Blog o životě ... vzpomínkách ... krásách světa

Velebeno slovem i fotografiemi

" každý den je dar ..."

úterý 31. října 2017

Změny ...



Známe slogan – změna je život.

A tak je tu změna času. Dodnes jsem ji nepochopila … a myslím, že ji nepochopily ani slípky v kurníky … ptáci v korunách stromů, jakbysmet.




Nepochopila ji ani naše Kačka, která se pořád ptá, kam zmizela ta hodina ???
Inu, změna je život…






Také jsem po dlouhé době zavolala na číslo, které nosím dlouho v mobilu. Mám jej uloženo pod jménem Andělská paní. Jsou na světě věci mezi nebem a zemí. Jsou na světě lidé, kteří ví, aniž bychom věděli my.
A tak přišla další změna.
Odpoutala jsem se. Pochopila.  Rozlišila.

Bylo na čase…



Budu dlouho vidět déšť … stěrače, které ho sotva berou, padající listí, melodii „Tiché noci“ z cédéčka a pocit, který mnou prostoupil …I tak vypadají změny….


Jo, Tichá noc u nás teď frčí nonstop neb Kačku čekají vánoční koncerty.
Její sen se pomaloučku plní. Od útlého dětství touží být houslistkou. Pro výrazný talent se stala nejmladší a nejmenší členkou dětské filharmonie.

To je krásná změna…



A tak když přemýšlím o změnách, prožíváme je dennodenně všichni. Malé, velké, krásné i ty méně. Je to posun života … Díky Bohu za něj.




A tak je tu z babího léta podzim a než se omrkneme tak zima…
A co chystám pro vás na zimu? 

Mnoho krásného.
Pro ty, co jsou z  Brna a okolí, vystoupení s Laďou Kerndlem.

♥ 




S radostí připravuji akci, kterou nazývám
„Srdeční záležitost“


Nechci předbíhat, ale už teď se na ni tuze těším. Dokonce si myslím, že pokud vše vyjde, bude to můj nejkrásnější  počin v tomto roce.
 Včas vám vše moc ráda povím a sdělím.





Často mi chodí dotazy, jak dopadla akce se soc. aparátem?
Ráda bych vám řekla více, ale v tomto bodě, zatím žádná změna - žádné vyjádření.
Ale stále věřím ve zdravý rozum …




Život nám nabízí stále nějakou změnu … 
Při procházce spadaným listím, krok za krokem poslouchám jeho šustění … vybavuji si, jak jsme jako malé děti jednou nohou před sebou hrnuly celý kopec listí a paní učitelka na nás volala, abychom kráčely ukázněně. Měly jsme tenkrát špinavé nohavice, boty a horu listí před sebou.



Tak velkou, že jsme do ní s dětskou radostí skákaly… 
Všechno to spadané listí odnesl čas. …a přitom každý rok padá na zem to samé …
Věčný koloběh změn




Přeji všem prima dny a jen fajn změny

Věrka



úterý 24. října 2017

Nebeský strom ...



Tak jsme zasadili v Nebi, nebeský  strom.





Třešeň


Každý plod na ni roste v páru. Možná jsem tento strom zvolila s touto symbolikou podvědomě záměrně. Zasadili jsme ji s Peťanem společně. Pod její kořeny jsme pro štěstí hodili dvě mince, dvě koruny.

(Fotky ze sázení stromu štěstí jsem bohužel omylem smazala. Nejprve jsem si hodně nadávala, pak skanula slza. Nakonec jsem to přijala, jako vše.)



Když přiběhla Carolika s dětmi ze vsi, náš  nebeský strom již byl zasazen.
Pověděla jsem ji o tom, že je v jeho kořenech jsou dvě mince pro štěstí. Vhodila tam jednu maminka a druhou tatínek. Jednou, až bude i ona maminkou, aby o tom pověděla svým dětem a její děti zase svým dětem… 
Aby věděli, že strom, který plodí sladké třešně a ve větru se mu třepotají lístky, kdysi dávno zasadil pár jejich předků … pro štěstí.





