… babiččina půda s vůní sena, starých šatů a bylinek,

to patří do mých pokladů dávných, dětských vzpomínek.

Tu truhličku plnou vzpomínek, inspirací a tvoření právě otvírám,

pro Tebe, ať je Ti zde fajn,

ať krásnou chvíli já Ti dám …

pondělí 30. ledna 2017

Slíbená buchta ...



V minulém příspěvku jsem se zmínila o jablko-čokoládové-rumové buchtě. Přislíbila jsem vám receptůru.

Zde je:


Slíbená buchta

-       2 hrnky polohr.mouky
-       1 hrnek cukru (dávám třtinový a trochu méně)
-       2 vajíčka
-       půl hrnku mléka
-       půl hrnku oleje
-       1 kypřící prášek
-       2 polévkové lžíce kakaa holandského typu
-       pořádný panák (velká bota) Rumu
-       3 jablíčka (sladší)





Ingredience promíchám v jedné míse vařečkou. Je to rychlé, je to hned. Nezapomeňte na Rum, dodá koláči ten správný zimní šmrnc.Jablíčka nakrájím, slupky jsem ponechala. Těsto naliji do formy. Na vrch zasypu pokrájenými jablíčky.

A je to




Peču cca půl hodiny v předehřáté troubě na 150°C. Slíbená buchta voní po celém domě a vážně chutná. Kombinace kakaa, jablíček a rumu, je vyvážená a lahodná.




U nás už finišují přípravy na křest, na který vás všechny srdečně zvu.


Švadlena došívá poslední stehy na mých světlemodrých šatech v barvě knihy Velká máma. A aby Carolinka prožila onu chvíli také natěšeně, s radostí  a do vzpomínek si ji uložila víc než pozitivně … i ona bude mít dnes po poslední zkoušce u švadleny.

 



Kdyby jste jen viděli její velké oči, jak září, když ji švadlena před zrcadlem špendlí špendlíky do jejich šatiček … To jsou chvíle, co stojí za to. To jsou momenty, které zůstanou v paměti i její mámě….


Do barvy ladíme i mašličku do vlásků … prostě to prožíváme jako ženské. A že jsem tento pocit hoooodně dlouho nezažila. Jo, stojí ty chvíle za to.






Jak mi řekl nedávno můj kamarád …toto je ten Tvůj bumerang, o kterém píšeš lidem… Skrze křest knihy Velká máma prožiješ to, co šíříš světem …

Uvidíme…co středa přinese…

Přeji vám, ať slíbená buchta chutná a pokud dorazíte na křest Velké mámy, ať se vám ten den jednoduše líbí





Věrka



čtvrtek 26. ledna 2017

Za humny ...



je drak, jak praví pohádka … a nebo taky krásný statek …a to je teprve pohádka




Dlouho jsem plánovala, že na toto místo musíme zajet. Přitom je to od našeho domu, coby kamenem dohodil … a zbytek došel…
 Největší krásy a kouzla bývají na dosah ruky




Na místo, které možná někdo z vás pozná …Na místo, kde jsem vyfotila ovečky pěkně v řadě za sebou. Na místo, kde na podzim roku 2015 začalo Putování s Máminým kalendářem. U prkenné ohrady ovcí - zde.



když si ovce šeptají
 Přijeli jsem hodnému farmáři věnovat kalendář letošní. A že to byla krásná vyjížďka, je patrné z fotek.
Zaťukala jsem na okno stavení. Starý pán mi s radostí otevřel, pamatoval si mě. Hned se mě ptal, jak mi slouží zdravíčko. V krásném slunečním svitu jsme spolu vedli na zápraží rozhovor.


tolik života pohromadě ...krása


Pozval mě na jaře k nafocení jehňátek, která se v sobotu narodila. Nabídku jsem s radostí přijala a o fotky se s vámi se stejnou radostí podělím.
Všimla jsem si položených běžek na lavičce u dveří stavení, kde jsem zrovna fotila kočku, co si vyhřívala svůj kožich v záři slunce. 



Ptám se farmáře, kdo u nich běžkuje? 
Nevycházím z údivu, když mi 82 letý nesmírně vitální farmář ukazuje trasu kolem lesů, kudy si to po ránu šupajdí. 

"A do nedávna  jsem to běhal, až k Přestavlkům."

