... dnes ...

... slaďoučká, láskyplná Giveaway ...

♥

… dnes - to jsou dva roky mého blogu Carolina Mia. Nese jméno našeho nejmladšího dítěte, dcerky, anděla  s andělskýma očima …

♥ 

… dnes - tento anděl vytáhl jméno vítěze … a ne jedno … nejprve vytáhla číslo 14, jméno Věrušky Šmerdové – GRATULUJEME …

♥

Carolinka prosila a žadonila, že chce ještě udělat radost nějaké tetě z blogu … její andělský pohled, nádherný hlásek se slovy „maminko prosím“, dovolil, aby udělala další radost. Radost bonusová, patří číslu 3, Pavle  – GRATULUJEME …

♥

… přináším vám obrázky mé terapie. Před pár dny u nás zazvonil pošťák a přinesl balíček od skvělé keramičky Lenky. Ta mi na přání vytvořila svícen na noze, z kterého dnes Carolinka losovala. Tuto keramiku, nazývám ji, ptačí, miluju …

♥

... Pavla a Věrka ...

… dnes – jsem své nabrané síly začala úročit. Jsem živelný člověk a jako každý živel, je nezkrotný, nespoutaný, tvůrčí, pořád v pohybu. Odpočinek byl a je bezva, ale v posledních chvílích už jsem začala být, jako na trní. A tak, jako když mě osud vyslechl … 

... losování ...
♥

 … dnes – přijel hajný „Robátko“ , co žije za humny a přivezl nám divočáka. Můj muž šup do montérek a nastala těžká práce … a já do teď porcuji masa, ukládám do mrazáku a jsem ve svém živlu. Zítra budu opět číst … ale kuchařky a recepty  a určitě vám přinesu nějakou voňavou baštu na talíři …

... nadšení ... doufáme, že i pro vítězky ...
♥

 … a když vzpomínám na zvěřinu na talíři z dob mého dětství, vždy si vzpomenu na oblíbeného bažanta. Vzpomínám na tu máslovou, lahodnou chuť na špeku tohoto masa a na domácí knedlík a na podivné koření ze železa … mezi celým černým pepřem se sem tam objevil pepř železný – brok J Máma nám dávala za úkol pepře dávat na okraj talíře J a na dotaz proč to tam je, jsem se dozvěděla, že to tak bažanti mají … S kluky od sousedů jsme to probírali a ti měli bažanty jinak postižené … Ti kovové pepře neměli, jejich táta je nosil od lesa polomrtvé … opilé J ... v noci jim nalil kořalku do žlábku se zrním a ráno je chytrý soused jen posbíral ... Tak dnes náš divočák rozhodně opilý nebyl . Carolinka ho obhlížela, ptala se, pátrala a já viděla sebe před spousty a spousty lety …

♥

… krásný víkend všem …

  Věrka ♥  Carolinka  

     

... když se maluje radost ...

               

 … nebýt na světě dětí, svět by byl prázdný a my dospělý hloupí a chudí lidé. Vždy, když pozoruji naši malou dcerku, vždy pochopím něco nového… při každé otázce, mne nutí myslet dál, výš a jinak… při každé činnosti se snažím ji dát příklad a já se posouvám jinam… snažím se jí dát když ne moře, tak alespoň hrst krásných chvil … když ne mraky poučení, tak alespoň zrnko vzoru…když ne spoustu nových písniček a básniček, tak alespoň jednu, co si zapamatuje na celý život…

♥

… dnešní den jsme zasvětily výtvarnému tvoření. Přišla neplánovaně a vlastně skrze naše cukrářské – kulinářské tvoření bonbónu, které je pořád pro vás aktuální.

