velikonoční zamyšlení

 

Letošní Velikonoce byly pro mne jiné. 

Možná proto i toto velikonoční zamyšlení.

Když jsem se před lety dozvěděla, že jsem moc nemocná,

 udělala jsem to samé, 

co před pár dny pro mého taťku. Šla jsem tzv. s kůží na trh. 

 

Napsala o tom do prostoru soc. sítí a požádala o duchovní podporu. 

Určitě se našli a najdou lidé, co si zaťukali či zaťukají na čelo. 

Nevadí mi to. Obavy a stud nejsou v tu chvíli na místě. 

Tenkrát jsem netušila, jaká vlna podpory se vzedme. 

Doslova mne nesla nad údolím stínů a já to peklo jménem rakovina, přežila.

Dnes vím, že nebýt této podpory, vše by bylo mnohem těžší. 

Dotkla jsem se na vlastní kůži toho, čemu se říká možná víra, 

možná solidarita, možná proud energie, který se zhmotní v zázrak.

To samé jsem od té doby uskutečnila pro mnoho onkologických pacientů.

A udělám to zas a znova, když to bude potřeba. 

Teď  je to zapotřebí mému taťkovi, který bojuje s covidem. 

Neváhala jsem ani setinu vteřiny a datlovala do klávesnice prosbu. 

Kapaly mi na ni slzy a ani za ty se nestydím. 

Všechno, co nám šeptá či říká srdce, je TEĎ a TADY. 

 

A přesně tato slova mi přišla v soukromé zprávě od jedné virtuální kamarádky. 

Nasměrovala mě na cestu, jak intenzivně poslat pořádný kus energie, 

jménem láska přímo k tátovi.

 

Tak velký kus energie, že "rozsvítí i cestu ve tmě". 

Chce se mi věřit, že zprávy od lékařů budou dobré.  

Protože víra, láska a naděje je trojice nejvyšší.

Děkuji všem, kdo poslali modlitbu, přání, kus dobré energie 

jednomu tátovi jedné holky, 

která právě uprostřed noci píše tyto řádky.

Děkuji lékařům a sestřičkám. Z celého srdce. 

Přemýšlela jsem, jak jim poděkovat.

Jak vyjádřit vděk. 

Co jim tak mohu sama za sebe nabídnout? 

Co by tak všem mohlo udělat alespoň trošku radost?

A pak jsem si vybavila větu, kterou jsem slíbila sobě, 

osudu, životu, tomu nahoře,

když jsem ležela po operaci na JIPce.

 

"každý den je dar" 

Slib, že tuto větu budu sít světem.

To dělám každý rok skrze kalendář.

Dnes jim pošlu balíky dotištěných kalendářů

 

s mottem "každý den je dar"

Jsou momenty, kdy si to člověk uvědomuje mnohem víc 

a intenzivněji, než kdy jindy...

Mějte poklidné dny ve zdraví.

Věrka