Blog o životě ... vzpomínkách ... krásách světa

Velebeno slovem i fotografiemi

" každý den je dar ..."

úterý 23. května 2023

domácí sýr

 



Je slunečné nedělní ráno.

Na plotně zahřívám čerstvé ovčí mléko.

Volám na mou dcerku:

"Carolinko, půjdeš mi pomoct dělat domácí sýr?"

chvíle ticha...

...říkám si, že mě asi neslyší. 





V tom stojí v kuchyni a drží v ruce úžasný květináč s drobounkým kvítím.

"mami, pro Tebe... je přeci neděle..."




Tyhle chvíle v člověku zůstávají navždy.

Dívám se na překrásný květináč, 

ve kterém vidím podobu mého "Anděla bez křídel".




Do té láskyplné chvíle tvoříme domácí sýr.

Fotky, pár slov i recept na domácí sýr sdílím dál,

 páč radost se sdílet má.

Tak se otevírají dveře ke štěstí a srdce lásce.





Na domácí sýr jsme si zakoupily parádní vychytávku,

 říkáme jí důvěrně "syrovačka". 

Prostě výrobník sýra.





Povedený sýr lze poznat i podle vzduchových dírek.

Ty nám vždy udělají radost...




Na plotně zahřeji na  teplotu cca 30 stupňů mléko /tedy když nepasterujeme/. 

Můžete i kravské nebo kozí zakoupené od farmářů nebo z mlékomatu. 

Do něho dám pár kapek syřidla 

a během chvíle se začne oddělovat syrovátka, 

kterou slejeme.

Do plátna, které je součástí "syrovačky" 

sběračkou nalejeme zdrclé mléko, hmotu nebo-li základ sýru. 

Do něho jemně vmícháme sůl a bylinky. 

Výborné jsou třeba i sušená rajčata.




No a pak dáme do jedné plastové nádobky na ni pružinu, 

které stlačí sýr. Vložíme do druhé plastové nádobky.

 Po chvíli se v ní objeví ještě syrovátka, kterou odliju. 

Někdo vypije. Někdo použije do pleťové masky.






Dáme do chladu a za pár hodin je na světě výborný domácí sýr. 

A když jej tvoříte s láskou, sýr má chuť přímo nebesky božskou.







Dobrou chuť a ať se dílo daří.




láskyplné dny všem a věřte, 

že maličkosti tvoří největší radosti



Věrka a všichni z Nebe

pátek 12. května 2023

kvítí, které nikdy neuvadne

 



Minulou neděli jsem vytáhla ze šuplíku barvy a začala malovat.





Nakonec  jsem do všech těch namalovaných kvítků /záložek/  

udělala v rohu dírku 

a všechny svázala v jednu kytici k sobě.

Namalovanou kytici jsem vložila do obálky a poslala mé mámě.

Ke dni matek.




Kvítí, které nikdy neuvadne...




Vzpomínala jsem u toho na chvíle, 

kdy mi má dcerka Carolinka nosila každou neděli kvítka z luk a mezí se slovy, 

že to tak bude už napořád.





Nenosí mi sice kytky každou neděli, 

ale každý den mi umí prosvítit a prozářit.

Ta zář je nad všechna kvítí světa...






Být jeden s druhým a pro druhého.

To je to, oč tu běží 

❤️






Někdy stačí SMS.

Slovo.

Obrázek.

Dotek.

Pohlazení.

Dopis.





Nezapomenout...





Kdyby člověk celý svět získal, ale v srdci lásku neměl, 

nic to neznamená ...


❤️

sobota 6. května 2023

vernisáž výstavy v Hradci Králové

 



Výstava "každý den je dar" 

na podporu motivačních projektů pro onkologické pacienty potrvá do konce května

 a můžete ji zhlédnout v informačním centru v Hradci Králové Eliščino nábřeží.





Když jsem si chystala poznámky, co bych ráda na vernisáži sdělila, 

cinkla mi v mesengeru zpráva. 

Byla od jedné paní, která doprovázela svoji maminku na onkologii v Hradci Králové.

 Před onkologií na Lavičce naděje, 

kterou jsme zde slavnostně odhalili minulý rok, 

seděla paní, která vyzvala kolemjdoucí, aby si k ní přisedly.




"Pojďte si přisednout. Já tu čerpám sílu a energii. Ta Lavička je úžasné dílo."




Paní díky informativní cedulce, která je vetknuta do tohoto uměleckého díla,

 Lavičky naděje, mě dohledala a skrze sociální sítě se dozvěděla o vernisáži¨

 výstavy "každý den je dar". 

Přijela i s maminkou na tuto vernisáž výstavy,

aby mi poděkovala za naději, kterou díky Lavičce naděje její maminka čerpá.

Toto je nad všechna slova světa. DĚKUJI...




Skutky, zhmotněná naděje v podobě lavičky, která pomáhá. 

Pomáhá nacházet sílu a hledat cestu ke zdraví. 

Život je bumerang a mě se nyní vrátil do rukou

 v podobě slov od této ženy a její maminky.

Je pro mě velkou ctí a potěšením vám sdělit, 

že brzy budeme slavnostně odhalovat další Lavičku naděje 

u onkologie v Pardubicích. 





Děkuji všem návštěvníkům vernisáže výstavy.

Děkuji panu hejtmanovi Královéhradeckého kraje Martinu Červíčkovi, 

paní primátorce Hradce Králové Pavlíně Springerové, 

paní náměstkyni pro kulturu a cestovní ruch Iloně Dvořákové, 

panu poslanci Pavlu Bělobrádkovi, 

panu řediteli Českého rozhlasu HK Jiřímu Kánskému,  

výtvarnici Lucii Šanderové 

zaměstnancům hospice Anežky České z Červeného Kostelce 

za přízeň, účast a spolupráci.




Obrazy Sanders 
výtvarnice Lucie Šanderové 
můžete nalézt zde.




Je to už spoustu let, co nám paní učitelka výtvarné výchovy řekla:

" Holky z třetí lavice, obě hezky malujete, měly byste spolu něco vymyslet."

Daly jsme si na čas. Asi 40 let.
Ale Vaše přání jsme, paní učitelko, splnily.




A ještě jedno malé překvapení.

Na výstavě jsou i obrazy, které vytvořila Carolinka.

 Podporovat tento zápal pro věc mi přijde víc než správné.






Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...

1

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...