která miluji
Jsou stejná a neměnná ...
patří do Nebe ...
Cesty, co vedou do nikam ...
a stejně mají cíl ...
Místa, co nabíjí a hladí duši
Procházky a toulačky touto krajinou
jsou moji srdcovkou...
Člověk si tady v tom tichu a nádheře uvědomí TOLIK
Třeba, že největší bohatství je v našich očích a srdcích...
Kolik člověk toho potřebuje ke štěstí ?
Mějte štěstí vždy na dosah ruky
Věrka
Věrko, to máš pravdu, štěstí je něco, čeho může být dost pro všechny.
OdpovědětVymazatA tobě díky za milé obrázky, za milá slova. Posílám pozdravy. Jiřina z N.
Milá Jiřinko, je tomu skutečně tak. A často stojí štěstí přímo vedle nás. Není třeba ujít sedmero hor a údolí...
VymazatTěším se Jiřinko na Tebe na vernisáži "každý den je dar". Měj krásné dny. Věrka
Věruško, ano, ale musí člověk chtít vnímat a vidět.....jsou lidé, kteří projdou kolem zlaté cihly a nevidí......a jsou slepí, kterým stačí vůně a "vidí"....... zase krásné fotečky, které pohladí dušičku..... přeji krásné dny z Jizerek. Olina
OdpovědětVymazatPřesně tak. Souhlasím a přeji Olinko krásné dny, plné zážitků a kouzel. Věrka
VymazatVěrko, u vás v nebi je krásně. Musí tam být úžasný klid. Je to bohatství, které nic nevyváží.
OdpovědětVymazatMějte krásné chvíle.
Milá Růženko, děkuji za Tvé řádky. Jj, klid, který má cenu zlata... to ticho tolik člověku napoví...Nasbírám tu tolik inspirace i poznání. Život je v kruhu.
VymazatPřeji krásné letní dny. Věrka
Ano,v přírodě je tak krásně. Je nejen pohledná, ale i voní. Teď zrovna vůně rozkvetlých líp vyvolává ve mně vzpomínku na večery s babičkou a její sousedkou, kdy jsme sedávaly pod vonící lípou a ta vůně se do mne navždy zapsala.
OdpovědětVymazatHezké dny, Věrko!
Hanka
Milá Hanko, děkuji za Tvé řádky a vzpomínky. Také vzpomínám na babiččiny rozhovory v čase, kdy kvetla lípa. Obrovská košatá lípa pod kopečkem jejího domu. Vyhlížela souseda, kdy přijde na koláč a na kvandačku. Tak říkávala milostiplné chvíli, návštěvě venku na verpánku. Však o tom píši i v poslední knize Recept na štěstí?
VymazatTaké přeji krásné dny. Věrka
Často je to jako s tím motýlem. Až když to uletí, tak to chybí. Už dlouho mi kousek chybí a já se honila a lopotila abych ho našla. Ale nedávno jsem toho nechala, odpocívám, rovnam si to v srdci a snažím se vstoupit na cestu ze smutku. Možná to bude to pravé. Prostě to jen nechat plynout. Krásné a zdravé dny Věrko
OdpovědětVymazatMilá Maru, jj je to přesně tak. Jen čas je všelék...Přeji jen to dobré a pěkné dny. Věrka
VymazatVěrko, krásně je u vás a Ty to umíš nádherně zachytit i popsat.
OdpovědětVymazatPřeji fajn dny. D.
Milá Dášo, děkuji 💗 Jsou místa, která mají tu správnou energii věčně. Přeji hezký večer a krásné léto. Věrka
Vymazat