... sovy a vlci ...

… před chvílí jsme se vrátily z nemocnice. Naši malou Kačku (Carolinku) složil bacil do takové míry, že byla připojena na kapačku. Jak to rychle přišlo, tak to rychle odešlo. Teď spinká blaženě vedle mě, v teple a klidu domova. Asi mi  nebudete věřit, ale cítím to jako "dárek" předvánoční pro nás všechny doma. Nějak víc a jiným způsobem si toho tepla  a vůně domova vážíme. Možná ten nahoře nám chtěl ukázat, co je skutečně důležité. Řešíme v poslední době spoustu věcí, spoustu vztahů, spoustu problémů. (V mé knize o tom bude zvláštní kapitola.) Jako by pomyslnou tečkou těch stresů a nevídaných příhod, náhod se stala situace dotýkající se naší malé Kačky. Proto a hlavně proto přeji zde, všem moře zdraví. Má cenu nejvyšší...

V neděli jsem vytvořila kolekci sovy a vlci. Nestihla jsem ji vám představit, neboť mi osud představil jinou situaci. V životě to tak bývá , že člověk míní, Pán Bůh mění. A tak vám moji novou kolekci představuji nyní. Sovy a vlci …

A protože jsem v posledních třech dnech byla hodně sova, co nespí i vlk, co je hodně ve střehu, přeji vám všem buďte kým chcete, buďte čím  chcete, buďte hlavně zdraví a šťastní. Vánoce, ať jsou pro vás ostrovem lásky a krásných chvil …

 ♥

... tyto sovy a vlci naleznete  zde ...

... inspirace vznikla díky této kresbě naší  Kačky ...

... hodně inspirace, pohody a krásných dní plné zdraví ...
♥
Věrka

... víkendové MENU ...

  … tak máme narozeninové hody pryč. Těšení bylo přímo úměrné realitě. 

Bylo to  prima a tak  za rok zase, dáme prase J

… pár snímečků pro vás tu mám,
       trochu vůně , chutě udělám…

 ♥

 Moje babička mívávala ve starém stavení u kamen malovaný kalendář pana Lady. Obrázek zabíjačky byl tím dominantním. Jak na obrázcích, tak i v mém životě. Babička celý rok krmila Pašíka pro ceremoniál zvaný zabíjačka. Vždy jí zajímalo, kolik vážil. Bylo to její vysvědčení za celoroční snahu. Vzpomínám i jak zavařovala masíčko, jakousi pumpou a skleněným zvonem (vakuové zavařování). Víčka byla skleněná a pod nimi gumička a ta musela chytnout, jinak bylo zle. To maso zalévala sádlem a nic tak dobrého jsem od těch dob už nejedla.

♥

... domácí ovar ...

... voní všem i našemu hlídači ...

... polévka z ovaru s kroupami zvaná prdelačka ...

… také vzpomínám na její obří kastrol na kamnech, jak v nich bublaly škvarky, voněly po celém stavení ještě dva dny. Škvarky mě nikdy nechutnaly, zato tůze voněly. Vzpomínám i na špejlování jitrnic, míchání krup v dětské vaničce a neodmyslitelné roznášení výslužky v bančičkách sousedům. Když zabíjeli svého Pašíka oni, na revanš tu byla zabíjačka sousedovic. Pak se šmakovalo a znalecky hodnotilo…

... došlo i na slzy... při strouhání křenu k ovaru ...

... moje prvotina - domácí hořčice. Byla skvělá...byla :-)

... víkendové menu - zátiší ...

 …dnes je svět jiný. Jiný jen skrze lidi. Jaký si ho udělají, takový bude a je. A proto  i když se lidé sousedé přestávají zdravit, bavit a smát se na sebe  vracím svůj život skrze krásné vzpomínky do prima reality. Reality starých časů, se zabíjačkou, kroupami, domácích jelítek, slivovičky, vínečka, radosti a sousedského protlachání …

... kafíčko k potlachání patří. Toto je oslavenců ... Keramické plecháčky byl narozeninový dárek před lety ...Mám ráda osobní dárky ...
♥

... k masovým pokrmům i kafíčku jsou skvělé sladké domácí koláčky ...

... a jsou nejen dobré, ale i krásné ...

... a toto je autor skvělých koláčků - naše Kristýnka ... jsi šikulka Kristýnko ...

... tak chutnalo nejmenšímu ... 

... láska malé sestřičky a velkého bráchy ... často mne až dojímá...je to nejkrásnější vztah, který jsem kdy viděla...
♥♥♥

 ... když gulášek klokotá ...

... bez krup zabíjačka není zabíjačkou ...

… přeji všem dny plné soudržnosti a radosti …

Věrka

P.S.: jinak jste ke mě stále zvány do mého krámku na nové zboží, které jsem právě vložila. Sovy a vlci 

... voňavé překvapení ...

