... fialkové stolování ...

… život je krása, život je dar…

žádný kýč a rozmar.

Každá chvíle má tón, co zvoní.

každá chvíle je kouzlo, co voní.

… po fialkách …

♥

… slova, co cítím jsem vepsala na porcelánový tác. Napsala, nakreslila a zapekla. Už jen servírovat štrúdl či koláčky. Carolinka nesměla chybět se svoji asistencí. Jak jen byla šťastná, že maminka po nekonečných a bolavých 7 měsících oprášila barvy na porcelán, vyndala porcelán ze skříně a jaly jsme se malovat. Dnes ve znamení fialek.

♥

… a pak jsem vyndaly ještě obr talíř, jak nazývá Carolinka talíř na těstoviny… a vymyslela super inovaci … těstovinový talíř může být i dekorace pro svíčku (plovoucí svíčku) a krásný večer … a nebo tam dát vodičku a do ní kvítečky… No není to dítko kreativní ?

♥

...a krásně jsme si povídaly a těšily se z chvíle, že jsme…že tvoříme… malujeme a třeba někomu uděláme radost. Vloni jsme takto kreslily hrnečky a z prodaných hrnečků si Carolinka mohla koupit, co bude chtít. Chtěla jsem ji naučit, co znamená si vydělat penízky prací. Carolinky volba byla jasná, koupím si živého ptáčka. No a od těch dob máme doma Charliho. Malého ptáčka, co nás každé ráno budí svým „ zpěvem “ …  Křičí, když si táta pustí Kiss… má rád Franka Sinatru, to popěvuje… zbožňuje Carolinku, která ho učí mluvit, pískat a zpívat J Každé návštěvě dává na vědomí, že je tu i on … A tak po pravdě, mám obavy, co si Carolinka vymyslí tentokrát, jako odměnu, za fialkový porcelán …

♥

… každopádně podám report J …

♥

… a když je dnes téma fialky, nemohu jinak, než vzpomenout na fialky mého dětství. Babička mi vždy vyprávěla, že rostou tam, kde je čistá a zdravá zem. Nevím, co je na tom pravdy, ale fialky pokládám za vzácnou květinku. Plnou skromnosti, něhy a lásky. Moje babička měla ty pokojové, květináčové fialky v kuchyni na parapetu v terakotových květináčích a pod nimi jako podšálek, víčko od nanukového dortu. Estetika trochu na štíru, ale za to fialky kvetly babičce permanentně. Fialové, růžové,  bílé … Mám je ráda dodnes a hádejte, co mám v kuchyni na parapetu ? Jen mi chybí ty víčka od nanukáčů J

♥¨

S fialkou je spojováno mnoho legend a pověstí. Podle pověsti

vděčíme za fialky praotci lidstva Adamovi. Když byl vyhnán z ráje, upadl na nejvyšší hoře dnešní Srí Lanky, která se po něm nazývá dosud. Proléval tam prý hořké slzy a až po sto letech se Bůh slitoval a poslal k Adamovi archanděla Gabriela, který mu milost oznámil. Adam začal plakat radostí a z jeho slz vyrostly fialky.

♥

… trochu moudra o fialkách …

Fialka je drobná a opravdu příjemně vonná rostlina. Lidé si ji velmi zamilovali a tak zapustila kořeny v lidovém bájesloví. Trochu ironií je, že právě tato voňavá fialka je snad jedinou u nás planě rostoucí violkou, která v naší přírodě není původní. Byla však od středověku pěstována a do přírody se dostala zplaněním zřejmě z klášterních zahrad. Říkalo se, že fialky ztrácejí vůni s prvním jarním zahřměním. Vysvětlení je jednoduché: violka vonná odkvétá koncem dubna až začátkem května, tedy dříve než začínají jarní bouřky. Fialka je nazývána kvítkem Bohů …

♥

…ať je to, jak je to, každopádně fialka je mému srdci velmi blízká. Pro svoji křehkost, vůni, krásu a jedinečnost …

♥

…ať jsou vaše dny krásné, jako čerstvě natrhané fialky…

Věrka

 ♥