… babiččina půda s vůní sena, starých šatů a bylinek,

to patří do mých pokladů dávných, dětských vzpomínek.

Tu truhličku plnou vzpomínek, inspirací a tvoření právě otvírám,

pro Tebe, ať je Ti zde fajn,

ať krásnou chvíli já Ti dám …

pondělí 5. srpna 2013

... domácí nanuky - kávové ...

…kdyby mi někdo řekl, že jednou budu dělat domácí nanuky, zaťukala bych si na čelo. Jo, nikdy neříkej nikdy...
Nejprve jsem rozehřála trochu mléčné milky, tu nalila na dno formičky a zbytek dolila tekutinou z rozpustné kávy, žloutku, cukru smetany zahřáté na 80’C. Při této činnosti jsem vzpomínala na zmrzlinu z dětství. Nanuk to bylo pro mě něco nadpozemského. Nebylo jich za totáče moc, ale za to chutnaly! Eskymo bylo vážně kokosové, ledňáček byl stejně mrňavý, ale za to vanilkový. Míša byl tak poctivý, že jsem měla pocit, že jím zmrzlý tvaroh. Taky taková hrací umělohmotná  kostka plná zmrzlé dřeně, mňam. Kornout zvaný Pierot, taky mňam. Nebyly éčka, emulgátory, ochucovadla, byla to prostě klasika. Tučná a kalorická a přesto jsme byly štíhlé, zdravé děti. Taky vzpomínám na točenou zmrzlinu malou za 0,70 hal. a velkou za 1,40 Kčs. V cukrárně pod masnou, v rohu náměstí,  prodávala paní s černými kučeravými vlasy zmrzlinu kopečkovou. Její strojek tak zvláštně cvrkal a vždy ho namáčela do půlitru s vodou. Kopeček kladla do kornoutků, které byly čtverečky a já ty rohy tak ráda okusovala. Domácí zmrzlinu jsem jako dítě nikdy nejedla. Za to dnes ji dělám svým dětem a snad budou jednou vzpomínat na zmrzlinu tak, jako dnes já … s láskou a tou nejlepší sladkou chutí na jazyku…

... že chutnají, není třeba komentáře ...

... voní kávou a čokoládou ...

... do rána krásně zmrzly ...


... a během krátké chvilky krásně zmizely. Tak dnes repete ...

18 komentářů:

  1. vVěrko, úplně jsem při Tvých slovech cítila tu krásnou nanukovou nostalgii z dětství. Cítím to stejně s tou poctivou chutí, kterou jsem my "Husákovy děti" mohly ochutnat. Opravdu se to s dnešními nanuky nedá srovnat, bohužel.
    tak domácí zmrzlině zdar, papa, Monča

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahojky Mončo, Děkuji za milá slova též plná vzpomínání :-) Vlastně jsem si uvědomila, že jsme nesmírně bohatí lidé. Ve vzpomínkách máme poctivé nanuky a skrze to, tvoříme domácí poctivé zmrzlinky. Dnešní mladá generace nezná mnohdy ani jedno... krásný zbytek krásného dne. Věrka

      Vymazat
  2. Věruško, u nás se s nanuky jede taky na domácí vlně ... nestíhám je v těhle vedrech vyrábět ... pa, pa Marki

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahojky Markétko, děkuji za komentář. Mohu požádat o typ jaké přichutě děláš? Díky moc. Měj se báječně. Věrka

      Vymazat
  3. Tak jsem si taky zavzpomínala na kopečkovou zmrzlinu v oplatkových mističkách, která se u stařenky na vesnici prodávala v hospodě :) A úplně jsem zapomněla na tu dřeň v plastových krabičkách ve tvaru hrací kostky!!!Bože to byly časy malin nezralých :) Ty domácí nanuky musí být taky skvělé :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahojky Januško, jj čas letí jako bláznivý, děti nám stárnou a my s nimi mládneme :-)))Krásný letní večer. Věrka

      Vymazat
  4. Jo tak to přesně znám z dětství:)jak píšou holky. Já tedy nanuky nedělám, ale cestou na chalupu prodávají tak výbornou zmrzlinu:)))sbíhaj se mi sliny, když o tom píšu.Měj se prima:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahojky Romčo, děkuji za komentář, milé slovo a naladění na výbornou zmrzku...Krásný večer. Věrka

      Vymazat
  5. Ahoj Věruško, ....a ještě bývala v takovém obdélníkovém či oválném kelímku pistáciová zmrzlina tuším Gondola.....Domácí zmrzlinu jsem ještě nezkoušela, třeba k tomu jednou dojde. Kávovou bych mohla:-) ahoj Zuzana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Zuzi, děkuji za komentík. Pistáciovou mám ráda dodnes....Věrka

      Vymazat
  6. Skvěle pečeš mamko:-))))Legrácka...Věru, vyzkouším.. No musím Ti říci, že obdivuji tvoji stěhovatelskou vášeň. Je to o tom jak píšeš, pořád buduješ a pořád odcházíš. Já jsem na místě 3 a doufám, že posledním!!! Už jsem unavená a už nechci, prosím. Tobě ale z celého srdce přeji, aby to po sedmé vyšlo!!!! Věrulko, krásné dny. Pa Věra

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. jj, peču :-)))) Jinak má vášeň mě už v mých letech těžce vyčerpává, ale to je život a pořád se učím. Ani nevíš Věrunko, jak moc si přeji to sedmé, jako poslední. A jestli se nám to poštěstí , tak Tě srdečně zvu na samotu do hor, k ovcím, lesu a tichu. Věrka

      Vymazat
  7. Ty jsi takové moje spřízněné ♥♥♥..Pa

    OdpovědětVymazat
  8. Mio,
    přesně stejné vzpomínky mám také :-)
    Já ještě moc ráda chodila do cukrárny na karamel-pohár ;-)
    2 kopečky poctivé vanilkové, šlehačka , strouhané oříšky a zalité karamelem.
    Doma jsem zatím zkoušela jen ovocné jahodové dřeně, ale ty čokoládové nanuky a domácí zmrzky mě také lákají!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ilonko, úplně jsi mi udělala chuť, díky:-)Věrka

      Vymazat
  9. Věrko, také dělám domácí zmrzliny, poslední dobou hlavně rybízové. Jsou osvěžující a milujeme je všichni :) A pomáhá mi Viktorka a je to fajn...
    Já odmala milovala opočenskou zmrzlinu a vzala jsem si muže, který je od Opočna :-) Ale to ne kvůli zmrzlině:-))
    Jste nádherná rodina!

    Krásné letní dny ;-)

    Lenka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Leni, děkuji a já se v Opočně narodila, ještě dřív než tam byla ta zmrzlina :-)Věrka

      Vymazat

Děkuji za vaše milá slova a čas. Těší mě a vážím si jich. ♥ Věrka