… babiččina půda s vůní sena, starých šatů a bylinek,

to patří do mých pokladů dávných, dětských vzpomínek.

Tu truhličku plnou vzpomínek, inspirací a tvoření právě otvírám,

pro Tebe, ať je Ti zde fajn,

ať krásnou chvíli já Ti dám …

čtvrtek 24. října 2013

...ticho léčí - příroda uzdravuje ...

…naše kroky teď často vedou do lesa. Je tam božsky... Nosíme domů tuny hub, tuny žaludů, tuny radosti a klidu. Hodně jsme si dnes les užily – fotily jsme padající listí J a  Carolinka ho chytala. Kam se hrabe počítačová hra nebo Cinestar.  A ta krása být v tichu voňavého lesa spolu…. Vzpomněla jsem si na léto, když jsme fotily na terase létající vlaštovky… padající listí je ještě lepší, neb běháte pod korunami stromů v koberci listí a hledíte do nebe, slunečních paprsků … pohyb, radost , slunce a zábava….
... naše kroky vedou do lesa...
... vlevo část listu :-)  - asi 150 fotografie ...
... neplánovaně místo listů, záblesk slunce ...
... druhá fotka s padajícím listem ...víc jsem jich nedala :-) 
... tento zachycený list na kmeni  objevila Carolinka ... má pozorovací talent... co maminka dokáže říci písmenky, ona umí objevit, ukázat a nakreslit ...Je to náš anděl ...
... mamííí  vyfoť uplakaný list ....
... pozor letí další list... honíme se za nimi v lese jako střelené...super zábava ...
... když se fotíme mobilem samy, vždy to je super mazanec, ale plný štěstí ...


... co to je za chlupatici ??? ...
… z donesených hub vaříme, smažíme, zavařujeme, sušíme…prostě pracujeme …
Carolinka pomáhá a musím veřejně říci, že je to nejlepší houbař, jakého znám. Nejen, že skvěle hledá, sbírá (úplně vše) , ale nachodí po lese kilometry a pořád ji to baví … v lese si povídáme o všem a pořád … A hlavně jsem spolu …
... kouzlo podzimu ... kouzlo dětské ruky ... kouzlo jednoho dne ... jednoho života...
... další lesní objev ... ten musíme vzít domů... nakonec jsme nesly asi 2 kg ...
... šnečí domeček patří mezi TOP objevy dnešního dne ...
... a že Carolinka sbírá kde co, je všem jasné. viz. umazané ručičky...

… když jsem večer čistila houby, poslouchala jsem rádio. Nevím proč, ale mám rádio raději než televizi. Bez televize bych dokázala žít. Bez internetu či rádia ne. V rádiu mám ráda stanice, které poslouchá minimum lidí. Jsou to ty, kde nejdou reklamy, jedna písnička za druhou, zprávy plné negací,  ale kde se mluví. Pozitivně a poučně. Proto mám ráda i dokumenty, o přírodě, o lidech, o historii. A tak jsem si včera vybavila, jak táta kdysi ladil staré rádio, v kterém byla lampa a ta se musela nejdříve zahřát. V tom starém rádiu bylo spousta zvuků. Zvuků, když ladil svobodnou Evropu nebo hlas Ameriky. V tom rádiu byla každou neděli po obědě pohádka s nádherným hlasem a tónem. Večer se z něho ozýval Hajaja. A o tom všem jsem dnes malé Carolince vyprávěla…
... Václavky v octovém nálevu  to je naše srdeční záležitost  ...
... máme doma plnou půdu hub ...

… zřejmě ji toto vyprávění baví, neboť vždy říká „ povídej mi mami, jaký to bylo, když jsi byla malá. Nebo když byla malá Kristýnka s Honzíkem, to když jsem ještě chodila po těch horách …“ A tak přemýšlím, že to mé vzpomínání začnu psát…Vlastně díky vám… V minulém příspěvku byla spousta nádherných komentářů, kde jste mi psaly nádherné slova a já se dlouze zamyslela. Každý z nás na tomto světě má nějaký dar. Někdo větší, někdo menší, ale máme ho všichni. A jestli mým darem je psaní, tak nechť patří všem…

... všem krásné podzimní dny plné krásných znamení ...

20 komentářů:

  1. Věruš,přeji krásné dny. Moc na tebe myslím♥ Věra

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Věru, děkuji moc...jsi moc hodná, děkuji. Písnu email. Krásný den. Věrka

      Vymazat
  2. Věruško. To jsou vždycky nádherná slova, která u Tebe na blogu čtu. I když občas smutná. Ale život není jenom o radostech. Bez trápení bychom si nevážili právě těch obyčejných radostí. Včera mi jedna maminka se zákeřnou nemocí, kterou trpí bohužel i můj syn napsala větu, která se mi vryla do srdce. "Na světě jsme proto aby po nás něco pěkného zůstalo." A o to pěkné se musíme přičinit sami. A Tvoje psaní je opravdu nádherné. Moc ráda k Tobě nakukuji. Jo a ty houby tiše závidím. U nás letos nějak nerostou. Měj se moc krásně. Lenka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá leni, Tvá slova jsou krásná a já Ti za ně z hloubi srdce děkuji. Každé slovo, které mi zde zanecháváte je pro mne poklad. A když to slovo je ještě plné citu, něhy a krásy pak skutečně má můj blog smysl. Krásný den Tobě i Tvým blízkým...Věrka

