… babiččina půda s vůní sena, starých šatů a bylinek,

to patří do mých pokladů dávných, dětských vzpomínek.

Tu truhličku plnou vzpomínek, inspirací a tvoření právě otvírám,

pro Tebe, ať je Ti zde fajn,

ať krásnou chvíli já Ti dám …

středa 8. července 2015

... doteky dětství ...


... v dnešním příspěvku bych vás moc ráda provedla místy,které jsou mému srdci velmi blízké ...
Místy, kam se vracím i v knize Máma...kterými jste i vy, čtenářky prošly ... míst mého dětství ...
... zde jsou ...



...louka za chalupou, kde žila moje babička, drobná a skromná ...babička z chalupy s muškáty ...
tak skromná, jako luční kvítí


 ... babiččina zahrada ... na kousku země roste kopr, měsíček do masti, bylinky a vedle kvítí... tu keř s rybízem, angrešty, malinami ... a v nich skleněné zahradní koule...i o nich se v knize Máma zmiňuji...
Ta zahrada má i po tolika letech stále stejnou podobu. Ráda se tu zastavím pohledem i dotekem. Je to zahrada mého dětství.
 ...a po této třešni jsem šplhala...učila se dovednostem, hbitosti i bolestem pádů... mé dcery do koruny této třešně lezou též, ale po výsuvném žebříku...jiná doba - jiné mravy ...

...a vzpomínáte na kapitolu č.16 ? Koťata, housata a výměnný obchod? I toto místo je stále stejné. zde jsem se učila lásce k zvířatům...doteky žlutavého chmýří ...
" a v té zahradě byla dřevěná bouda, ohrádka s malými žlutými poklady, s housátky... člověk se až bál, držet tu jarní krásu v dlani, tak křehoučkou krásu, drobounkou a pořád pobíhající ..."

 ... a malá Carolinka žadonila, že chce též do dlaní tu žlutou krásu...a hladila ji s citem a respektem, jako kdysi dávno její maminka...

Máma
 

... železné zahradní konve, které pamatují ještě moje dětské ruce...
a já se mohu té dávné doby dotknout

Náš zahradní bazén. Železná vana uprostřed zahrady. Na hladině občas plaval hmyz a my jsme se ho nikdy nebály vzít do dlaní. Žádná čistička a chlór. Denně čistá voda...večer se s ní v železných těžkých konvích zalévala zahrada ... a kolikrát jsme ten náš bazén jen natíraly ... 
A vždy jsme toužily po tempech v bazénu ...přesto jsme vyrostly...a šťastní ... a bohatí na duchu ..
 ... jako malé děvčátko, jsem milovala seriál Tajemství proutěného košíku. Příběhy dětí na chalupě u babičky. A mám jej ráda dodnes... seriál i ono místo ...

... i maliny pořád zrají na stejném místě... už půl století ... kolik generací tu ještě bude trhat ty sladké skvosty ... mám je tak moc ráda ...

 ... místo, kde dnes je lán brambor a uprostřed něho strašák - bývalo pole plné heřmánku ... a v něm má nejsilnější vzpomínka na mé útlé dětství ...


... a nesmím zapomenout na starou a milovanou hrušeň. Ta, která mi dala vzpomínky k sepsání kapitoly č. 17 Jablíčka a hrušky. To je ta stará milovaná máslovka...dnes s malými plody, ale stále tak sladkými a lahodnými ... a pod ní visí prádlo na prastaré šňůře, tak jak jsem na něj vzpomínala v kapitole č.12 ... je krásné se zastavit a dotknout se dětství ...

... tato pumpa už dávno neplní funkci, kterou má. Uvnitř této pumpy je hnízdečko sýkorek. Už léta sem létají a naše Carolinka má ucho přitisknuté na staré pumpě a naslouchá jejich hlasům. 
A třeba jednou bude taky psát...a krásně vzpomínat...třeba na jednu starou červenou pumu pod sladkou hrušní ...

Věrka

26 komentářů:

  1. Věruško,
    je krásné, že se Ty i tvé děti a vnouček můžete vracet do míst dávno minulých a přeci stále přítomných !
    Já už mohu jen vzpomínat / na moji babičku i její vilku a velikou zahradu s třešní a altánkem/ .

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Ilonko,děkuji za Tvé procítěné řádky. Nejdůležitější je na vzpomínání naše mysl...a v té máš své bohatství...Pá Věrka

      Vymazat
  2. Věrko, krásně jsi popsala setkání s vlaštovkou. A tento vzpomínkový článek mě vrátil taky do dětství. Děkuji.
    sice se říká, že vzpomínání znamená stárnutí, ale co, vždyť stárnem všichni, že jo. Čas je jediný spravedlivý.
    krásný den Majka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Majko, děkuji za Tvé řádky...tak to stárnu už od dětství...ráda vzpomínám...Asi to je moji dobrou pamětí a já říkám zaplať Pán Bůh za ni ...Krásné dny...Věrka

