Slíbila
jsem vám, že vám ukáži místo našeho výletu,
kam
jsme zavítali s našimi kamarády
To místo je moje srdcovka.
NERATOV
Je to
místo blízké mému srdci.
Ve
starém albu jsem našla fotky „z pravěku“,
kdy jsme
všichni byli mnohem mladší
a kostel, poutní místo, mnohem ošklivější.
Jakoby
malovaný obrázek hovořil za vše…
Na
podzim, jsme si udělali výlet právě sem.
V době,
kdy se měli kopule věží vyzvedávat do výše.
Prý v momentě,
kdy kopule byly usazeny, začal padat první sníh.
V Neratově,
je vybudován i Pivovar.
Točí
se tu dobré pivo, Prorok.
A tak jsme se rozhodli, že sem přijedeme v létě.
To,
když pivo chutná lépe.
Celé
sdružení Neratov je pro mě prostě něčím zázračným.
Stalo
se místem Smíření.
Místem
poznání a pochopení.
Místem
tolerance a sounáležitosti.
Ptáte
se proč?
Za tím
vším co tu naleznete, stojí výjimečný člověk.
Pan
Josef Suchár.
Zdejší kněz. Tak trochu jiný kněz.
Známe
se osobně již léta.
Je to neobyčejně dobrý člověk.
Jeho milá slova ZDE stojí za to si je poslechnout.
Tento
člověk dělá vše srdcem.
Stojí
za přečtení i slova, která jsem pro vás vyfotila.
Dal
šanci tolika hendikepovaným a mentálně postiženým,
které
zde pracují a žijí.
Naleznete
zde jejich zahradnictví, pivovar, kavárnu, restauraci, prádelnu …
Postavil
z prachu celou ves.
Smekám a klaním se, až k zemi.
Zde najdete
svět, kde jste hostem.
Vstupujete
do světa, který v běžném životě chápeme, jako jiný.
Zde jsou
jiní ti druzí.
V sobotu
nás v restauraci obsluhoval hendikepovaný kluk s kšiltovkou na hlavě.
Dlouho
jsem nepotkala někoho tak extrémně milého.
Jeho
pozitivní energie se šířila celou hospodou.
Doslova
se vlnila a my, všichni v té hospodě se cítili dobře.
Přijeli
jsme se původně podívat na kopule ve věžích kostela,
z kterých lze vidět
okolní krajinu.
Přijeli
jsme a viděli jsme díky tomu všemu vůkol nás to nejdůležitější…
Dobro,
srdečnost, lásku a místo plné klidu.
Možná proto je toto
místo opět poutním,
neboť zde jsou doslova špalíry putujících lidí.
 |
| Pohled na lidské obydlí a cestu ke stromu z Neratovského kostela. |
A
pokaždé na tomto místě potkám někoho nového.
Kolikrát
jsem se zde potkala s mými přáteli.
Poprvé
jsem se zde potkala s Ilonkou z blogu Oranžérka.
Nyní ke
mně přistoupila milá paní se slovy,
Poznala
jsem Vás podle Carolinky …čtu Váš blog.
Je to
poutní místo setkávání.
Tak
příště třeba s Tebou, s Vámi. Těším se…
 |
| Zapomenutý kostelík |
Nedaleko
Neratova, je ještě jedno zvláštní místo.
Opuštěný,
chátrající kostel, kde na něm již rostou i stromy.
Stejně,
jako kdysi před lety v Neratově.
Pamatuji
si, když jsem před desetiletími randila s Peťanem v rozpadlém kostele...
V tom
kostele, který má dnes skleněnou střechu a všude to jen kvete.
Tenkrát
v něm kvetly chudobky a Peťan mi z nich vázal prstýnek.
Možná
za nějaký čas …
Bude z tohoto
kostela také krásné poutní místo.
Přesto
i toto místo je pro mě něčím krásným.
V blízkosti
se pasou ovce.
Všude
je ticho, do kterého si notují kobylky a cvrčci…
Prostor
pro rozjímání a přemýšlení.
Prostor
pro letní toulky…
Prostor pro radost na duchu ...
V chátrajícím kostelíku
jsme objevili galerii výstavy.
V horkém
dni to bylo nádherné chladivé osvěžení
a potěšení.
A
ještě jedno zastavení jsme uskutečnili.
Na
Kašparově chatě, která je nedaleko.
Stojí
za to zde zastavit.
Odtud
uvidíte všechny kouty, kam jen oko dohlédne.
Od severu na jih.
Přes východ až na západ se rozprostírá krása všech krás.
Za zády jsou Orlické hory.
Před vámi Jeseníky
A támhle jsou už hory polské … a vidíš tu krásu vedle?
To je svět na dlani…
Tak v Neratově
zase brzy na viděnou …
Věrka
a spol.