… tak opět se mi potvrdilo pravidlo bumerangu. Začátkem září jsem nezištně, jen tak a hlavně pro radost poslala maličkost Monče na kopeček. 

radost z obálky

Shodou náhod v čase, kdy Monča slavila narozeniny. Byla potěšená a já tak dvojnásob. Dnes jsem otevřela schránku a objevila jsem voňavé překvapení. Shodou náhod jsem před pár dny také oslavila narozeniny. Tetelím se radostí a Tobě Moni posílám velké poděkování  …

♥

… vzpomněla jsem si při tom, jak jsme si jako malé děti posílaly v dopise různé vystřižené obrázky. Ta radost byla hodně podobná té mé dnešní. Asi jsme pořád i jako dospělí někde uvnitř dětmi. A vánoce jsou především o dětské radosti. A tu můžeme prožívat i my dospělí…

♥

 …vzpomínám si, že kdysi dávno, v čase mého dětství , se prodával časopis „sedmička pionýrů“ . Na poslední stránce byly adresy dětí určené k dopisování, se specifikací jejich koníčků a zájmů. Ten časák stál korunu a já odepisovala na kde jakou adresu. Známka na dopis stála to samé. Táta vždy nakoupil celý aršík známek a já ho stihla vyřešit do týdne. Ještě, že v čase mé pisatelské mánie nebyly mobily … tam někde vznikala má touha psát  dělat druhým radost…Vydrželo mi to dodnes…

♥

... adventní přípravy ...šijeme ...

 ..A protože jak jsem předeslala, měla jsem pře pár dny narozeniny, stejně jako můj muž - má životní láska , tak s sobotu to vypukne… na počest jsme pobili nějaké prasce, jak se praví ve filmové klasice „Černí baroni“… ano – bude u nás zabíjačka. Mám ráda rituály a naši předci si v nich doslova hověli. Věděli proč… obohacují nás a naše všední dny…

♥

... adventní přípravy ... pečeme ... a s velikou radostí ...

... a láskou ... se srdcem na dlani ...

... i se srdcem v duši ...

... prostě se srdcem ...
♥

 …těším se na moje blízké, těším se na voňavý ovar (k němu jsem udělala i domácí hořčici, po vzoru těchto dvou šoumenek - nemá chybu)  a lahodný gulášek. Na polévku zvaná prdelačka. Těším se na domácí koláče naší Kristýnky…těším se na štípání dřeva a přikládání pod kotel… těším se  … a těšení je nádherná emoce, která je balzámem pro tělo i duši …

 ♥

... tento rozměr pekáče jsem nepochopila, byl k ničemu. Vymyslela jsem mu uplatnění  :-)   ...
 Moni děkuji za Tvoji nádhernou PF se srdcem  a andělíčka. Od teď vaří, peče, smaží se mnou ...
♥

... tak vypadá člen rodiny, který prožívá advent na plno ... vyčerpaná pekařka, cukrářka, pomocnice ...

PS.: jinak jste stále mile a rádi zváni ke mě do krámku. V neděli vložím nové zboží . Prostě nenudím se a doufám, že ani vy se mnou …

♥

Věrka

...Andělské poselství ...

 ♥

… andělské poselství v srdci ukryté …

To je onen nápad, který jsem vám cca před měsícem slíbila. Celý měsíc jsem po večerech a nocích na nápadu pracovala.  Kristýnka, starší dcerka, mi pomáhala graficky, online na 120 km. Tímto ji moc děkuji. Jsi hodná Kristýnko a máme Tě moc rádi. Vytvořila jsem (úplně sama) skrze to, svůj první e-shop (ufff).  A to vše pouze po nocích do druhé , třetí hodiny ranní. Aby to, na čem mi záleží nejvíce, nestrádalo – rodina. Do toho zlobil stroj jménem Kornit NDS 932,  který se stal moji noční můrou (o tom jindy). Andělské poselství mě však hnalo dál…přes překážky, problémy, slzy a nevyspalá rána… Je tu pro vás a vy jej vidíte jako první

♥

…Andělské poselství přišlo na svět skrze vzpomínání na moji malou, drobnou, starou babičku, která žila na samotě u lesa. Vzpomínám si na dlouhé večery, kdy rozdělala oheň v kamnech, záhy cosi vonělo na nich,  televizi zapínala zřídka. Měla ve skříni a v šuplatech „poklady“. Tak říkala obyčejným věcem, které si schovávala a při dlouhých chvílích mi je ukazovala…

♥

… ve staré krabici od promítačky měla schované pohledy. Obyčejné pohledy od všech příbuzných a známých.  Schovávala všechny a ty čerstvé, co pošťačka přinesla nedávno (mj.chodila i v sobotu) , měla v kuchyni v  kredenci za sklem. Pár jich však měla ve zvláštní škatuli….

