Blog o životě ... vzpomínkách ... krásách světa

Velebeno slovem i fotografiemi

" každý den je dar ..."

neděle 26. ledna 2020

Někdy se člověk zamýšlí tak nějak víc...



Někdy se člověk zamýšlí tak nějak víc …


Předně bych vám chtěla poděkovat za všechny palce, které jste mi drželi a myšlenky, které jste mi věnovali. /viz. předchozí můj příspěvek/ Této energie je mi velmi třeba pro konstruktivní jednání, která konám pro onkologické pacienty a pacienty v remisi.

Včera, vlastně dnes v noci, jsem nemoha dlouho usnout. Zamýšlela jsem se tak nějak víc…
Tak nějak hlouběji a dál. Jak do minulosti, tak i do budoucnosti. O všech cestách i necestách.
Často jsme jako děti slýchávaly „nediskutuj, tak to prostě je… “ nebo “hlavou zeď neprorazíš…“
Je to vše jen o úhlu pohledu. Možná se někomu jeví mé počiny a kroky jako naivní. Pro jiného jsou to kroky odvážné. A pro dalšího  to je třeba oné bourání zdi hlavou. Jsou to jen vzorce a definice, které nám byly předkládány pro pohodlí druhých, kdysi dávno v dětství…  Proto, abychom nemuseli být vystavovány jiné námaze a řešení, nebo dalším otázkám či problémům. 
Je dobré do všech těch zásad, vzorců, definic a pouček, nechat promluvit srdce.
Není to pohádka, je to realita, která  funguje…
Mezi druhou a třetí hodinou ranní se zamýšlím tak trochu víc.

Přemýšlím o slibech, které jsem před pár lety poslala tam nahoru. V době, kdy jsem se nemohla na nemocničním lůžku JIP ani pohnout. V době, kdy jsem prosila snad nejvíc kdy v životě. Prosila jsem o život a dala také slib. Kdyby mi tenkrát někdo řekl, že za nějaký čas budu tento slib naplňovat třeba právě setkáním se samotným ministrem zdravotnictví, nevěřila bych. A vidíte, stalo se tak. Osobně jsem mu předložila své návrhy pro lepší život hendikepovaných onkologických pacientů. Velice konstruktivní diskuzí jsem si vybavila právě větu, kterou začíná tento článek“ Hlavou zeď neprorazíš…. Nediskutuj, tak to je…“
Skutečně vše záleží na úhlu pohledu. Pro někoho to je „boj“, kdy člověk jde hlavou proti zdi… Z jiného úhlu pohledu to je rozebírání kamenů zdi vlastními rukami.
Ať je to, jak je to, je dobré usilovat o lepší dny, podáním pomocné ruky.  V mém případě, ať je to návrh nutných legislativních změn v rámci lékařské posudkové služby nebo otázky týkající se STOMA CARD pro stomiky. Ať je to otázka projektu „Sad nadějí“ pro všechny onkologické pacienty.  Vždy je to o komunikaci a hledání řešení. O tom nevzdávat se, v nemoci, v problémech, v životě … Nikdy.
Usilovat vždy o to lepší a podat pomocnou ruku. Bez řečí, výmluv a ostychu.
Nikdy totiž nevíme, co nás čeká zítra anebo za pár let.

A někdy se člověk uprostřed noci zamýšlí tak nějak víc …


12 komentářů:

  1. ♥♥♥♥♥ Olina z JIzerek

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Oli, děkuji za email ♥ . Potěšil mě, moc.
      Přeji hezké dny. Věrka

      Vymazat
  2. Věrko, na fotografii Ti pan ministr pozorně naslouchá. Držím palce, aby Tvé návrhy, které se týkající zlepšení života onkologických pacientů, padly na úrodnou půdu. Růža

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Růženko, děkuji za Tvé řádky. I já měla pocit, že ho mé návrhy a kroky, které konám zaujaly. Hovořit o věcech z vlastní zkušenosti by mělo mít váhu a přinést plody. Věřím v to. Myslím, že se věci posouvají tím správným směrem.
      Krásný den. Věrka

      Vymazat
  3. Věruško, i ministr je jen člověk, je mladý a tudíž by mohl leccos udělat, pokud má chuť a elán.
    A neměla bys na to být sama, pacientů je všude tolik! denně to vidím. Pan ministr to musí vědět! V době počítačů!
    Odpočívej alespoň někdy! Zdravím Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Jiřinko, děkuji za Tvůj komentář. Ono to je vše v životě o komunikaci a naslouchání. Ať v legislativě, politice nebo v rodině. Vše. Moje babička kdysi říkávala mnoho pouček a mnohé si dodnes pamatuji. Třeba to: "Schody se myjí vždy od vrchu..."
      Nedávno mi jedna má kamarádka položila otázku, proč to všechno vlastně dělám? Chvíli jsem vyprávěla a chvíli vzpomínala... Kamarádka poslouchala a pak mi řekla důležitou větu." A myslíš, že by tohle někdo z těch lidí udělal pro Tebe?" odpověděla jsem:"Těžko se odpovídá za druhé, ale já věřím, že ano, protože už moje babička říkávala, že sytý hladovému nevěří. A lidé, kterým pomáhám, za které kopu není malé hřiště. Tito lidé ví, poznali a rozumí...proč to vše konám."
      Moc na Tebe myslím Jiřinko, opatruj se, jak to jen je možné.
      Věrka

      Vymazat
  4. Tak snad Tvoje setkání s ministrem padlo alespoň trochu na úrodnou půdu.Moc Ti to přeju.
    Měj se hezky!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Hanko, děkuji za Tvé řádky. Velmi bych si to přála. Změna je nutná. A mé návrhy jsou skutečně rozumné.
      Z Prahy jsem odjížděla s dobrým pocitem.
      Přeji hezké dny. Věrka

      Vymazat
  5. Držím palce, jste úžasná 😘

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za palečky. Jsou mi vážně třeba. Každá kladná a pozitivní energie.
      Přeji hezké dny. Věrka

      Vymazat
  6. Věruško,
    ty víš, že právě teď se nás tohle téma v rodině hodně dotýká z druhé strany!
    Vůbec nevím, jestli to všichni ustojíme :-o
    Smekám před tebou a tvým optimismem, tvojí vnitřní silou pomáhat ♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Ilonko, myslím na Tebe, na vás...Kdyby cokoliv, volej, piš...Když budu moci pomoci, ráda pomohu.
      Opatrujte se.
      Věrka

      Vymazat

Děkuji za vaše milá slova a čas. Těší mě a vážím si jich. ♥ Věrka

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...

1

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...