„ ... jak je to daleko?“ 

Farmář se usmívá …“no, docela dost…“

zátiší s běžkami


Až doma na počítači mi zvědavost nedá a zjišťuji vzdálenost.
32 km jedna cesta.
Smekám pomyslný klobouk



zvědavé kozy


husí úprk při západu slunce


Pán mi ukazuje další cestu kolem lesů, kde jsou krásné koně.
 Pomalu zapadá slunce…neváháme ani chvilku a jedeme o dům dál.

majestátní  krok pána ohrady

... s těmito tvory je nesmírná zábava ...

s klidem, pohodou a nadhledem

Než mi sluníčko vzalo všechno světlo a schovalo se za obzor, stihla jsem udělat ještě pár fotek.
Povídáme si s další dobru duší od koní.

 Ptá se, pro koho fotím? Odpovídám, že pro sebe … pro radost… jen tak na blog... pro virtuální kamarádky. Prostě jen tak …

Usmívá se a říká :
“ tak to má být … jen tak … to totiž přináší nejvíce radosti a užitku…“




 A mě v tu chvíli s nadsázkou a vtipem napadla věta:

„To je fajn, žes nás táto vyvez ..“


když slunce jde spát v šarlatu

Věrka


neděle 22. ledna 2017

Srdečně vás zvu ...




na křest knihy Velká máma

Chvíli to trvalo, ale to počkání na tu pravou chvíli věřím, že stálo za to…

Přijďte prožít hezkou chvíli … v mrazivých dnech zahřát duši … vytvořit si milou vzpomínku.
Jak říkávala moje stará babička „ jen tak pobejt…“





Těším se na vás

Věrka s celou rodinou



pátek 20. ledna 2017

Ticho, které je slyšet ..



cestou lesem …až k ohradě koní …




Od ohrady koní, dolů z kopce…nevídanou krásou zasněžených polí, až k další ohradě.




To je cesta tichem a krásou. Tak velkou, až zrak přechází …až to ticho uši slyší …až duše jásá a plesá …





Krajina nikoliv posedlá tmou…ale světlem sněhu a mrazu …
Krajina v bílém hávu …krajina jak z Ladových obrázků … Krajina co je krásná a tichá.


... oko, do duše okno ...

Mám ráda procházky v tomto čase…pozoruji líně stoupající dým z komínů … všechny ty třpytky sněhu, co se doslova ve svitu paprsků předhání, která lidské oko oslní více.
 Je leden …krásný leden…




tolik dětské radosti ...díky ledne


A v té kráse…slyšíte …TICHO. Přímo lupe ve vzduchu…Nádhera


MRÁZ ... i ten lze slyšet...

u další ohrady
 

když sluníčko se touží vyfotit

Užívejte lednových dnů


... překrásné perly ve větvích vrby ...


Příště vám přinesu novinku pro měsíc únor
Krásnou novinku plnou radosti




Věrka



pondělí 16. ledna 2017

Křížaly ...



Když se řekne křížaly, vybavím si moji starou drobnou babičku z chalupy na samotě u lesa … její starou troubu a v ní železné mřížky. Na nich sušila houby, jablka, švestky…




Jindy v té samé troubě pekla kucmoch … placky a buchty. Když bylo nejhůř tak i sušila boty.




Stará babiččina trouba byl multifunkční domácí nástroj. Ale křížaly, ty mi prostě utkvěly v paměti.




A tak jsem po vzoru mé babičky nakrájela tenké plátky jablek.Sušila na topení několik dnů … Vitamínová pochoutka , která za starých časů nahrazovala dětem cukrkandl. Podle odrůdy jablek jsou křížaly buď sladké či kyselé. Křížaly z hrušek nazývané štěpány jsem ještě nezkoušela.





A co je fajn? Neobsahují konzervační látky, dodají energii a mají málo kalorií.
Když přijde návštěva … v těchto zmrzlých dnech nabídnu  jablečný čaj, na podšálek přiložím efektně jablečné křížaly a siesta dostává lednovou atmosféru…




Zbývá upéct ještě jablečný štrúdl, pocukrovat jej … pocukrovat jablečnou vůní celý dům a věřte nevěřte … obyčejné jablečné křížaly tak dokážou vykouzlit doslova nezapomenutelnou atmosféru.




Pro mě i vzpomínkovou … dětskou…sladkou a voňavou.




Věrka