♥

…ta krabička byla sešitá z pohledů k sobě včetně víka. Uvnitř byly hodně staré pohledy a já je držela v ručičce jako poklad. Některé měly na sobě folii se zlatým písmem, která se odchlipovala. Všechny měly stejný motiv- Andělé. Z druhé strany byly nádherné texty o tom, jak se komu daří, jak na sebe myslí a kdy přijedou. Co komu chybí, z čeho se radují. Byly psané inkoustem a nebo inkoustovou tužkou … ničím jiným se tenkrát nepsalo…babička ji mívávala v kredenci, v prvním šuplíku...i já jsem s ní ráda kreslila...

♥

... Andělské poselství ... babičko, je tu skrze Tebe ...
♥♥♥

… vánoční dekorace jako ze starých časů…

 … čím jsem starší, tím víc na ty časy vzpomínám. A ráda. A protože moje stará drobná, pracovitá  a na výsost skromná babička si zaslouží ode mne nějakou hmotnou vzpomínku, vymyslela jsem „Andělské poselství“… je tu skrze a díky Tobě babi …ale je i vás všech... posílám ho do světa, pro obyčejnou, lidskou radost  …

♥

… v hebrejském významu anděl znamenal posel. Možná proto to byl tolik oblíbený motiv pohlednic. Pohlednice většinou zvěstovala dobré poselství…

… v tomto čase adventním, je to po nebi voňavá myšlenka s příchutí dávných časů. A já věřím babi, že by jsi měla radost, že Tvoji andělé schované v krabičce z pohledů, mě tak moc inspirovaly. Zůstaly ve mně a já je chci vyslat do světa po tolika letech. Vzpomínám si, jak jsme je spolu prohlížely, seděly na starém kanapi, já tenkrát ještě nedostala nohama na zem z onoho gauče,  v kamnech praskal oheň a my si prohlížely pořád dokola ty staré, krásné pohledy se srdečnými slovy plné lásky… Jejich dávnou vůni, mám v sobě ještě dnes…

♥

… Andělské poselství jsem spíchla v srdce, aby všem připomnělo, že vánoce jsou o lásce, o

sdílení, o vzpomínkách, těch dávných i těch co tvoříme… o andělích nejen na pohlednicích ….

.. . každý z nich k vám letí s tímto poselstvím.  Pokud je chcete mít u sebe nebo na vánočním stromečku, klice, oknu, kdekoliv… stačí  jim otevřít  náruč a dveře …

... můj krámek, jenž jsem po nocích tvořila, je vám právě odemčen a otevřen ...

♥

Věrka

... adventní světlo ...

… jedna z nádherných vzpomínek na mé dětství a dobu adventní, je počítání  osvětlených oken, když jsme projížděli autem městem. Barevné žárovky , svítící stromečky, ta barevná atmosféra, to bylo kouzlo, které mi doslova tajilo dech…. Jak jsem se vždy těšila, až se ve výlohách objeví vánoční výzdoba v podobě vánočních koulí. Věděla jsem, že Ježíšek je na blízku  …

...když začal padat sníh, škrábala jsem se v obýváku do okna, abych viděla přes kopec v nedaleké školce před ní osvětlený stromek. Vydržela jsem se na tu krásu dívat celou věčnost. Ještě jsem tenkrát  nechodila do školy… vrátila jsem se k tomu stromu, když mi bylo 30 let. Užasla jsem údivem i vlnou nostalgie. Strom byl větší než střecha školky a já se v ten moment přenesla o čtvrt století zpět. Nevím, zda tam onen strom ještě dnes stojí, ale ve mě zůstal navždy …

♥

…tak, jako ve mně navždy zůstalo ta nádherné vánoční očekávání z dětství. Nejde o čekání na dárky, ale o tu krásu, když to voní v kuchyni, když padá první sníh, když se rozsvěcejí první světla a to nejen v oknem a na stromech, ale v našich očích …

♥

... první svíčka adventní pokorně a zatím osamoceně tvoří krásnou atmosféru ...

... a pro takové podobné pocity, jsem dnes s malou dcerkou Carolinkou a ještě menším vnoučkem Jeníčkem tvořila světla v celém domě…

♥

…uhodnete na čem, že to má vytoužená adventní klubíčka svítí ? …

… ano, je to ta březová větev, kterou jsme s Carolinkou dotáhly  nedávno z lesa. Slíbila jsem, že vám ji ještě jednou představím a to  v jiném  kabátu … tak je tu ... čistá , osvětlená a rozhodla se dělat parádu ...

Možná pro nostalgii mých vzpomínek ...mých vzpomínek z dětství plných vánočních světel ...

♥

... všem nádherné dny adventní se spousty světla ...

Věrka