Blog o životě ... vzpomínkách ... krásách světa

Velebeno slovem i fotografiemi

" každý den je dar ..."

úterý 6. dubna 2021

velikonoční zamyšlení

 


Letošní Velikonoce byly pro mne jiné. 

Možná proto i toto velikonoční zamyšlení.

Když jsem se před lety dozvěděla, že jsem moc nemocná,

 udělala jsem to samé, 

co před pár dny pro mého taťku. Šla jsem tzv. s kůží na trh. 



 
Napsala o tom do prostoru soc. sítí a požádala o duchovní podporu. 

Určitě se našli a najdou lidé, co si zaťukali či zaťukají na čelo. 

Nevadí mi to. Obavy a stud nejsou v tu chvíli na místě. 




Tenkrát jsem netušila, jaká vlna podpory se vzedme. 

Doslova mne nesla nad údolím stínů a já to peklo jménem rakovina, přežila.

Dnes vím, že nebýt této podpory, vše by bylo mnohem těžší. 

Dotkla jsem se na vlastní kůži toho, čemu se říká možná víra, 

možná solidarita, možná proud energie, který se zhmotní v zázrak.




To samé jsem od té doby uskutečnila pro mnoho onkologických pacientů.

A udělám to zas a znova, když to bude potřeba. 

Teď  je to zapotřebí mému taťkovi, který bojuje s covidem. 

Neváhala jsem ani setinu vteřiny a datlovala do klávesnice prosbu. 

Kapaly mi na ni slzy a ani za ty se nestydím. 

Všechno, co nám šeptá či říká srdce, je TEĎ a TADY. 






 
A přesně tato slova mi přišla v soukromé zprávě od jedné virtuální kamarádky. 

Nasměrovala mě na cestu, jak intenzivně poslat pořádný kus energie, 

jménem láska přímo k tátovi.
 
Tak velký kus energie, že "rozsvítí i cestu ve tmě". 




Chce se mi věřit, že zprávy od lékařů budou dobré.  

Protože víra, láska a naděje je trojice nejvyšší.

Děkuji všem, kdo poslali modlitbu, přání, kus dobré energie 

jednomu tátovi jedné holky, 

která právě uprostřed noci píše tyto řádky.




Děkuji lékařům a sestřičkám. Z celého srdce. 

Přemýšlela jsem, jak jim poděkovat.

Jak vyjádřit vděk. 

Co jim tak mohu sama za sebe nabídnout? 

Co by tak všem mohlo udělat alespoň trošku radost?

A pak jsem si vybavila větu, kterou jsem slíbila sobě, 

osudu, životu, tomu nahoře,

když jsem ležela po operaci na JIPce.
 
"každý den je dar" 

Slib, že tuto větu budu sít světem.

To dělám každý rok skrze kalendář.




Dnes jim pošlu balíky dotištěných kalendářů
 
s mottem "každý den je dar"

Jsou momenty, kdy si to člověk uvědomuje mnohem víc 

a intenzivněji, než kdy jindy...



Mějte poklidné dny ve zdraví.

Věrka

18 komentářů:

  1. Věruško, každý večer posílám tam nahoru své tužby a přání.....a proto tam bylo i přání pro Tvého tatínka-tak snad se všechny dobré síly tam nahoře spojí a dodají tatínkovi energii a sílu a toho syčáka porazí. Přeji pokud možno jen samé dobré zprávy. Z Jizerek Olina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Olinko, děkuji. Velmi si tvé podpory vážím. Opatruj se. Věrka

      Vymazat
  2. Věruško, vím co prožíváš a vím, jak jsi statečná. Já jsem letos měla Velikonoce také jiné. Manžel mi odešel v lednu. Nebyl to covid, nemocí máme na výběr... Teprve teď to na mne pomaloučku doléhá, když si vzpomenu, co jsme dělali před rokem, co jsme si plánovali atd. Měsíc jsem chodila do nemocnice (měli jsme to povolené) a byla jsem jim velmi vděčná. Vážím si každé pěkné chvilky, protože jsme tady jenom na skok a dávám ti za pravdu, každý den je dar a je na každém z nás, jak s ním naloží. Přeji ti jenom to dobré. Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Helenko, dodatečně přeji upřímnou soustrast. Jdou to náročné dny. Každý záblesk který má pozitivní náboj pak člověk bere a vnímá jako zázrak. Přeji ti také jenom to dobré. Věrka

