na cestě do místa NADĚJE - do Sadu nadějí |
V sobotu ráno, jsem si uvařila čaj a začala psát koncept,
co všechno bych ráda při slavnostním otevření Sadu nadějí ráda sdělila.
Najednou začaly poletovat venku vzduchem sněhové vločky.
Papír jsem zmačkala.
Rozhodla jsem se, že se nechám vést srdcem.
Se stejnou lehkostí bytí, jako k zemi dopadaly ony sněhové vločky.
Je to často ta nejlepší cesta.
Pociťuji v sobě radost ze sobotního dne,
který měl předat naději a připomenout, že každý den je dar.
Velmi ráda bych chtěla ještě jednou z celého srdce poděkovat
p. starostce obce Řečany nad Labem Michaele Matouškové
za výbornou spolupráci.
Děkuji nejen za včerejší účast a její podporu
p. senátorce Miluši Horské, též za její otevřené srdce.
Děkuji p. řediteli Chvaletické elektrárny Václavu Matysovi
za jeho účast a podporu projektu.
Děkuji p. Lucii Staňkově, zakladatelce Nového Hára
za podporu onkologicky nemocným dětem,
kterou koná a za to, jaká je.
Všichni jmenovaní přijali post kmotry / kmotra charitativní knihy
"Sad nadějí", kterou jsme v sobotu pokřtili
a zrovna tak i nyní nabídli ke koupi.
Vybraná částka 3200,- Kč je smysluplným počinem
dalšího projektu pro onkologické pacienty
a jejich blízké, který brzy velmi ráda představím.
Projížďku kočárek s Kladrubskými koňmi kolem Sadu nadějí většina ráda využila. |
úžasná atmosféra byla všudy přítomná |
Ze srdce děkuji všem onkologickým pacientům
a onkologickým pacientům v remisi,
kteří se včera této ceremonie zúčastnili i těm,
co to současný stav nedovolil se zúčastnit.
Přeji vám všem zdraví.
Je to největší poklad světa.
Chraňme si jej a opečovávejme,
jako vysazené stromy a osobní růže.
Tímto za péči vysazených stromů a růží
ze srdce děkuji dětem 5. třídy základní školy v Řečanech nad Labem.
Děti, děkuji vám a abyste viděly a věděly,
že dobrý skutek se vrací, stejně, jako bumerang,
vkládám do vašich rukou pohádkové knihy,
které jsem s láskou napsala.
Je návodem, jak prožívat zázraky díky otevřenému srdci.
Jsem nesmírně poctěna a potěšena,
že na tuto akci přijel i tatínek mé kamarádky,
s kterou jsem šla současně v těžké nemoci.
Kamarádka, která stála na samém počátku
mé myšlenky naději zhmotnit
a nabízet ji onkologickým pacientům.
Soňa bohužel nedošla cíle jménem život.
V sobotu jí její dospělé děti vysadili osobní růži
a převzali certifikát k této růži.
Když mě pod širým nebem v Sadu nadějí oslovil její tatínek,
dlouho jsme si povídali s ohromnou pokorou a láskou.
Děkuji za možnost tu být a uskutečňovat takto smysluplné projekty.
Příště třeba u vás, v dalším Sadu nadějí.
Tvoje sny se stávají skutečností. Moc gratuluji !
OdpovědětVymazatHanka
Milá Hanko, děkuji za komentář. Copak mé sny, ale návraty druhých zpět do života.Preji krásné Velikonoce. Věrka
VymazatPáni! Na začátku byl sad. Jeden. A jsou dva! A bude víc. Verko, jste naprosto bajecna 😉😆😄😄👍👍
OdpovědětVymazatMilá Maru, děkuji ❤️ Jsou tři, věřím v další. Krásné Velikonoce. Věrka
VymazatTo je jednoducho nádhera :-)
OdpovědětVymazatMilá Nikky, děkuji ❤️ Ten den i přes aprílové počasí byl nádherný. Přeji pohodové dny. Věrka
Vymazat