...zimě sluší jablíčka ...

… dnes jsme zase s Carolinkou pekly. A dobře se nám peklo, protože jsme pekly z jablíček. A zimě jablíčka tuze sluší. Ještě jsme těsto pokladené jablíčky posypaly oříšky a skořicí. To vám byla vůně 

♥

…obyčejná hrníčková buchta, žádné velké vážení a odměřování a domem se lnula vůně jak za tisíce … Carolinka pobíhala mezi troubou a hračkami a já chvílemi přemýšlela, co je pro ní větší zábava…

♥

… a tak jsem vzpomínala na své hračky svého dětství. Na velkou Nánu od tety, které padala neřízeně hlava a já ji chovala jako velká máma. Na hliněné kuličky v plátěném pytlíčku, které měly tlumené barvy a jednoho dne jsem je zapomněla venku na zahradě a do rána pršelo a mé kuličky ztratily všechny barvy. Na malého šedého medvídka, který měl černý korálek jak čumáček, na pokladničku mochomůrku a na balóny, které jsem doslova milovala…

♥

 … všechny hračky jsem měl ráda. Jako malé děti jsme jich moc neměly a tak snění u výlohy v hračkářství byla skro sportovní disciplína celé naší generace… a než jsem se dosnila … vůně jablečného zimního koláče mi dala na vědomí, že je hotovo. Mám moc ráda, když vyndám buchtu z trouby a ta stále sálá teplem, voní a tiše lupe chladnutím …

♥

… další pečení v troubě se první minuty mísí s vůní předešlou. Mám ráda tolik věcí na tom krásném světě. Před časem, na podzim,  mi napsala moje kamarádka, která vyhrála boj se zákeřnou nemocí, uvidíš, pak barvy jsou jasnější a vůně voní intenzivněji. Nejprve jsem si myslela, že se něco bude dít s mým tělem. Ne, něco se stalo s mým já …

I obyčejná vůně jablečného koláče, je pro mne zázrak…óder smyslna. Dotek podzimní zahrady a zimních vloček za okny… svět je krása …

♥

…taková krása, že jsem se rozhodla sepsat sbírku básniček „ balíček láskyplných básniček“ a protkat ji mými fotografiemi, které mne tak moc baví. Baví mě fotit obyčejné drobky obyyčejné buchty…ono to celé je totiž neobyčejně krásné…všechny ty vůně, doteky světla, lásky a celého života jsou neobyčejně krásné…

♥

2 hrníčky polohrubé mouky

1-2 hrnečky mléka

1 hrneček oleje

cukru dle uvážení

1 prášek do pečiva

2 vajíčka

…Díky Bohu za ně a všem přeji moře neobyčejně krásných dní …

Svět je nejlepší místo pro život

Věrka

♥

... zase pečeme ...

… od chvíle, kdy jsem vyjela s dětmi ven za zimními radovánkami, je mi vážně fajn. Dokonce tak fajn, že jsme včera s Carolinkou opět rozezněly tóny pečícího orchestru v kuchyni. Rozcinkaly jsme pekáče, metly, zvuk šlehače…rozpálily troubu … provoněly dům. Čím ? Čokoládovo meruňkovou roládou…

♥

… v poslední době moc sladké nejím. Nemocí, kterou procházím, se to moc neslučuje. Ona má moc ráda sladké. Tak jako všechny plísně a tomu podobné. Na toto téma jsem vedla rozhovor s jednou skvělou bytostí na onkologickém oddělení a ta mi dokonce sdělila, že nejprve je plíseň, která je podporovaná cukrem. Z ní vznikají další fáze jako houby. Dokonce prý lékař, který identifikoval zhoubný nádor, jen hrozně škrábal a napsal z houby nádor a jeho sestřička to po něm neuměla přečíst , tak přepsala zhoubný nádor. A tak to prý našlo tento název …

♥

 … ale zpět k naší roládě. Cukr jsme vynechaly. A neuvěříte, dá se a je to výborné. Kam jsme mohly, tam jsme nasypaly kakao. Kvalitní, hořké, holandské…do těsta na roládu i na polevu. A víte, co jsme také zkusily dát do těsta? Došel rum, tak jsme zkusily dát naši domácí ořechovku. Výborné …

