Včera jsem procházela sadem mého dětství.
Tím sadem, o kterém píši snad v každé z mých knih s duší.
Tím sadem, který mě přenesl v čase a prostoru zpátky do dětství.
❤️
Kupa spadaných jablek, které v hřejivém západu slunce omamně voní.
Zavírám oči a pod víčky vidím moji malou, drobnou babičku, která do zástěry sbírá jablka.
“Tyhle letní jsou ve štrúdlu nejlepší…”
říká babička
Jdu v jejich šlépějích…
Suchá tráva pod mými kroky přímo šustí.
Doma babička krájí svým oblíbeným nožíkem jablíčka z kouzelného sadu.
❤️
Posloucháme z lampového rádia Hajaju. Na kamnech ohřívá v plecháčku meltu. O něj si brousí nožík. Ve starém pérovém křesle se choulím a příběh s vůní letních jablíček si ukládám do svého srdce.♥️
Po letech do knihy “Recept na štěstí?”
❤️
Jsou chvíle, které v nás zůstanou navždy.
❤️
To je taková krása. Eva
OdpovědětVymazatVěrko, ty Vaše videa jsou pohlazení po duši
OdpovědětVymazatVěrko, má babička říkala: Všechno co vyrostlo a co se vypěstovalo se musí užít, i padavky a různé léčivky. A dělávám to také tak a vždy vzpomínám na babi, co všechno znala a uměla, i když měla jen 2 třídy obecné školy. Jen lituji, že nenapsala svůj životopis do sešitu spolu s různými návody na všechno. A tak jste mi ji zase dnes dopoledne připomenula. Zdraví Iwka
OdpovědětVymazatTaky mám v sobě vzpomínka na moji babičku, na prázdniny u ní. Vzpomínám na tzv. medová jablka, Jablůňka stále v blízkosti chalupy. Snad každé jablíčko provrtal červík, ale měla jsem je ráda. Na knížku už se moc těším.
OdpovědětVymazatHezké dny, Věrko !
Hanka
Věrko, nádhera. Děkuji za krásný příspěvek i za odkaz na Instagram. Danka
OdpovědětVymazat