Bílé Nebe ...

Tak jsme zase byli na besedě. Jak říká naše sousedka v Nebi návštěvě.

 Poseděli jsme ve staré světnici, pili dobré moky, děti si hrály  za kamny hry a některé pod stolem u kterého jsme besedovali.

♥

Když padla hluboká tma, rozešli jsme se do svých příbytků. 

Soused se s námi loučil slovy : "ráno padne sníh, cítím to v kostech..."

A měl pravdu. Ráno mě pohled z okna naplnil krásou nebeskou... Hned jsem sáhla po foťáku a kus té nádhery vám posílám ...

♥

Jak budujeme domov  V Nebi přinesu v jiném příspěvku, zaslouží si to prostor. 

Resp. zaslouží si to můj muž neb naše Nebe je stavěno metodou " ONE MAN". 

♥

Tento víkend nám přinesl mnohé. Besedu s přáteli.  Sníh ... Děti postavily i prvního sněhuláka ... My prubli konečně kamna a spali poprvé v "ložnici"... a také mi přišla milá zpráva od spisovatele žijícího v Kanadě 

Zdeňka Hanky  

ZDE

Pohladila mě na duši

♥

Také jsem dostala hodně těžký balík. A co bylo v něm ? To s láskou a radostí nafotím a představím brzy, brzičko. 

♥

Posílám sněhové pozdravení 

Věrka

♥

Na sousedské ...

V neděli  se u nás v Nebi konalo sousedské setkání ve zdejší kapli.

♥

Byla to vážně paráda a pohodovka. Děti zpívaly, hrály na nástroje. Dospělí také. Oknem kaple šimraly sluneční paprsky všechny a všechno. Pohoda se vznášela mezi námi

♥

Na závěr manželka pana starosty požádala všechny, aby domů nespěchali."Až vyjdete ven z kaple, popovídejte si se sousedy, popijte, zobněte dobrot a nikam nespěchejte...
Jsme na světě právě teď ..."

Její slova mě až dojala. Cítila jsem, že tady jsem doma...

♥

Sousedky donesly své koláče na okošt, jak za starých časů a zdarma... Tak, jak píši v knize Máma. Kdy si sousedky nosily v neděli na ochutnání koláče a pánové si zvedali klobouky z hlavy dolů, když se zdravili. 

♥

Horký čaj zahřál nejedny zmrzlé ruce. I kořalka nechyběla. A hlavně nechyběla dobrá nálada, sousedské popovídání. I když byla řádná zima, nikdo nereptal a rádi jsme spolu pobyli. 

 ♥

Žár od kovářské výhně dokresloval tu nádhernou sousedkou sešlost a atmosféru.

V žáru se tvoří právě sova

Sova se tvoří i ze dřeva

A aby bylo i za šera krásně, sousedé rozsvítili stromky podél cest.

Akce to byla velkolepá, elektrikář to řídil telefonicky:
" hoši tak už to zapněte  ... máte to pod kbelíkem na louce."

 Když jsme se loučili se sousedy, mávala z dálky na mě paní francouzskou holí a širokým, krásným  úsměvem. Ano, byla to paní, kterou jsem v létě svezla kousek cesty.

Její nezdolný optimismus v 86 letech je víc než inspirující.

 ♥

A když jsme vystoupali do kopce, do našeho Nebe, čekal nás krásný  pohled. 

Zasněžené vrcholky hor. 

Večer, když jsme jeli domů, sněhové vločky hustě padaly už i v Nebi. Carolinka radostí povykovala a měla radost, že Svatý Martin plní svá slova. 

Přijel na bílém koni

♥

Přeji všem krásné dny

Věrka

♥

vánoční kouzelné srdíčko ...

Včera mi přišel krásný email s odkazem na stránky blogu mé kamarádky

Zde

Udělala mi velikou radost, její radost.

♥

Jak praví Povídáček, jen sdílená radost se dokáže násobit.

♥

Proto děkuji za sdílení srdeční radosti, že na světě je vánoční kouzelné srdíčko.

To, které dává všedním dnům tu překrásnou radost. Dokáže přiblížit naše sny ke skutečnosti.

Stačí darovat, pošeptat...toužit a snít...

Otevírá srdce a přichází zázrak

♥

Vložte ho do dlaně osoby nejbližší ... uvidíte ...

Dnes u nás padaly první sněhové vločky. Musíme napsat za chvíli dopis Ježíškovi, který u nás píšeme vždy s prvními sněhovými vločkami. Už léta letoucí...

