slavíme ve chlívku...

11. narozeniny Kačky jsme oslavili ve chlívku

a to přímo v kozím chlívku.

Místo, které máme moc rádi.

Místo v lůně Orlických hor.

Místo, kde se cítíte, jako doma.

Tento narozeninový den byl nádherný.

Kačka jej prožila se svými kamarádkami

a těmi, kteří jsou blízcí jejímu srdci.

♥

Přijel také náš kamarád,

kterému Kačka říká strejda.

Jak moc ho má ráda je patrné z fotek.

Nahrazuje jí ty, které  nemá při sobě ...

Ty, které by v takový den, tu měli být především ...

Ač "strejda" česky zvládá  stěží,

mluví  hlavně německy a dalšími světovými jazyky,

Kačka si s ním rozumí od malička.

Přečetla si i vzkazy od vás,

 vaše milá přání.

Posílá vám poděkování.

♥

Moc jí potěšilo a nás samozřejmě také,

že lidé z virtuálna si umí pro ni najít milé slovo.

Bohužel ty, na která čekala,

od sourozenců,

těch se nedočkala...

I přes tyto šrámy byl její den kouzelný.

Vždyť 11 je přeci kouzelné číslo.

Ještě před odjezdem do Kozího chlívku 

jsem narychlo spíchla něco, jako dort.

Srdce s 11 svíčkami

♥

Po výborném obědě, jsme zajeli o kousek dál...

Na místo jménem Vesmír.

Uvnitř kostela u sv. Matouše jsme byli poprvé.

Je ve fázi budování.

Někdy je Vesmír i na Zemi.

Jako právě tady.

No a co by to bylo za Vesmír, 

kde se nelétá ...

Tak i na to tady ve Vesmíru myslí...

Mega houpačky dokáží přímo zázraky...

Zázraky jsou všude, kam se podíváš...

VŠUDE ...

Byl to BOŽSKÝ den ...

Mějte také BOŽSKÉ dny 

Věrka

... v tom úžasném vesmíru

15. září

Některé dny si člověk pamatuje navždy. 

Jiné splynou v davu.

Pondělí, o kterém teď píši, bylo jiné. 

Venku mžilo, podzim ukazoval nevlídnou tvář.

Lidé se probouzeli do nového týdne.

 Děti šly do školy. 

Začátek.

Uměla sis Kačko najít správnou startovací čáru. 

V to pondělí, na prahu babího léta, ses narodila.

Od toho dne jsme stále spolu.  

Držíme se vzájemně ve dnech těžkých i nádherných.

Někdy slova nestačí a někdy jsou navíc.

Dnes Ti je pošeptám, ale už teď vím, že je znáš.

Nosíš je v srdci. 

s láskou 

mamka a taťka

Magic - Kouzlo

 Ti, kdo sledují mé počiny, ví, že v letošním roce 

mě ponejvíce zaměstnává projekt „Sad nadějí“.  

Smysluplný a předně motivační projekt pro onkologické pacienty a pacienty v remisi. Vnímám jeho potřebu jej zrealizovat, 

neboť jsem tímto peklem jménem rakovina také kráčela. 

Nemalý důvod vymyslet tento projekt.

Mohla bych nyní vyprávět celé hodiny a možná i dny, proč a jak atd., atd. 

Konec konců, napsala jsem o tom nejednu knihu.

Dnes bych vám však chtěla říci víc…

Nejsem typ holky, co čeká na štěstí se založenými rukami v klíně.

 A tak jsem vyndala barvy, plátna, štětce a malovala. 

Obrazy, s kterými jsem navštívila nejedno město v České republice. 

Ještě dnes se příjemně usmívám, když si vybavím poslední vernisáž ze Škodova paláce v Praze, kdy ke mně přistoupil jeden zahraniční návštěvník vernisáže

 a zeptal se mě,u koho jsem se učila malbě.

„Lišku, první obraz z této série, jsem namalovala v jednu zimní, mrazivou noc, 

když celý dům spal a já při tazích štětcem myslela na to, 

jak mé obrazy pomohou vytvořit „Sad nadějí“.

Den poté, na cestě lesem, mi liška přeběhla přes cestu ... možná znamení.

Vyprávěla jsem mu můj příběh a tento postarší, 

velmi příjemný Argentinec nevycházel z údivu.

 Sdělil mi historickou větu: 

„Tento projekt je jedinečný, unikátní…“

Jednoho podvečera, když jsem držela šálek kávy 

a pomalu z něho upíjela,

 v duchu jsem přemýšlela o této historické větě, 

přilétla ke mně múza a přinesla mi nápad.

Kalendář z obrazů.

 Ano, to je ten nápad, vytvořím z těchto obrazů unikátní kalendář, 

a bude KOUZELNÝ.

Kouzelný proto, neboť dokáže proměnit dobrý skutek v naději.

 V Sad nadějí. 

Tento charitativní,  Kouzelný kalendář bude na podporu projektu Sadu nadějí. 

Bude vytvořen dvojjazyčně, neboť s ním mířím za hranice České země. 

Tato nemoc také nemá hranic… 

 Problém se týká všech bez rozdílu věku, pohlaví, národnosti či postavení.

Stejně, jako tento projekt.

