...terapie ...

… ticho léčí – příroda uzdravuje… tento slogan je prehistorický a víc než pravdivý. Opět naše kroky směřovaly do přírody, na louku, za krásami motýlích křídel, za nádherným bzukotem včel, čmeláků a koncertem cvrčků…na světě je tolik krásy…křehké a tolik uzdravující…

♥ 

… jen se jí dotknout…prsty, očima, duší…a pustit ji celou, celičkou do svého já…léčí …

♥

… naše Carolinka po přetěžkém roku a v posledním čase po náročných dnech, začala mít zvláštní tik… kroutí tak zvláštně pusinkou … jakoby její ústa říkala „ chci se napít klidu a pohody…“ A tak jsem vzala do dlaně její malou dlaň a opět jsme vykročily do krásy a ticha přírody. Na krk jsme pověsila foťák…Carolinka vzala síťku na motýli a šly jsme  … jak nás nohy nesly…vysokou travou, kamenitou cestou, voňavou loukou …

 ♥

 … potkaly jsme moře krásy. Černou kočičku … spousty motýlů a čmeláčků…Carolinka je chytala do síťky … prohlédly jsme si je a hned je zase pustily… svoboda je tak cenná …

♥

... zachycen motýl v letu - vpravo ...

… a když jsme došly ke stromu s blůmy, se špendlíky, jak jim říkávala moje babička…její oči se rozzářily…. ústa rozesmála … trhala ty krásné maličké plody…trhala je do síťky na motýli … a já si zase vzpomněla na krásné chvíle. Jak jsme jako malé děti trhaly co se našlo v zahradě a v sadu…švestky, blůmy, třešně…podél cest jsme lezly po stromech … trhaly plody za trička a pádily domů na starých kolech, které neměly přehazovačku a mnohdy ani ne blatníky…

♥

…a z těch vzpomínek mě vytrhl déšť. Letní příjemný déšť , který vždy tak krásně voní. A my jsme domů pospíchaly a povídaly jsme si s Carolinkou jaká to je krása…jak voní ten déšť po slunci, po větru a po jetelu…jak voní sladce…jak je příjemný. A foťák jsme schovala pod tričko, jako kdysi třešně ze stromu …a  užívaly jsme si letní deštík a krásu té chvíle…krásu té nádherné terapie…

♥

 A po cestě domů, jsme si krásně povídaly…a plánovaly…obyčejné chvíle…třeba jak si užijeme maminčin sobotní svátek, který slaví po novu opět 1.srpna. Jako malé dítě jsem ho tak slavila a moc se na ten den těšila…ne kvůli dárku…většinou v podobě sladkostí, ale proto, že ten den byl můj…ten mezník půlky prázdnin patřil mému jménu….mému já … a já zase toužím pociťovat to krásné těšení, jako tenkrát…

♥

...a je tomu skoro rok, co jsem ZDE pátrala po mém dávném svátku v půlce prázdnin. A díky vám jsem se dopátrala...a díky vám jsem našla nalezené... a tak jsme si s Carolinkou po cestě z přírody v krásném letním dni, krásně snily, povídaly, plánovaly ...

Nádherná terapie