Pro lásku Boží na tomto světě…





Ještě v tu noc přišel déšť a zalil náš  nebeský strom.
Ráno vyšlo slunce a já tu krásu vůkol v našem Nebi nafotila.
Od obyčejné ranní rosy v trávě. Přes pavučiny, které hadí pohledem…až po barevné kopce a kouřící komíny chaloupek u nás v horách…
Obyčejné houby nejedlé, které si našly své místo na pařezu. Na jiném zase starý plecháč, který se ukrýval v kapradí ….



Často se u prosby lesa zastavuji a často zamýšlím....


les čaruje a nabízí poklady


Tak jsem byla pozitivně nabyta našim nebeským stromem …fotila bych všechnu tu krásu pořád a pořád…Však je proč se pozitivně nabíjet….




Tolik krásy po ránu

...stačí se jen dívat ...


Večer jsme poseděli u sousedů, protože v našem Nebi televize ani počítač ještě není.  Domluvili jsme (brzké) houslové vystoupení Carolinky s dětmi v místní kapli … také koledu Tři králů …  probrali oslavy, počasí, víno červené i bílé...  



Dech beroucí krása ... tolik něhy ...

kvítka zahalena v ranní rose

ranní krůpěje


Za černočerné tmy jsme vyšli do našeho Nebe a usnuli s pocitem, že vysoko a hluboko v horách, kde jsme zasadili  nebeský strom s pocitem štěstí, ho i prožíváme….


Kouzelný západ slunce


Přeji všem plnou náruč štěstí

Věrka



čtvrtek 19. října 2017

Procházka a pozvánka ...

Dotkni se podzimu ...


Poslední krásné dny babího léta jsme užívali venku.
Víkend v Nebi, dny všední venku.




Procházky přírodou je prostě zóna klidu, pohody a krásy.
Lékárna pro duši i pro tělo
Baví mě tuze moc.





Při toulkách podzimní krajinou, jak už víte, nejraději fotím Carolinku.
Je to můj objekt všech objektů.

Když jsme spolu brouzdaly spadaným listím, říkám ji:

„Koho já jednou budu fotit, až vyrosteš…“
„Mami, no přeci mé děti J A nebo také jiné děti…A to můžeš vlastně hned.“

Zasadila tak do mých myšlenek semínko dalšího nápadu.
Kačko děkuji.





V zapadajícím slunci jsem čechrala myšlenky, pocity a nasávala podzimní poklid.
Věřím, že vám ho skrze fotky předám.




Také věřím, že na mém autorském čtení, které se bude konat 27. října 2017 v 17.00 hod. v knihovně v Častolovicích, předám kousek sebe, kus dobré pohodové chvíle.  
Srdečně vás zvu …




Pro další knihovny v jiných regionech je tato možnost také.

Těším se na vás

Věrka



pondělí 16. října 2017

Perutě ...



Na nádvoří Opočenského zámku se konal v těchto dnech padesátý slet sokolníků. 
Myslím, že dnes nemusím moc psát, postačí nepřeberné množství fotek.






Slétli se sem sokolníci  z celého světa. Byla to nádhera a krása dohromady.






Oč větší jsem měla štěstí, když jsem se zeptala jednoho z účastníků, zda-li bych si mohla vyfotit perutě orla skalního v akci, v letu.





Trubači na nádvoří i v poli, byl neskutečný zážitek




stejný sestřih

než jsem stihla zaostřit na sokolí peříčko v letu, stihla ho holčička chytit

pro někoho možná nuda :-) 




Prožila jsem neskutečně nádherné odpoledne. Peťan, Carolinka, já a mé objektivy jsme zachycovali na procházce polem, loukami a hvozdy nekonečnou krásu. Dlouho jsem neprožila tak nádherné odpoledne, v záplavě poklidných doteků podzimu, slunce, prima lidí a ptačích perutí …





Kus té krásy perutí vám dnes posílám








nádherné odpoledne babího léta








 Krásné podzimní dny všem

Věrka



Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...

1

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...