      Vymazat
  3. Vieročka, pri čítaní knihy Máma som si predstavovala presne takto prostredie, ktoré v knihe opisuješ.Manželovi rodičia bývali v malom domčeku s veľkou záhradou a plechovou vaňou v záhrade, v ktorej sa ale moje deti nikdy nekúpali, lebo to bola vaňa na dažďovú vodu a slúžila na polievanie záhrady. Po dvore sa plahočili malé kačičky, ktoré moje deti zbožňovali a v niekoľkých chlievikoch boli zajačiky, ale moje deti ich nikdy nechceli papať, lebo to boli ich hračky. Presne si spomínam na starú hrušku maslovku, ringloty,jabloň, na ktorej rástli Jakubky, maliny, veľké jahodovisko, kopec zeleninových hriadok. Ďakujem za návrat do starých čias. Papa Aňa

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Aničko, děkuji za Tvé nádherné vzpomínky...i v této chalupě je dvorek,kde je králíkárna, jak moje babička říkávala zajčírna. Chlívek s pašíkem...slípky s pořádným,kohoutem ... a kočky líně se vyhřívajíc na náspi na sluníčku ...zde stojí čas...A já šeptám potichu ...děkuji. Přeji krásné dny.Věrka

      Vymazat
  4. jůůůůů Věruško to je krása :o) Babiččinu zahrádku jsem milovala i já a na koupačky v plechové vaně nikdy nezapomenu ♥ a moje Klárka se jmenuje po Klárce z Proutěného košíku--tenhle dětský seriál také miluju ♥
    měj se moc hezky.
    Martina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Marti, to je krásné ...posílám pozdravení Klárce. Věrka

      Vymazat
  5. Věruško.....áááááááách,jak krásné je nezapomenou a moci se vrátit.Třeba jen vzpomínkou.....na něco.....na někoho.Majka se zmínila o stárnutí.....stárnout je také o poznávání...čím déle budeme stárnout tím více toho můžeme zažít a vytvořit a také zanechat.Když to budou laskavé vzpomínky,takové jako opisuje Věruška to by mohl být ten vysněný ráj na zemi ...co???? krásný večer plný laskavých vzpomínek ....Babi Jířa

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá babi Jířo, děkuji za Tvé řádky...stárnutí jsem nikdy neřešila...bylo to asi tím, že jsem vždy vypadala o deset let mladší. Dodnes, když jdu s dcerou a vnoučkem ven,druzí si myslí,že jsme sestry. Takže otázku stárnutí neřeším.A to dokonce ani nyní,kdy jsem po chemoterapiích dostala vážně zabrat... Věk je číslo...zbytek je pocitech a vnímání světa...a to už číslo není... A tam, na samotě u lesa...je to ráj na zemi ...Krásné dny...Věrka

      Vymazat
  6. Milá Věřičko, tak krásně vzpomínáš. Také o prázdninách víc vzpomínám na dětství, na mládí, intenzivní letní vůně připomínají poutě, naši zahrádku s několika stromky rybízu, mladou mrkvičkou, kterou jsem jen omytou u hadice chroupala, česnek jsem nosila k večernímu ohýnku, kde jsme s kamarády opékali krajíčky chleba. Na koupání v malé plechové pozinkované vaničce na dvorku. Naproti činžák a u něho kaštan, co času jsme v jeho větvích strávili, za kůlnami domeček, který se stále vylepšoval. Kousek od nás bydlela babička s velikou zahradou, chlévy, seno se sušilo, ve velké síni babička vařila pro prasátko brambory, kolikrát jsme si horkou vzali do rukou, na zápraží loupali a jen posolenou zblajzli, jak byla dobrá z vlastního políčka. U vrat dvě krásné lípy, koukám a čichám jejich vůni dodnes. Jen třešeň chyběla, ty byly v zahradě u sousedů, kde bydlela stará paní s postiženým synem. Tam jsme tajně tyčkovým plotem prolézali a chodili na chrupky i světlé třešně tam byly, když hodně uzrály byly narůžovělé. Kde bych si tehdy pomyslila, že část té zahrady bude jednou moje. Takže stále vidím na babiččin statek a dvě lípy u vrat, na nedaleký kaštan, který už je jednou takový, možná ještě vyšší, cítím dozrávající obilí z polí za námi. Jen úžasný úvoz je zavozený a zplanýrovaný, tam na stráních jsme si s dětmi z činžáku vyhrály, jezdily z kopečka po prašné cestě v různých vozítkách ze starých kočárků. Přesné tvé vzpomínky.
    Vzpomínej, připomínej nám a čerpej síly.
    Dana z Podkr.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Danu, děkuji za TVé kouzelné vzpomínky, vážně kouzelné. I já v nich mám vůně...a jsem moc ráda, že tam jsou...Krásné dny...Věrka

      Vymazat
  7. Věruško, moc ráda jsem si přečetla znovu tvé vzpomínky s krásnými fotografiemi a trošku ti to krásné dětství závidím. Já vyrůstala ve městě a obě babičky žily s námi. S babičkou z maminčiny strany jsme jezdily do její rodné vesničky v Jižních Čechách, do Podeřišť a i na těch pár krátkých návštěv moc ráda vzpomínám. Nedaleko je městečko Netolice a zámek Kratochvíle a tam žil babiččin bratr a u nich jsme bydleli. Po dlouhých letech jsme se s mým mužem do Netolic vypravili, z rodiny už tam nikdo není a tak jsme bydleli v penzionu na náměstí. A já si i po letech pamatovala kudy se jde do Podeřišť, kde je rybník Podroužek a tak nějak tam patřím i když jsem se v tom krásném kraji nenarodila. Moc hezky se mi tu dnes vzpomínalo, já vůbec ráda vzpomínám. Růža

