Bubliny ...

Když jsem byla malá, milovala jsem bubliny.

Bublifuk se prodával v lahvičce, na které byl slon nebo opice?

Plastová lahvička neměla tyčku s kroužkem na bubliny.

Měly jsme od bublinové tekutiny celé ruce…

Zkoušely jsme v rukou tvořit bubliny…

Vzpomínám si i na lahvičky v podobě pejska,

které ovšem tyčku s kroužkem

pro tvorbu bublin měly.

Jaký zázrak!

Také mám v paměti plechovou tubičku

podobnou té od šumivých vitamínů …

Naplněnou bublifukem, dětskou radostí.

A tak když jsem dnes fotila Kačky radost s bublinami

tiše jsem vzpomínala…

Vnímala jsem ty krásné duhové bubliny,

jako lidské příběhy …

Některá letí vysoko a barví se všemi barvami.

Jinou vezme vítr k lesu a zmizí…

A ta maličká, jako by tančila …

Zahnala nás do tepla zima a dešťové kapky.

Doufám, že má pro nás podzim

nachystané i krásné, prosluněné dny.

Neboť tento způsob podzimu,

zdá se mi poněkud předčasný.

U nás v Nebi ze žabek rovnou do pohorek…

Věřím na hezčí, ba co víc

na krásné babí léto…

Nám začíná domoškola

a dokončovací práce na kalendářích.

Hodně dalších úsilí a jednání o Sadu nadějí.

Volným tempem najíždím na další kapitolu nové knihy.

A vám všem přeji radostné a pohodové dny.

A nám všem přívětivější tvář podzimu.

Věrka