… jedna dobrá duše, Maruška,  projevila zájem o kresbu naší malé Carolinky. Byla to pro mne, resp. pro moji výchovu doslova hozená rukavice a my ji zvedly. Dnes jsme dělaly radost Marušce, milé paní z blogu. Carolinka tak pochopila, že radost přichází z rukou, od srdce a s dobrým úmyslem. Nemusí se blýskat ve výloze, nemusí se vkládat do nákupního vozíčku, nemusí stát ani peníze. Radost přichází pro druhé z nás a od nás …

♥

… když byla v tom tvoření, maminka stříhání zbytků látek, střihly jsme ještě jeden i do kouzelné školky. A jak jinak než pro radost. Carolinka tak ví, že i malé zbytky látky dokážou udělat hodně. Není třeba malé a zbytečné věci, kousky vyhazovat… k tomuto závěru došla sama … měla jsem z toho lehce hřejivý pocit  …

♥

... Carolinka má velký dar - kudy chodí, tudy rozdává obrázky. Visí u doktorů, u kadeřnice, v obchodě, na úřadech, na policii, na gymnáziu , v bankách ... všude, kudy jdu já,  jde má dcera. A chvíle čekání prokládá tužkou na papír. Výtvory pak visí na všech "nárožích". A na některých místech už více let ...
♥

… v poslední době jsem prožívala hodně stresu, strachu, napětí… táhly se ty pocity za mnou už dlouho, měsíce …jednou více, jindy méně …  duševní bolesti se proměnily v bolesti fyzické. V pátek jsem se nemohla už ani pohnout, jak mě to strádání přikovalo k zemi … Ne nadarmo se říká, jak na duchu, tak na těle. A tak jsem dostala od pana doktora antibiotika na ženské potíže. Zastavila jsem se… stříhám kousky látky  … čtu pohádky a taky zamilované Carolinky encyklopedie ... a tak dozvídáme se spousty věcí ... třeba, proč mají žirafy na sobě fleky ... posloucháme staré, zapomenuté CD , jako Bobr a Motýl či staré pecky od Marušky Rottrové ... a nespěchám … ono taky kam ? Vždyť ony ty nejkrásnější věci, chvíle a příběhy nikdy nepřicházejí ve spěchu …

♥

... když se maluje radost ... je RADOST ...

všem krásné chvíle ztišení  

 ♥

Věrka a Carolinka

... slaďoučká, láskyplná Giveaway ...

 Giveaway - 2. výročí blogu Carolina Mia

♥

 … 14.února 2012 v den lásky, v den Sv.Valentýna jsem si založila blog „Carolina Mia“ . Prozaicky řečeno, v den lásky, neboť jsem hodně citově založený človíček.   V tento den lásky si lidé nadělují radost, posílají pohlednice a cukrátka. I my vám chceme nadělit radost a to v podobě domácích bonbónů z domácí čokolády. Proč říkám my? Protože tuto radost pro vás jsem vyrobila, jak jinak, než s malou dcerkou Carolinkou. Domácí čokoládové bonbóny  v originální plechové krabičce s kresbou malé Carolinky, pro jednu z vás…

♥

pro všechny –  recept :

3tabulky hořkých čokošek, 1 tabulka min. 70% čokošky, smetana ke šlehání, kokosový olej, skořice, aroma dle chuti (oříškové), trochu cukru, kokos. Lze přidat oříšky, mandle vše dle fantazie

♥

… stačí zanechat komentář s názorem, na den lásky, na den Sv.Valentýna. Slavíte, neslavíte ? Vzpomenete si na své nejbližší, které milujete a koupíte jim drobnost, sladkost, cokoli v tento den ?

♥

Současně mi sdělte emailovou adresu, důležitá pro slosování, které bude probíhat za účasti Carolinky. Její šikovná ručička vytáhne jméno jedné z vás dne 14.02.2014 ve 12.00 hod.(poledne). Do této chvíle se lze  účastnit této Giveaway. Jedna z vás ochutná domácí čokoládové bonbóny, která pro vás po cukrářsku vytvořila 5 letá holčička, která se jmenuje stejně jako tento blog, který brzy oslaví své druhé narozeniny… Pokud si mne přidáte do sledovaných blogerek, budu ráda, ale není to podmínkou. Podmínkou je, aby jste ve svém příspěvku na jeho konci, daly odkaz na tuto slaďoučkou, láskyplnou Giveaway …

