Dnes
vám přináším kousek čtení z pohádkové Moji knížky.
A
nejen to. Také pozvánku na den zdraví, kam jsem pozvána, jako host i se svoji
rodinou a drobotinou z pohádkové knížky.
Zvu
vás též
♥
A
nyní slíbená ochutnávka z Moji knížky
(bez korekcí)
♥
„Pojď
ke mně blíž…“ požádal Povídáček brouka.
„Máš
hodně nožek, šest. Vyber si, jakou mi podáš. Chci Ti ukázat kouzlo. Všechno
změní v Tvém životě. Je jen na Tobě, jakou cestou se dáš, jak se
rozhodneš. Je to tak, jak jsem Ti právě povídal.“ Nosáček pomalu přistoupil
blíž, úplně na dosah ke skřítkovi. Ten otevřel svoji mošničku, vyndal z ní
křišťálové srdce.
„Pojď
blíž, neboj se…“ vybídl Povídáček Nosáčka. Zavři oči a dotkni se srdce. Nosáček
tak učinil. Opět lesem zahrála hudba krásná a líbezná. Ani motorová pila
z povzdálí nebyla slyšet.
Kolem se lnula jen ta nejhezčí hudba
v záplavě překrásných tónů. Celé to dokreslovala vůně všech příchutí. Fialková, medová, cedrová i vůně pomeranče.
Také s kousky čokolády i čerstvě vypraného prádla. Vůně kvetoucích
lipových stromů i vůně heřmánku. Tolik jich v jednu chvíli bylo na jednom
místě. Na místě, kde se probouzí láska…
„Co se stalo?“ zeptal se pokorně Nosáček…
„Tvé
srdce se otevřelo… Nechal si do něho vstoupit lásku. Máš v ně teď mnohem
víc místa. Myslím, že Tvá samota Tě právě přestala bavit. Chceš být se mnou
kamarád?“ zeptal se skřítek Povídáček nosatého brouka.
„No
jasně, že chci. Kolik dnů já jen bláhově prožil sám a sám… A na co ses mě to vlastně
ptal, když jsi mě spatřil? Jak Ti mohu pomoci? Přátelé si přeci pomáhají… Moc
rád Ti pomohu Povídáčku. Chci Ti pomoci, toužím po tom pomáhat.“ (pokračování)
Krásné
letní dny
♥
Věrka
Už se moc těším až je budu číst vnučkám před spaním.Přeji Ti Věruško hodně sil,zdraví a spoustu námětů na další knížky.Věra Vašíčková
OdpovědětVymazatMilá Verusko,ze srdce děkuji. Přeji hezký víkend. Verka
VymazatMilá Věrko,při čtení této ukázky mě napadlo,že píšeš vlastně o sobě.To Ty tady na svém blogu nabízíš své otevřené srdce a pomáháš tak ostatním,kteří jej čtou,aby přestali být sami,aby se připojili k té velké spoustě přátel,kteří ač se neznají,sdílejí podobné myšlenky,mají podobná přání a chtějí,aby svět i život byl pro všecny krásný.A těchto lidiček je,soudě podle počtu ohlasů,čím dál více.A to je dobře.Tak to má mezi přáteli být. A za to Ti děkuji.Alena
OdpovědětVymazatMilá Alenko, ze srdce děkuji za krásné řádky. To mě vůbec nenapadlo, že bych stála v pozici Povídáčka. To je pro mne víc než čest. Byli jsme o víkendu v našem Nebi a tak jsem byla připojena pouze telefonem. Bylo zvláštní, že jsem tento příspěvek pár krát objevila v konceptech, párkrát normálně na blogu. Nějaká chyba ...možná z mé strany ...ale na každý pád, článek chce být na světě :-) Přeji krásné dny. Věrka
VymazatVěruško milá,musím Vám především moc a moc pochválit překrásné fotečky, opravdu povedené. Prosím prozraďte jaký objektiv a na co jste nasadila?!?!
OdpovědětVymazatSkutečně kouzelné záběry!! Tak jemně vyfocené chrpy jsem ještě neviděla!!
Navíc Povídáčkovi to sluší vždy a všude!
Před časem, když jste Moji knížku ukládala do trezoru autorů a přinesla jste z ní první ukázku sem na blog, napsala jsem Vám, že Povídáček jste vlastně Vy...a vidíte i paní Alenka to také tak zřejmě cítí..
..odepsala jste mi, že se Carolinka bude tomuto přirovnání zajisté smát...bylo tomu tak???
Ať se Vám ve středu akce vydaří, rozhodně si ji užijte, hlavně ve ZDRAVÍ!!!!!!!!
Krásně se mějte všichni, z chaloupky mezi kopci srdíčkově zdraví Jana.
Milá Jani, děkuji moc za milé řádky. Začnu od konce. Carolinka se vůbec nesmála a ani nedivila. Jen řekla: " jo, asi jo ... jsi takový náš Povídáček." Vůbec ji to nepřišlo zvláštní :-) Na rozdíl od maminky.
VymazatA čím fotím? Tyto fotky jsou foceny Nikonem D90 a objektivem 200mm. Nikdy nefotím automatikou. To raději počkám den dva na dobré světlo. Sama přibližuji a ostřím. Ale úplně nejraději fotím starým Pentaxem a optikou Zarl Zeiss, který je mým pokladem. Je starý a optika hodně kvalitní. Objektiv je železný, takže když ho nesu, pronesu se. Ale nic to není proti tomu, když ostřím a zaměřuji. Druhý den cítím svaly v rukou:-) Ale moc ráda. Focení je má láska. Krásný dny přeji.Věrka
Těšíme se :-) Zuzka, Daník a Eliška
OdpovědětVymazatZuzi, taky taky. A zdravím Daníka a Elišku
VymazatJé ty budeš kousínek ode mne. Já jsem ze třináctky...a budu zrovna v práci
OdpovědětVymazatMilá Jitko, a třeba se potkáme... Budu tam už dopoledne...Pá Věrka
VymazatVěrko, o víkendu jsem viděla odkaz na tvůj příspěvek, ale nedařilo se ho otevřít. Jsem ráda, že nezmizel a já konečně můžu obdivovat tvé krásné fotografie a zasnít se při tvých slovech. Na knihu se moc těším. Růža
OdpovědětVymazatTéž jsem ráda, že příspěvek přemohl šotka a je zde. Tvé těšení mě těší. Pá Věrka
Vymazat