu Pešinovi za jeho proslov.




Děkuji mému Peťanovi, který se postavil na vernisáži do své „kuchyně“, 

rozléval šáňo a nabízel dobroty.

Carolince, za její asistenci a trpělivost, páč vernisáž není její hobby. 





Zde je pár slov z televizní reportáže z vernisáže z výstavy




pátek 2. srpna 2019

Když ....



Když se můj pseudonym,
 stal mým příjmením ...











Každý den je dar


Aby se žena vyléčila, musí se cítit v Bezpečí.
Aby se vyléčil Muž, musí se cítit Vyslyšen.
Aby se vyléčilo Dítě, musí cítit Lásku.
Aby se vyléčil Pár, musí se cítit Spojeni...
Aby se vyléčila Komunita, musí cítit Jednotu.

Aby se vyléčila Země, musí cítit Úctu.
Aby se vyléčila Planeta, musí cítit Harmonii.
Aby se vyléčil Vesmír – Všechny tyto věci se musí stát...

- Anaiya Sophia


Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...

1

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...