      Vymazat
  3. Věrko, nedávno jsem prošla podobnou zkušeností. Naše kamarádka, také sběratelka panenek, onemocněla covidem a po pár dnech v horečkách skončila v nemocnici. Z FB kamarádek jsem o tom věděla jen já. Bohužel její stav se zhoršil a ona musela být uvedena do umělého spánku. A předtím mě poprosila, abych to napsala do skupiny a abychom se za ni modlily. A stalo, byla to lavina komentářů, všechny jsme jí posílaly energii, modlily se za ni a .....hlavně věřily, že se uzdraví. Pak přišly dny, kdy jsem neměla žádné zprávy. A v jeden den jsem najednou věděla, že to dá. Když se ozvala, byla to krásná zpráva. Už je z nemocnice doma, sice se bude ještě nějakou dobu z následků léčit, ale to hlavní je, že žije.
    Proto v takovou sílu věřím. Růža

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Růženko, také věřím. Konec konců já jsem toho živým důkazem. Žádná energie se nemůže vypařit. Naopak může se zhmotnit,o tom hovořil už A.Einstein. Přeji poklidné dny ve zdraví. Věrka

      Vymazat
  4. Martina Slovácko7. dubna 2021 9:38

    Milá Věrko, já věřím, že vše vždy přichází jak má. Věřím, že jednou pomůžu já někomu a příště se to mě, nebo někomu blízkému vrátí a to klidně odněkud odkud to vůbec nečekám. Sama jsem nemocná, v plném inv. důchodu, ale i přes všechny bolesti vím že moje místo je na charitě, kde jsem před nemocí pracovala a teď chodím aspoň občas vypomáhat. Prostě když je nouze nejvyšší tak jsem tam kde mám být. A věřím, že právě tohle má v životě největší význam. Držím palce ať všichni všechno zvládnete. Posílám krásné myšlenky a dobrou náladu. Martina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Marti, jj přesně tak. Život je bumerang. Jednou já podruhé třeba ty. Tak to chodí. Děkuji ❤️ Věrka

      Vymazat
  5. Vĕruško, posílám pozitivní energii a motlitby nejenom tatínkovi, ale i Tobě... Zdraví Alena H.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Alenko, ze ❤️ děkuji. Únavu jakou prožívám, vypadá,jako bych kopala kanál la manch. Opatruj se. Věrka

      Vymazat
  6. Síla víry a naděje bývá veliká Věrko. Moc přeji tvýmu tátovi obrat k uzdravení a mnoho energie k vyléčení.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Álo, děkuji ❤️. Jsi zlatíčko. Opatrujte se. Věrka

      Vymazat
  7. Verko, hned po přečtení jsem se v duchu pomodlil.
    Pavel

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milý Pavle, moc děkuji ❤️. Modlím se a posílám dobrou energii pravidelně s přáteli každý den ve 21.00 hodin. Děkuji. Věrka

      Vymazat
  8. Věrko,na tuto spojenou energii velmi věřím.Mockrát mně už pomohla.V listopadu jsem prožívala s tatínkem to,co Vy teď.Je mu takřka 90 let a stav dot vážný.Oboustranný zápal plic...A i tentokrát jsem poprosila o posílání energie.Byla takřka hmatatelná.A....pomohla!
    Věřím,že pomůže i Vašemu tatínkovi a posílám tu svoji i nadále.Dobře to dopadne!Tátové jsou bojovníci ♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Stello, přesně tak,funguje to. Můj tatínek byl v nejtěžším stadiu covidu, v umělém spánku na ventilaci. Hodně náročné a slovy lékařů v ohrožení života. Pak jsem napsala v sobotu na soc.site prosbu o modlitbu či pozitivní energii a sílu pro jednoho tátu jedné holky, která moc usiluje o zdraví sveho táty. Vážně to byla lavina lidí. Dnes ráno se stal zázrak. Tatínka probudili z umělého spánku a dokonce byl odpojen od plicní ventilace. Nadechl se a dýchá. Za jiné podpory,ale žije, dýchá, vnímá. Pro mě zázrak. ❤️

      Vymazat

Děkuji za vaše milá slova a čas. ♥ Věrka

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...

1

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...