Startujeme ...

Často si říkám, že všechno špatné je k něčemu dobré. 

Jen v danou chvíli nevíme pro co. 

Ale život má na všechny naše otázky připravené odpovědi.

 Jen on sám ví, kdy nám odpovědět.

Když jsem v roce 2017 prožila léčbu šokem u posudkové lékařky, 

která v podstatě bagatelizovala můj boj o život v onkolog. nemoci,  

neměla jsem ani tušení, co vše se bude odvíjet…

Nesmekla jsem čepici a nezmačkala ji … 

Nejprve jsem bojovala za sebe. Vnímala jsem to jako něco nemyslitelného, 

aby k člověku po těžké nemoci, bylo přistupováno s takovou dávkou ironie, 

bezcitu a nepochopení. 

Časem jsem sepsala petici za nutné změny při posuzování LPK. 

Byly to tenkrát pro mne víc než dramatické chvíle…

Petice se naplnila podpisy rychlostí světla a začaly se dít věci. 

Tenkrát na samém začátku byl právě on, pan Pavel Bělobrádek, 

kterému jsem osobně předala petici do jeho rukou. 

Byl a je členem petičního výboru Poslanecké Sněmovny, 

a když jsem mu vyprávěla příběh dech beroucí, naslouchal mi a snažil se najít řešení.

To je důvod, proč jsem ho opět oslovila pro otevření putovní, charitativní výstavy

 „každý den je dar“. 

Velmi rád mé pozvání přijal.

Samozřejmě velmi ráda vás srdečně zvu na tuto vernisáž v Náchodě, 

která má své zahájení 29. dubna od 15.00 hodin, další část bude 6. května od 15.30 hodin a potrvá, až do 17.května. 

A vzpomínáte si na mé setkání v Hotelu U Beránka ZDE? 

Jo, nic na světě není náhoda.

Celý minulý rok jsem usilovala o nutné legislativní změny 

vyhlášek a zákonů pro hendikepované. 

Mnohé se podařilo, na mnohém stále pracuji. 

Jednala jsem s mnoha politiky, s většinou osobně. 

Samotné srdce mi říkalo a vedlo, kterému stisku rukou mohu věřit a kterému ne. 

Našla jsem odvahu a vyřkla pravdu na půdě nejvyšší. 

Samozřejmě, že se to neminulo účinkem. 

Trestem pro mne mělo být, odebrání dávek a nároků. 

Sám můj muž šel se svou kůží „na trh“… více v knize. 

Skrze moře emailů a zpráv jsem pochopila, že tento boj, už vůbec není o mě…

Národní rada osob se zdravotním postižením mne nominovala za tento boj na Cenu Mosty. 

Nikdy jsem nebyla na metály, ale měla jsem pocit, 

že v tom davu, se našel  kdosi, 

kdo má pochopení, empatii a cit. Konečně …

Mnohdy prohraná bitva, může být neskutečná výhra…

Píši o tom všem v knize Máma čisté jiskření.

 A už tam vlastně píši o tom, že chci druhým pomáhat … 

Skutek nebyl daleko od myšlenky.

Bohužel zemřela jedna má kamarádka, s kterou jsem prožívala společně boj v nemoci. Ztratila naději, odevzdala se…odpískala to …

 Napsala mi, že navždy zůstávám v jejím srdci. 

Chtěla jsem tak moc pomoc…Přemýšlela jsem, co udělat pro takové lidi …

 Ano, zhmotnit naději. 

Vytvořit motivaci…

 „Sad nadějí“.

Dlouho do noci a mnohdy do časného rána jsem pracovala na této myšlence.

A tak jsme oslovili nespočet lidí … Vyvolali jsme mnoho jednání. 

Na papíře se začala tvořit studie, projekt …

V Sadě nadějí bychom rádi umístili sochu Anděla Naděje v životní velikosti, dřevořezbu. Vybudovali kapli, meditační odpočinkovou zónu a altán pro pravidelné setkávání. 

No a samozřejmě stromy.

Rozhodla jsem se přiložit ruku k dílu a tak jsem malovala, malovala a malovala.

"Já ten Sad nadějí vymaluji". řekla jsem svému muži.

S těmito obrazy budu uskutečňovat charitativní, putovní výstavy, vernisáže 

„každý den je dar“. 

V Náchodě, v Brně, v Mladé Boleslavi, v Hradci Králové, v Pardubicích, v Praze … křížem krážem, přes celou naši zemi. 

A pro ty, kdo by chtěli podpořit můj projekt 

a také si zakoupit obraz pro Sad nadějí, je tu možnost.

  ZDE  

Obraz, umělecký tisk, bude mít na zadní straně velké, kulaté razítko 

na podporu tohoto projektu, jako poděkování.

Bude uvedeno, o kolikátý obraz z dané limitované edice se jedná, 

včetně mého originálního podpisu. 

Výtěžek z prodeje bude určen přímo na transparentní účet neziskové organizace Jelimán.

Pár slov jsem o výstavě "každý den je dar"  i Sadu nadějí sdělila 

ve středu v Českém rozhlase Hradec Králové

.

 Měla bych být zřejmě hostem v rádiu Proglas 

a živě i v Divadle Pod Palmovkou, jako host večera.

Osud mi posílá do cesty tolik úžasných lidí, skvělých „náhod“ a já jsem nesmírně za to osudu vděčná.

Těším se na vás

Věrka