 Protože věříme na zázraky ... Skrze to k nám přichází těšení a radost.

Tu vám všem ze srdce přejeme

♥

Věrka s rodinou 

♥

Modrý zázrak ...

V tyto dny usilovně pracuji na novém projektu, který otevírá srdce a jmenuje se

„Srdce pro Tebe…“

♥

Brouzdala jsem lesem u nás v Nebi a v rámci tohoto projektu jsem si třídila myšlenky.

 Žádný stesk, slzy, bolest … ba naopak. Radost, úsměv, pohlazení. Protože mnou připravovaný projekt takovým skutečně je.

♥

Pod nohami mi šustilo listí. Cítila jsem neskutečnou lehkost bytí.

V ten moment jsem zahlédla pod stromem v starý, rezavý, modrý hrnec…

Nebyla bych to já, kdyby ho hned nevyfotila ve vší parádě. Ba co víc…

Napsala jsem o něm pohádkový příběh.

Takový, kterým bude začínat má další kniha z kolekce modrých knih s duší …

Název knihy už teď se doslova nabízí…

♥

I nebe je modré … modré jsou mé knihy…modrá je naděje…modrý je starý, rezavý hrnec.

 A nic se neděje na tomto světě náhodou.

Když jsem Carolince četla pohádkový příběh o modrém hrnci, na konci vyprávění začala tleskat a pravila:

„ Mami, to ti poděkovalo nebíčko přímo v lese za „Srdce pro Tebe…“

♥

Modrý hrnec v modrém lese

Nic se neděje náhodou…. A já moc děkuji chvíli, kdy jsem objevila v lese starý , rezatý, modrý hrnec, beze dna… bez lesku a užitku…

Protože v tu chvíli ke mně přilétla jedna moc velká, ušlechtilá, užitečná a krásná múza.

( pohádkový příběh modrého hrnce )

  Věrka

♥

Kouzelnice ...

Myslím, že David Copperfield by měl ze mě radost. Jsem kouzelnice …

Jdu do krámu koupit papírové kapesníky. Mířím k regálu s kapesníky. Míjím regál s vánočními propriety…pořád mám v hlavě - kup kapesníky. Zavadím pohledem o krásné svíce v jiném regále. Zastavuji se…vánoční regál mě uchvátil …

♥

Vkládám do košíku svíce …vánoční stuhy … svícny …

Prostě radost pro adventní potěšení.

Malá Carolinka ukazuje další a další vánoční nezbytnosti. 

Stává se tak asistentkou kouzelnice J Košík se plní. 

Máme radost. Míříme ke kase. Nákup je hotov.

♥

Usmíváme se na sebe blahem. Tak, jak to ženský mají, když koupí místo kapesníků „nezbytnosti“.

♥

„Mami, my zapomněly na ty kapesníky…“ Carolinka mávne rukou a rychle dodává…

„Ty by nám ale tolik radosti neudělaly viď?“

Od dětí se máme pořád co učit…

V ten moment jsem si vybavila scénu z filmu Pelíšky:

„Mami, to máme zase rajskou?" „Co vidíš?" „Kuře!" „Tak vidíš!"

Tento příspěvek není reklamního charakteru, přesto vám rády sdělíme, kde jsme si nakoupily radost. Tam, kde se kouzlí z kapesníku svíce …v dé emku J

Užívejte radostí

Věrka & Carolinka

♥

Památka ...

Dušičky jsou pro mě víc než Halloween ...
Dušičky jsou pro mě úcta, tradice, vzpomínka ... rodina... babička s dědou.
Dušičky jsou pro mě svátkem slušnosti. Svíčka, myšlenka, kořeny, uvědomění.

Ač k úctě k mým předkům nepotřebuji datum v kalendáři, Dušičky svůj význam prostě mají.

Dušičky jsou Památka ….

Dnešní komerční svět má některé hodnoty trochu přeházené. Tento svátek patří mezi ně. Včera se slavil svátek strašidelných dýní … obchody pukají ve švech s nabídkou zboží pro tento svátek. Komerce je komerce.

Jsem pro České  tradice… Pro naše kořeny … Pro hodnoty trvalého typu.

Jsem slavící typ…ale některé svátky mám prostě raději ….

Dnes, až zapálíte svíčku lásky a pokory za své nejbližší … až budete na malou chvíli zase tam, kde je minulost, zóna vzpomínek…ucítíte to zcela jistě sami.

♥

Věrka

♥