Adventní dny nejsou sportovní disciplínou.
Honbou za co největším množstvím dárků a cukroví. Žádná soutěž. Naopak.
Ve skromnosti je kouzlo.
Pár dárků od srdce ♥️
Trocha cukroví pro přátele, kteří vstoupí do našich domovů kvůli nám.
Ne kvůli uklizenému domu, nablýskaným oknům, přehršle výzdoby a tunám jídla.
Kvap a shon vezme ten největší kus energie.
Od jisté doby s ní šetřím. Dávám ji druhým a smysluplně se snažím s ní nakládat.
Upeču dva druhy cukroví. Jedno nepečené.
Namaluji pár vánočních přání pro radost druhým. ❤️
Možná udělám pečený čaj. Úžasně voní pak celým domem.
Stromeček přinese “Ježíšek”, protože já na Ježíška věřím. 🙏
Dárky nemám nikdy zabalené luxusně, spíš ledabyle a obdarované to vždycky tuze pobaví.
Nesmí chybět procházka lesem s blízkými.
A když jdu o adventu do kostela, nejraději pozdě. Když tam nikdo není. Jen já a ticho. A ta vůně, kterou najdu jenom tam, nikde jinde. Jako malá jsem si říkala, že takhle voní Bůh…
A v tom tichu a vůni mu posílám myšlenky a prosby. Odpovídá mi pocitem v mém srdci ❤️
Tak tohle je můj advent…
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za vaše milá slova a čas. ♥ Věrka