♥

... do pár bonbónů jsme přidaly i karamelovou kávu... jsou boží ...
♥ 

... Carolinka, cukrářka v akci ...
♥

... s láskou ...
♥ 

… a když zavzpomínám na bonbóny mého dětství, vždy se mi vybaví tvrdý drops, maliny. Stály 2,-kačky a často byly v pytlíku slepené k sobě. Chutnaly stejně jako malinová limonáda. Vzpomínám si také na tvrdé bonbóny v plechové krabičce s názvem letní a zimní směs. Tuto letní směs, tenkrát ve žluté kulaté plechovce jsem po letech ochutnala znovu. V sousedním Německu tyto bonbony vyrábí ve vysoké skleněné dóze, chutnají stejně. Také mám v živé paměti pravé BonPari. Moc ráda jsem se přes ně dívala do sluníčka, měly v sobě některé bublinu. Byly tak krásně barevné. A také nikdy nešly rozkřoupnout. V neposlední řadě nemůžu zapomenout zmínit obyčejný špalek, lízátko za kačku. Máma nám ho často nesekala sekáčkem na hafo bonbónů a mě doslova fascinovala ta kytička uprostřed….

 ♥

… a co se týká čokoládových bobónů, skutečně si jich moc nepamatuji. Vybavuji si takové malinké obdélníčkové čokoládičky v minibonboniéře. A kočičí jazýčky. A jedinečnou oříškovou čokošku ve žlutém papíře se zlatou šerpou s modrými chrpami. A taky jakési čokoládové dukátky v dlouhé bílé krabičce s trikolorou. Ale domácí bonbóny , to byl tenkrát sen, sci-fi, myšlenka utopie… Je pravdou, že moje babička na vánoce lila čokoládu do všemožných formiček, kde základem byl tuk zn.Iva . Byla jsem malá a pro mne to byla ta nej čokoláda… možná tak prozaicky, nostalgicky  a s láskou bude jednou vzpomínat na tyto čokoládové bonbóny i malá Carolinka …

 ♥ 

... made with  LOVE  ...
♥ 

... sluníčko od našeho sluníčka ...
♥ 

... tato sladká krabička  Home made alá Carolinka, bude jedné z vás ...
♥ 

... všem voňavý, sladký a láskyplný den ...

Věrka  ♥   Carolinka

... včera neděle byla ...

… včera neděle byla, včera byl hezký čas,
         včera neděle byla, za týden bude zas…

... hněteme těsto na rohlíčky ... spolu...
♥

 … tak se zpívá v jednom starém českém evergreenu. A jaká neděle byla u nás? Příspěvek opět od plotny, ale aby jste si nemysleli, že pořád jenom pečeme …

 ♥

... Carolinka pořád v pohybu ...

 … ráno zapípal mobil v 5.00hod., jak si přála hlava rodiny. Odjížděl se synem za prací ( to je ta druhá strana mince podnikání – neděle neneděle, noc ne noc, vstávání místo spaní…) vstala jsem také, připravila mým hochům snídani, jídlo na cestu … ráno pak nanosila dříví domů, rozdělala oheň, který tak moc miluji…a teplo… jsem milovník tepla … tak ráda udržuji to teplo domova …

... jeden rohlíček jsem Carolince ukázala ... ostatní už všechny motala sama...

 … naše „Cácorka“ vstává … okamžitě žije celý dům… musíme dát snídani psovi, pustit z kurníku slepičky a našeho krásného kohouta Karla … snídaně… cesta do obchodu … kolem kostela se linou nádherné tóny… „ mami, pojď se tam podívat, prosím“ … šly jsme … pookřát duši, načerpat klid a pohodu… ty božské tóny … ta vůně … vůně pokory … zpět do víru blázince… nákup… oběd… a …

... hrníček s vajíčkem je prý těžký ... přidržuji ...ostatní zvládne sama ...

 ♥

… a překvapivě se po obědě Carolinka ptá „ co dnes mami upečeme?“ … slovo „nic“ nepřipadá v úvahu. Listuji starými zápisky psané rukou moji babičky, nejlepší kuchařky pod sluncem… některá slova jsou nečitelná, zato výsledek… no posuďte samy…

... tak jsem mami všechny rohlíčky tím vajíčkem pěkně namalovala ...

... hmmmm voní ...

