… babiččina půda s vůní sena, starých šatů a bylinek,

to patří do mých pokladů dávných, dětských vzpomínek.

Tu truhličku plnou vzpomínek, inspirací a tvoření právě otvírám,

pro Tebe, ať je Ti zde fajn,

ať krásnou chvíli já Ti dám …

úterý 1. listopadu 2016

Dušičky ...



jsou pro mě spjaté s prvními mrazíky … s chladem, který doslova zalézá pod nehty. Ale také s teplem domova, kde u kamen se suší ořechy …voní šípkový čaj …a štrůdl z čerstvých jablek.




Je určitě moře pranostik i zvyků… já mám jeden jediný. Odnést na hrob mých předků věneček, který za mě promlouvá…tedy veselý a optimistický …a zapálit svíčku. Malý kousíček světla v tom chladném počasí. Pozdrav tam k nebeské výši …světýlko, které připomíná, že nezapomínám ….





Dušičky jsou tak starý svátek …který i přes mnoho změn v kalendáři po staletí, vždy zůstal. A měla by v lidech zůstat slušnost, si alespoň jednou za rok vzpomenout…přijít na místo , kde odpočívají předci a věnovat jim tichou vzpomínku.




Vím, že většina lidí si vzpomene i bez svátku v kalendáři …(já také) vím, že většina lidí jede kus světa na ona místa právě asi z té slušnosti, z pocitu, že se to má. Někdo jede v tyto dny i přes celý kontinent. Protože jsou Dušičky.

Sama za sebe mohu říci, že ty invaze a nájezdy na hřbitovy vůbec nemám ráda…ale přitom vím, že to tak má být … protože právě třeba ti nahoře, to rádi mají …




Trochu jsem četla o svátku Dušiček:

Na svátky se také pekly takzvané „dušičky“ nebo „kosti svatých“, pečivo (bochánky, rohlíky) ve tvaru kostí. Těmi se obdarovávali pocestní, žebráci u kostela, chudí lidé v obci a zaměstnanci. V jižních Čechách ještě na počátku 20. století chodili koledníci na Dušičky prosit o toto pečivo. V okolí Českého Krumlova tento zvyk, koledu, nazývali "chodit po rohlíkách".



A co se týče anglosaského svátku Halloween? Málo kdo asi ví, že v minulosti v Podkrkonoší slavili Dušičky podobně,  jako je tomu dnes při oslavách Halloweenu  … průvodem strašidelných masek …


Ať nám u domu svítí vydlabané dýně, které vše zlé a nečisté od domu odhánějí …nebo ať tvoříme věnce svým předkům, jakékoliv….optimistické či smuteční … Ať jim zapalujeme svíčku pro tichou vzpomínku. Ať pečeme pečivo dle tradice…všechno to, patří k těmto dnům …a znamená to, že nezapomínáme a máme srdce




Věrka

 

9 komentářů:

  1. Věrko, hezky jsi to napsala. a zrovna tak já v těchto dnech chodím na hřbitov za svými, které jsem měla moc ráda. ale chodím tam i jindy, mám to tam ráda, je tam takové zvláštní ticho.
    krásný podzimní den. Majka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Majko,děkuji za Tvé řádky a posílám pozdraveni.Verka

      Vymazat
  2. Taky jsme byli ... o víkendu, neb máme takovou širokou rodinu a tak je to na výlet na celé odpoledne ... zase známe skoro všechny hřbitovy v Praze :) Zapálili jsme svíčky i za ty, kteří se nemohli dostavit ... A vzpomínali na poslední ukládání a na takový malý rituál, který nás nakonec rozesmál a tak jsme si říkali, že budou mít babička s dědou radost, že na ně vzpomínáme s úsměvem ... dost keců .. mám ty duše ráda ... D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Danielko, díky za Tvé veselé řádky. Pozdravuji i Tvoji drahou polovičku. Krásné dny. Věrka

      Vymazat
  3. Je dobře že je takovýto svátek.Dnes jsme šli na hřbitov až v úplné tmě.A tak jsem si dnes,více než kdy jindy mohla uvědomit a všimnout,že až na pár výjimek byly na každém místě planoucí svíčky.A to je dobře,že se všude vzpomíná a nezapomíná...H.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Hani, souhlasím... Přeji prima dny.Věrka

      Vymazat
  4. Verusko, venecek je nadherny. A muzu jedine souhlasit. M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marcelko, děkuji. Mám ráda kolem sebe věci, které vyzařují příjemno ... Přeji příjemné dny. Věrka

      Vymazat
  5. Věrko, i my jsme šli rozsvítit světýlka a vzpomínat na ty, kteří nám stále moc chybí. Pro mého muže připadá na 2.listopad oslava jeho narozenin. Růža

    OdpovědětVymazat

Děkuji za vaše milá slova a čas. Těší mě a vážím si jich. ♥ Věrka