Pootevřeným oknem z kuchyně ven na zahradu, jsem slyšela holčičí štěbetání.
Carolinka se svojí kamarádkou prožívaly den volna ...
♥
A ač chodí již do jiné školy ... přátelství s kamarádkou nezmizelo.
Tak by to v životě mělo být ...
♥
Vynesla jsem si ven na zahradu i svoji práci, ale přiznám se, že jsem toho moc neudělala.
Prostě mě holčičí štěbetání bavilo nějak víc.
Prostě mě holčičí štěbetání bavilo nějak víc.
Jejich roztleskávačka " Umbaj vari vari vasimbo" je stejná i po desetiletí.
 |
| rozdělaná práce |
Přebírání nití a nebo patou vydloubaný důlek a cvrnkání kuliček...
♥
A tak jsem vytáhla foťák a pár fotek jsem holkám vytvořila.
Jen tak ... třeba jednou pro milou vzpomínku.
♥
A ony mi na oplátku upekly nazdobené koblížky... no jasně, že z bláta...
Já jim perník. Bramboračku a druhý, jak říká Kačka.
Vzpomínala jsme, jak jsme si s kamarádkou Luckou tak moc rády hrály s balónem o zeď za barákem školku. Skákaly panáka a hrály
"cukr, káva limonáda, čaj, rum, bum..."
A když nás hry už nebavily, vzaly jsme kola, naše staré omlácené a zděděné Pionýry po bratrech a jely se jen tak projet.
♥
Na té cestě jen tak, jsme vždycky potkaly nějaké kámoše a vymyslely další plán.
Třeba běhat po ochozu za kinem. Vysoká zídka, která přímo vybízela k dobrodružství.
Na konci byla dřevěná bouda, do které kluci chodívali kouřit.
No jasně, že na tajňačku. A pak žvýkali listí ze stromů, aby to z nich nebylo cítit ...
Ale úplně nejvíc zábava byla shánět ze dvora pošty barevné zvonkové drátky, kterými jsme si oplétali dráty na těch starých, omlácených kolech ...
Dát na vypletení kola ještě plíšek a při jízdě jsme cvrlikali.
Ten, kdo jel rychleji, ten více...
♥
Je moc dobře, když nás hraní nepřestane bavit ani na stará kolena...
Přeji všem hravé dny
Věrka
♥