      Vymazat
  3. Věruško, na konci textu u holoubků mnou projel zvláštní teplý pocit. Jsem moc ráda, že jsou zpátky, zlatíčko. Už to bude vše v pořádku.
    papa a myslím na Tebe♥♥♥
    Monča

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá moje Moni, tak moc jsem ráda, že cítíš pozitivno ... otevřela jsem mu dveře na plné pecky ... mám Tě ráda ... Věrka

      Vymazat
  4. Věruško, moc pěkně si u tebe vždy počtu. Někdy i ukápne slza dojetí. Dík, že tady jsi.
    Hezký večer Anny

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Anny, tak teď jsem dojatá z Tvých slov já... moc za ně děkuji ...a já jsem moc ráda, že jsi ty tu ... ♥ Věrka

      Vymazat
  5. Věruško krásný večer, ráda přečtu každé nové vyprávění a ty to moc pěkně umíš od srdíčka , vždy se nad tím zamýšlím, že čekáme někdy moc velké věci -ale mnohdy ty menší nás posouvají a dávají našemu životu větší smysl a potěšení. Díky, že to mohu s tebou sdílet .... jen nevím ,zda se mi někdy poštěstí si přečíst co se chystá.....zdravím Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Haničko, máš pravdu. Jen malé věci umí s námi lidmi dělat ty velké. Jak říkávala moje babička "život se skládá z maličkostí..." Věrka

      Vymazat
  6. Milá Věrko,
    máš moc roztomilou holčičku, připomíná mi moji Petrušku, když byla zrovna tak velká.
    Co jsme se s ní nachodili. Batůžek (tvar pejska, ty miluje odmala), a už se vyráželo. Co ta toho našlapala! Ta vytrvalost jí zůstala. Na televizi se také skoro nedívám, ale bez dobré muziky a internetu bych se dnes už také neobešla. Zrovna nedávno mi dcera položila otázku, co že jsme vlastně dělaly, když nebyl internet. V létě jsem měla video venku, po letech si udělaly u nás v kotelně vlaštovky hnízdo. Když vylétaly mladé, nemohla jsem se nabažit. Měly by nosit štěstí, tak třeba.....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Pavli, děkuji za pěkný komentář. I já dostala otázku, co jsme dělali bez internetu. Moje odpověď byla " víc jsme mluvili, víc tancovali, víc milovali, víc žili " . Ale na život s netem si nestěžuji. Je to moje velká knihovna a přátelství s vámi. Kdysi, jako malá, jsem měla mraky kámošů a chodila jsem do knihovny, moc ráda. Asi mi to tak nějak zůstalo a díky blogu v tom pokračuji... Věrka

      Vymazat
  7. Milá Věrko, zdá se, že se cítíš líp. Je to cítit z tvých slov.
    I já mám ráda rádio. Kolegyně v práci jsou vždy zvědavé, co jim povím, že říkali v rádiu.
    Přeji hezký den.
    V.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Věrko, děkuji za milá slova. Jj, je lépe, dokonce už od soboty bez léků na zklidnění. Njak mi to v tom kostele všechno došlo, jak jsem psala v předešlém příspěvku. Ale hlavní je, že spoustu věcí člověk stejně nezmění. Jak to píše pan MUDr.Nešpor :
      Bože, dej mi sílu,
      abych změnil věci,
      které změnit mohu,

      dej mi trpělivost,
      abych snášel věci,
      které změnit nemohu

      a dej mi moudrost,
      abych obojí od sebe odlišil.

      Vymazat
  8. Věrko, píšeš mi z duše. Taky miluju les. Čím jsem starší, tak tím víc. Hlavně na podzim, ty barvy, vůně tlejícího listí. Vždycky, když to na mě padá nebo život je tak nějak nesnesitelný, procházka po lese vždycky pročistí hlavu a "osvěží" duši. Máme les pár kroků za barákem, tak jsme tam často...S rádiem jsi jako můj muž. Ten vlastně poslouchá neustále a hlavně nekomerční stanice. Já jen v autě, doma mám radši ticho. Mějte krásný víkend! Adriana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Adrianko, ani nevíš, jak si Tě vážím. Lidé co milují ticho, jsou velice dobrými přáteli neb umí naslouchat. I Tobě přeji krásný víkend. My budeme šlapat zelí :-)
      Věrka

      Vymazat
  9. Milá Věrko, ty to umíš tak krásně napsat, to je prima čteníčko. A teď mi právě přišly fotky od mé dcery jak byly s vnučkou venku, taky v listí, podzim je tak krásný.
    přeji ti krásné dny Majka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Majko, děkuji za moc milý komentář. Přeji překrásný podzimní víkend. Věrka

      Vymazat
  10. Moc zdravím,

    je to takové milé počtení ... a vybavilo se mi rádio, které dodnes máme na chatě a které miluji. Mělo jen jeden knoflík a naladit se tam dá jen jedna jediná stanice. Na chatě nikdy nebyla televize, ale jen tohle rádio - kufříkové na 4 silné buřty. A milovala jsem pohádky po obědě a Hajaju ... a tohle rádio, kterému je bez mála 60 let dodnes funguje :) Když ho zapnu, je to pro mě cesta časem nazpět do dětství, stačí zavřít oči a poslouchat ...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Danielko, nádherné čtení jsem od Tebe dostala... moc krásně napsané..na chvíli jsem se díky Tobě ocitla v dětství...Děkuji...Věrka

      Vymazat

Děkuji za vaše milá slova a čas. Těší mě a vážím si jich. ♥ Věrka