♥

… a doma to vonělo…teplem a rodinným krbem…a také výbornou čokoládou. A Caro, babička by řekla Melta, kterou teď piji místo pressa, bylo k čokoládo-meruňkové roládě, plněné šlehačkou, výtečné…

♥

…a tradičně nesmím opomenout mé vzpomínky. Vzpomínám na babiččinu meltu, kterou si uvařila časně zrána a celý den ji měla v plecháčku na okraji kamen, Kaborek. Lehce ji celý den ohřívala a lehce celý den  popíjela. Měla ji nejraději s nějakým kranflekem, jak říkávala plackám všeho druhu. A já dnes piji meltu pro zdraví, pro jeji obsah vlákniny a pro jeji lahodnou chuť…

♥

 … a také vzpomínám na roládu mé mámy.Jak ji horkou zabalovala do vlhké utěrky, jak měla prastarý šlehač, se skleněnou nádobou a celou věčnost v ní šlehala žloutky a já pak gumovou stěrku olizovala, jako by to byl nejlepší dezert všch dob... a taky byl…Její rolády byly poctivé, máslové a rumové…

♥

… a na samý závěr včerejšího dne , spíše večera, se zvedl velký vítr, vypnuli proud a my si všichni vlezli do velké postele, jedli naši roládu, povídali si, hráli karty při svíčkách, smáli se a bylo nám moc fajn …

♥

... a já si u té voňavé dobroty listovala krásným kalendářem a v duchu si přála, krásné dny...

…přeji všem moc fajn dny …

Věrka

♥

... venku a v kozím chlívku ...

... dnešní den zalitý sluncem jsme prožily venku, na slunci a sněhu a potom v Kozím chlívku.Tak se jmenuje kouzelná hospůdka na horách, plná lidových detailů a také lidových pokrmů.

♥

Vymrzlé děti, vysáňkované, vylyžované, vykoulované, vyválené, vydováděné a vysmáté jsme zahnaly do chlívku na horký domácí šípkový čaj s jablečnými křížaly a na pořádný domácí guláš s domácím knedlíkem. V rudých tvářích, s hýlem na nose, jedly děti jako zjednaní. Okénkami horské chalupy, kozího chlívku k nám pramenily sluneční teplé paprsky a nám bylo krásně. Ohřívala jsem si ruce o kameninový hrnek s výborným šípkovým čajem s medem a nic nám nechybělo. Krásně nám bylo a je na světě ...

♥

...lyžařka Carolinka ...

Carolinka a Kristýnka - ségry

Carolinka a Jeníček - teta a synovec

 ... dlouho jsem neudělala tolik fotek jako dnes. Několik záběrů vám posílám a v nich moře pozitivní energie. Moře smíchu pohody a dětské radosti... A já dokázala být celé dopoledne a kus odpoledne s úsměvem na tváři se svými dětmi venku. Bez bolestí, bez toalety, bez strachu co by kdyby. Dokázala jsem to ...

♥

... jako v pohádce ...
♥

... kdejaký plevel se dnes změnil v skvost ...

 ... a mnohem víc. Ptáte se co? Dokázala jsem na popud slov Ivy (viz.komentář z min.příspěvku) vyjednávat s nemocí. Přestala jsem ji říkat potvora,začala ji říkat nemoc a ona přestala běsnit, trápit mě a ničit mé životní chvilky. Nazvala bych to stavem příměří, stavem klidu.

Velebím blog, dobré lidi zde, vás všechny. Jste skvělé a ukazujete mi směr mým krokům a já díky tomu začínám se zase usmívat...

♥

...a to je vám taková radost...krása...nádhera...

Děkuji vám

♥

...radost ze sněhových vloček ...

 ♥

... malé i velké si hrály na andělíčky ve sněhu... jsou mými anděly ... miluji je ...

 ♥

... tááááákhle moc ...

... a já fotila úplně všechno ... i pohledy z okýnek ve chlívku ...