 ♥

… možná, že Carolinka bude kuchařka po babičce, vlastně její prababičce… má její oči … a co také má, neskutečnou energii, být neustále v pohybu, pořád tvořit, pomáhat … a také mluvit, komunikovat, zpívat … asi pochopíte, jak moc si užívám chvil, když spí … v ty chvíle, píši na blog nebo slibovanou knihu… čtu vaše blogy … a také recepty …

... k bílému kafíčku vlastnoručně upečený rohlíček ... 

… recepty pro malou Carolinku …

♥

... zde večeře naší Kačky ... na housátka máslíčkem namazaný křupavý rohlíček se šunkou ...

 ♥

Recept na rohlíčky od babičky 

470g hladké mouky, malá kostka kvasnic (já dala sušené), trochu soli, trochu cukru, 3dcl vlažné vody nebo mléka, 70g másla

♥

… krásný týden plný prima nápadů …

Věrka & Carolinka

♥

... koblížky s láskou ...

♥

 … všechno, co děláme, říkáme, myslíme, chceme, toužíme s láskou a z lásky je znát. Má to jinou chuť, vůni, barvu, smysl, cenu. Takové jsme dělaly s malou Carolinkou, které domácky říkáme Kačkou, koblížky. Její náboj, zápal, radost se kterou peče, je k nevíře. Jsou to její první koblížky pečené s láskou …

♥

... Carolinky pečící nadšení ...

 ♥

... máme i domácí máslíčko ... 

 ♥

... když si jde těsto dát šlofíka ...

 ♥

 ... k vůni čerstvě upečených Carolinčiných koblížků  nám hrálo regionální vysílání Českého rozhlasu, kde jsme poslouchaly písničky od srdce. Jak děti a příbuzní nechávají zahrát svým blízkým, oslavencům či jen tak, písničku od srdce. Přiznám se, i já to tak dělám. Kdykoliv mají moji rodiče narozeniny, posílám jim éterem jejich oblíbenou písničku

           tátovi   ( 24:40)

           k vánocům (34:34)

a příští týden má narozeniny moje máma, posílám ji píseň, která ji vždy dojme a potěší.
Nabucco Verdi (44:37) …

♥ 

... já koblížek smažený ... na okénku chlazený ...
♥

… v životě jsou moc důležitá slova., doteky, činy, pohledy…někdy jich nebylo v mém životě tolik, kolik bych chtěla… a tak je o to víc posílám světu …  svým dětem …  a konec konců i prostřednictvím rádia, mým rodičům… 

♥

... nějak nám nasněžilo v kuchyni ... Kačka cukruje své koblížky ...

… vzpomínám si na písně z rádia, když jsem byla malá. Letní den, táta chodí kolem auta, (permanentně cosi spravoval), pokuřuje a je moc důležitý. Na prahu dveří se vyhřívají kočky, vlahý vítr od lesa krásně voní. Máma umývá nádobí, cinkot talířů a příborů je slyšet oknem až ven. Já sedím za volantem v autě a sotva vidím na tachometr. Zato slyším hudbu z rádia. Táta má k práci naladěn Interprogram, hrají jednu vypalovačku za druhou… tatrmane, tatrmane meloun… dám dělovou ránu… přijela pouť … a já kroutím volantem jako velký řidič … občas táta zavolá přes řvoucí rádio „Věrunko sešlápni brzdu … teď spojku “… slézám ze sedačky… pořadí pedálů si tak  pamatuji od 5 let … tak jako spousty těch krásných písniček z autorádia…

♥

... hotovo ... koblížky pečené s láskou ...
♥

… dnes jsme poslouchaly písničky od srdce na přání  z rádia s Kačkou a do té krásy nám voněly koblížky s láskou … pro hezký pocit, prima den a možná i pro sladké vzpomínky…

♥

recept na koblížky s láskou :

♥

600 g polohr. mouky, špetka soli, 100 g práškového cukru, 3 žloutky, citronová kůra, 60g másla, 2 lžíce rumu, 3dl mléka vlažného 
kvásek:
1 dl mléka vlažného mléka , 30g práškového cukru a půl kostky droždí

♥

... všem voňavý víkend plný lásky a krásných melodií ...

♥

Věrka