… babiččina půda s vůní sena, starých šatů a bylinek,

to patří do mých pokladů dávných, dětských vzpomínek.

Tu truhličku plnou vzpomínek, inspirací a tvoření právě otvírám,

pro Tebe, ať je Ti zde fajn,

ať krásnou chvíli já Ti dám …

sobota 10. června 2017

Kousek čtení a pozvánka ...



Dnes vám přináším kousek čtení z pohádkové Moji knížky.
A nejen to. Také pozvánku na den zdraví, kam jsem pozvána, jako host i se svoji rodinou a  drobotinou z pohádkové knížky.

Zvu vás též




A nyní slíbená ochutnávka z Moji knížky

(bez korekcí)




„Pojď ke mně blíž…“ požádal Povídáček brouka.
„Máš hodně nožek, šest. Vyber si, jakou mi podáš. Chci Ti ukázat kouzlo. Všechno změní v Tvém životě. Je jen na Tobě, jakou cestou se dáš, jak se rozhodneš. Je to tak, jak jsem Ti právě povídal.“ Nosáček pomalu přistoupil blíž, úplně na dosah ke skřítkovi. Ten otevřel svoji mošničku, vyndal z ní křišťálové srdce.

„Pojď blíž, neboj se…“ vybídl Povídáček  Nosáčka. Zavři oči a dotkni se srdce. Nosáček tak učinil. Opět lesem zahrála hudba krásná a líbezná. Ani motorová pila z povzdálí nebyla slyšet.
  Kolem se lnula jen ta nejhezčí hudba v záplavě překrásných tónů. Celé to dokreslovala vůně všech příchutí.  Fialková, medová, cedrová i vůně pomeranče. Také s kousky čokolády i čerstvě vypraného prádla. Vůně kvetoucích lipových stromů i vůně heřmánku. Tolik jich v jednu chvíli bylo na jednom místě.  Na místě, kde se probouzí láska…

 „Co se stalo?“ zeptal se pokorně Nosáček…
„Tvé srdce se otevřelo… Nechal si do něho vstoupit lásku. Máš v ně teď mnohem víc místa. Myslím, že Tvá samota Tě právě přestala bavit. Chceš být se mnou kamarád?“ zeptal se skřítek Povídáček nosatého brouka.

„No jasně, že chci. Kolik dnů já jen bláhově prožil sám a sám… A na co ses mě to vlastně ptal, když jsi mě spatřil? Jak Ti mohu pomoci? Přátelé si přeci pomáhají… Moc rád Ti pomohu Povídáčku. Chci Ti pomoci, toužím po tom pomáhat.“ (pokračování)






Krásné letní dny
 

Věrka


12 komentářů:

  1. Už se moc těším až je budu číst vnučkám před spaním.Přeji Ti Věruško hodně sil,zdraví a spoustu námětů na další knížky.Věra Vašíčková

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Verusko,ze srdce děkuji. Přeji hezký víkend. Verka

      Vymazat
  2. Milá Věrko,při čtení této ukázky mě napadlo,že píšeš vlastně o sobě.To Ty tady na svém blogu nabízíš své otevřené srdce a pomáháš tak ostatním,kteří jej čtou,aby přestali být sami,aby se připojili k té velké spoustě přátel,kteří ač se neznají,sdílejí podobné myšlenky,mají podobná přání a chtějí,aby svět i život byl pro všecny krásný.A těchto lidiček je,soudě podle počtu ohlasů,čím dál více.A to je dobře.Tak to má mezi přáteli být. A za to Ti děkuji.Alena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Alenko, ze srdce děkuji za krásné řádky. To mě vůbec nenapadlo, že bych stála v pozici Povídáčka. To je pro mne víc než čest. Byli jsme o víkendu v našem Nebi a tak jsem byla připojena pouze telefonem. Bylo zvláštní, že jsem tento příspěvek pár krát objevila v konceptech, párkrát normálně na blogu. Nějaká chyba ...možná z mé strany ...ale na každý pád, článek chce být na světě :-) Přeji krásné dny. Věrka

      Vymazat
  3. Věruško milá,musím Vám především moc a moc pochválit překrásné fotečky, opravdu povedené. Prosím prozraďte jaký objektiv a na co jste nasadila?!?!
    Skutečně kouzelné záběry!! Tak jemně vyfocené chrpy jsem ještě neviděla!!
    Navíc Povídáčkovi to sluší vždy a všude!
    Před časem, když jste Moji knížku ukládala do trezoru autorů a přinesla jste z ní první ukázku sem na blog, napsala jsem Vám, že Povídáček jste vlastně Vy...a vidíte i paní Alenka to také tak zřejmě cítí..
    ..odepsala jste mi, že se Carolinka bude tomuto přirovnání zajisté smát...bylo tomu tak???
    Ať se Vám ve středu akce vydaří, rozhodně si ji užijte, hlavně ve ZDRAVÍ!!!!!!!!
    Krásně se mějte všichni, z chaloupky mezi kopci srdíčkově zdraví Jana.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Jani, děkuji moc za milé řádky. Začnu od konce. Carolinka se vůbec nesmála a ani nedivila. Jen řekla: " jo, asi jo ... jsi takový náš Povídáček." Vůbec ji to nepřišlo zvláštní :-) Na rozdíl od maminky.
      A čím fotím? Tyto fotky jsou foceny Nikonem D90 a objektivem 200mm. Nikdy nefotím automatikou. To raději počkám den dva na dobré světlo. Sama přibližuji a ostřím. Ale úplně nejraději fotím starým Pentaxem a optikou Zarl Zeiss, který je mým pokladem. Je starý a optika hodně kvalitní. Objektiv je železný, takže když ho nesu, pronesu se. Ale nic to není proti tomu, když ostřím a zaměřuji. Druhý den cítím svaly v rukou:-) Ale moc ráda. Focení je má láska. Krásný dny přeji.Věrka

      Vymazat
  4. Těšíme se :-) Zuzka, Daník a Eliška

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zuzi, taky taky. A zdravím Daníka a Elišku

      Vymazat
  5. Jé ty budeš kousínek ode mne. Já jsem ze třináctky...a budu zrovna v práci

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Jitko, a třeba se potkáme... Budu tam už dopoledne...Pá Věrka

      Vymazat
  6. Věrko, o víkendu jsem viděla odkaz na tvůj příspěvek, ale nedařilo se ho otevřít. Jsem ráda, že nezmizel a já konečně můžu obdivovat tvé krásné fotografie a zasnít se při tvých slovech. Na knihu se moc těším. Růža

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Též jsem ráda, že příspěvek přemohl šotka a je zde. Tvé těšení mě těší. Pá Věrka

      Vymazat

Děkuji za vaše milá slova a čas. Těší mě a vážím si jich. ♥ Věrka