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Růženko,děkuji za Tvé vzpomínky...i pro tyto chvíle mám moc blog ráda...jako by se zastavil čas a my v něm létáme a plujeme...krásně a mile...Věrka

      Vymazat
  8. Moja milá Věrka,
    ďakujem ti za tvoje spomínanie, i ja pri ňom myslím na moje starké a na moje detstvo. Mám hrču v hrdle a nemôžem písať, lebo pri spomienkach na milované osoby sa mi tlačia slzy do očí. Detstvo je nádherný čas - láskavosť a trpezlivosť starkých si najviac uvedomíme až vtedy, keď už nie sú medzi nami...Chcela by som byť takou starkou pre mojich 5 vnúčat, ako boli ony. Vždy mali pre mňa a môjho brata čas,milé
    slovo,pohladenie,.Jedna mala nádherné dlhé vlasy, ktoré som jej rada česávala, .A druhá starká , vždy, keď varila halušky, nechávala mi porciu len pre mňa v liatinovej mištičke na kraji šporáka - aby sa pripiekli odspodu - veľmi som to mala rada. Tak také sú moje spomienky...
    Objímam ťa a pozdravujem
    Marta♥


    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moje milá Marti, moc moc děkuji za Tvůj komentář, Tvá slova a vzpomínky. Jak moc ráda čtu od Tebe komentář. V posledních dnech jsem na Tebe vzpomínala...Bůh ví proč, ale říkala jsem si, že jsem dlouho o Tobě neslyšela. Doufám, že se daří dobře...Věrka

      Vymazat
  9. Někdy zavírám oči a v duchu se procházím babiččiným domem. Ve skutečnosti už není ani babička, ani ten dům pod lesem. Tak ráda bych se tam vracela, jako vlaštovka pod starý známý krov. Radost tam byla dvojnásobnou radostí a bolest bolela méně...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Janičko, děkuji za řádky plné citu ... a přeji krásné dny...milé vzpomínky ...Věrka

      Vymazat
  10. Moc krásné vzpomínání... A je o to krásnější, že je tu někdo další, kdo nasává jako malá houbička tvé radosti, pocity a vstupuje do tvých vzpomínek - ukládá si do srdíčka, jak to prožívala máma a zároveň to prožívá po svém. A jednou to třeba bude předávat sé dcerušce nebo chlapečkovi... Vzpomínání není výsada stáří, ale toho, že jsme bohaté prožitky a ukládáme v srdcích to, co nás formuje a tvoří (žel někdy i to, co boří). Ať máme stále na coc vzpomínat a ať je to to nejkrásnější - s láskou...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ze srdce děkuji za krásný komentář...milá slova...moc děkuji. Přeji spousty hezkých dnů. Věrka

      Vymazat
  11. Carolina,
    your summer looks wonderful, vivid and happy in one!
    All my best
    Elisabeth

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Liebe Elisabeth, vielen Dank für die lieben Kommentare und wünsche Dir einen schönen Sommer. Verka

      Vymazat
  12. Krásný příspěvek, jak začne léto, pokaždé se mi vybaví prázdniny u babičky. Nezapomenutelné. Když mí rodiče chalupu rekonstruovali měla jsem neskutečný vztek, ale bohužel.....stejně spoustu věcí jsem jěště zachránila, zrovna letos jsem chtěla mé vnučce naplnit vodou staré plechové necky, co jsem měla já a co měla její máma. Nenašla jsem špunt, ale věřím, že to jěště stihnem. Tajemství proutěného košíku - bez komentáře, dokonce nedávno jsem si knižku půjčila a jedním dechem přečetla - vrátila jsem se do dětství. Má čtyřletá vnučka miluje večerní vyprávění - babi jak jsi byla málá!!!! Kéžby děti zažili takové dětství jako měla naše generace!!!!!!! Zdravím a držím palce - ať se daří a hodně zdraví

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já děkuji za krásný komentář. Je dobře, že se zachránily věci z dob dětství...mají kouzlo a postupem času stále větší a větší. I naše děti měli vždy rády vyprávění o dobách našeho dětství...a Carolince jsem dokonce četla v mé knize Máma před spaním...prý ještě mami...Přeji vnučce krásné cákání v plechových neckách...Věrka

      Vymazat
  13. Dear Verka,
    thank you for your visit on my blog:)
    You make so nice pictures:)
    And your memories are so touching.

    Also, I love cesky jazyk.
    Hugs from France;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Szanowny Katherine, dziękuję za miłe słowa ... i lubię język polski ... Piękne lato dny.Věrka

      Vymazat

Děkuji za vaše milá slova a čas. Těší mě a vážím si jich. ♥ Věrka