Za pár dní tento Kouzelný kalendář / Magic Calendar pro rok 2020 spatří světlo světa.

Ráda bych chtěla poděkovat všem, 

kdo mě pomáhali tvořit mé vernisáže výstav „každý den je dar“.

Všem, kdo projekt „Sad nadějí“ podporují.

Všem, kdo si zakoupí Kouzelný kalendář na podporu tohoto unikátního projektu.

Všem, kdo umí podat pomocnou ruku …

Děkuji 

Věrka

Bubliny ...

Když jsem byla malá, milovala jsem bubliny.

Bublifuk se prodával v lahvičce, na které byl slon nebo opice?

Plastová lahvička neměla tyčku s kroužkem na bubliny.

Měly jsme od bublinové tekutiny celé ruce…

Zkoušely jsme v rukou tvořit bubliny…

Vzpomínám si i na lahvičky v podobě pejska,

které ovšem tyčku s kroužkem

pro tvorbu bublin měly.

Jaký zázrak!

Také mám v paměti plechovou tubičku

podobnou té od šumivých vitamínů …

Naplněnou bublifukem, dětskou radostí.

A tak když jsem dnes fotila Kačky radost s bublinami

tiše jsem vzpomínala…

Vnímala jsem ty krásné duhové bubliny,

jako lidské příběhy …

Některá letí vysoko a barví se všemi barvami.

Jinou vezme vítr k lesu a zmizí…

A ta maličká, jako by tančila …

Zahnala nás do tepla zima a dešťové kapky.

Doufám, že má pro nás podzim

nachystané i krásné, prosluněné dny.

Neboť tento způsob podzimu,

zdá se mi poněkud předčasný.

U nás v Nebi ze žabek rovnou do pohorek…

Věřím na hezčí, ba co víc

na krásné babí léto…

Nám začíná domoškola

a dokončovací práce na kalendářích.

Hodně dalších úsilí a jednání o Sadu nadějí.

Volným tempem najíždím na další kapitolu nové knihy.

A vám všem přeji radostné a pohodové dny.

A nám všem přívětivější tvář podzimu.

Věrka

pelmel prázdnin ...

Dnes vám přináším pelmel prázdnin

a přeji školákům vykročení pravou.

Mezi mé méně oblíbené dny patří ty,

 které něco zakončují. 

Ať je to Silvestr nebo právě konec prázdnin.

Školním létům jsem již dávno odrostla, 
přesto tento čas vnímám s jistou nostalgií.

Léto budiž pochváleno,

léto budiž velebeno...

Nejvíce záběrů pro vás přináším z našeho Nebe.

K létu patří neodmyslitelně

 i moře vybraných jídel, 

která dělám jen a jen v létě.

Miluji léto pro volnost, které nabízí.

Pro vůni ranní rosy,

pro kouzlo noční oblohy,

pro radost slunečních paprsků,

pro náruč dobrodružství...

Nikdy jindy louka nenabízí tolik, co v létě.

Toulky vysokou travou,

sedánky při západu slunce, 

to vše pro mě znamená léto ...

Dokázala bych tam sedět snad celou věčnost.

Fotit to kouzlo, co je na dosah ruky

pro vás ...

Letošní léto 

bylo pro nás slibem.

Dnem, na který se nedá zapomenout.

Dnem, kdy se můj pseudonym stal mým příjmení.

Letošní léto jsme hodně zasvětili

projektu "Sad nadějí".

Tolik schůzek a jednání...

Tolik poznání i nových cest ...

I když jsem si řekla, 

že přes léto vernisáže výstav 

"každý den je dar"  pro Sad nadějí,

konat nebudeme, stejně vše nakonec bylo jinak.

Vernisáž výstavy v Praze, uprostřed léta, 

v den mého svátku,  byla skutečně nádhernou, 

nezapomenutelnou, plnou radostí a pohody ...

Léto je pro mě časem vody.

Časem koupání ...

Mám to tak nastavené v sobě od malička.

I přes můj hendikep, se o to snažím stále...

 Letošní léto pro mě bylo i tvorba 

Mámina kalendáře 2020 - každý den je dar

A nezůstalo jen u toho ...

Kalendáře budou letos dva.

Kouzelný kalendář / Magic Calendar

O tom vám prozradím více v jiném příspěvku ...

Po nocích, když jsou u nás otevřená okna

a múza ke mě má tak blíž,

píši novou knihu.

Bude velmi pozitivní, milá,

vzpomínková a najdete v ní i kus inspirace.

Píše se sama, jak já říkám...

Jen je těch aktivit tolik a energie nestačí ...

Nechci ji uspěchat. 

Ráda bych vám dala to nejlepší.

Proto jak mohu, nabírám energii v přírodě,

 většinou s foťákem na krku ...

To je pro mě léto.

Dlouhá rána, dlouhé noci...

Zmrzliny, kešky, utrhnuté ovoce utřené do trika,

padající hvězdy, touhy a přání...

Luční kytice,

chladivá voda, ať v řece, v koupališti

nebo v požární nádrži.

Košíky hub, modré ruce od borůvek,

světlušky, co mizí v dáli,

zrovna tak jako balón nad lesem ...

To je naše léto...

Věrka, Kačka, Peťan