 ♥

... doteky tepla...lidského tepla... krása...

 ♥

... tolik krásy je na tom našem světě ...

 Věrka

♥

...myšlenka u ohně ...

dnes časně z rána jsem rozdělávala po dlouhé době oheň. Dům spal a já si pustila rádio a rozdělala oheň. Praskot ohně, jeho blahodárné teplo, to je to, co mě naplňuje, uklidňuje...je to krása. Také moc ráda poslouchám rádio, stanice, kde se hovoří, smysluplně. 

Moje léta naladěná stanice mne dnes po ránu , při praskotu ohně překvapila. A já se na popud těchto slov, rozhodla hned jít napsat pár slov vám ...

♥

Z rádia se lnuly krásné melodie, které vystřídala diskuze na téma "jak zhubnout do plavek" . Je to dané asi moji nemocí, ale rozhodla jsem se o tom podělit. 

Moje babička vždy říkala " s čím zacházíš, s tím scházíš". Měla pravdu. Celý život se nezastavila až ji přestaly nohy poslouchat.Já holka střední postavy s konfekční vel.38 (M) celoživotně držela celoživotní diety všeho druhu. Zkoušela jíst to či ono. Zkoušela různé doplňky stravy na hubnutí. Různé spalovače tuků, při kterých jsem šlapala na rotopedu jako o život a to doslova až do bezvědomí. A důvod? Abych byla krásná do plavek. Můj muž si mě našel pro můj úsměv, slova, pohled očí. To co ukazují plavky bylo až na stém místě. A my ženy pod tlakem medií, kamarádek a hloupé touhy takto blbneme rok co rok. Po vánocích intenzivněji...

♥

... a přitom stačí tak málo. Prostoduchá rovnice, kterou zastávala i moje babička. Příjem se musí rovnat výdeji a je vystaráno. Pohyb patří k životu.Mám na mysli přirozený pohyb. Chůze, procházky, domácí práce ... není třeba se potit v posilovnách, kupovat si jídla v krabičkách a trpět jako pes. Vše co děláte neradi se projeví. Co děláte rádi také. Holky neničte svá skvělá těla, ničíte i své skvělé duše...

♥

...kdybych vrátila čas, nedržela bych jedinou dietu, nejedla žádná prášky prapodivných původů a vzhledu. Z rotopedu bych slezla na obyčejné kolo a dýchala vzduch a krásy světa. Babička měla pravdu,  s čím zacházíme s tím scházíme. Tak dlouho jsem si odříkala, aniž bych musela, až je mi odřeknuto. Má potvora - nemoc,si našla místo právě v tomto orgánu.(o tom blíže jindy) A víte co je holky geniální? Že na světě je tolik krásných druhů a střihů plavek, že není třeba se trápit. Je třeba mít ze života radost. Mít radost sama ze sebe, ze svého úsměvu, který sluší i holkám s XXXL velikostí, věřte mi. Pohoda a krása se kolem vás rozline jako ta nejkrásnější vůně. Nenechejme se masírovat medii, reklamami a kdo ví čím. Vždyť oni potřebují jen naše peníze, ne naše úsměvy a spokojenost.

♥

A já si tak v klidu dívám do praskajícího ohně, s váhou , kterou nyní řeším, aby neubývala, ba naopak aby rostla a tiše se usmívám...

...vaše Věrka ...

♥

... chalupářská uzená ...

... ta chalupa napravo, to je náš sen už několik let ... věřím, že jsme mu už blízko ... 

... už pár dní mám posmutnělou náladu a Bůh ví proč. Vzpomněla jsem si na svoji starou babičku, která je už léta letoucí v Pánu a ta říkávala, že nejlepší lék na chmury je dobrá, horká polévka. A taky říkávala, že polévka je grunt a maso je špunt. 

A já se rozhodla dnes ráno, že vymyslím nějakou novou polévku. 

Nazvala jsem ji chalupářská , uzená ...

... poctivá uzená žebra jsem uvařila, obrala do polévky a do ní přidala smetanu, vajíčka, brambory a ve špajzce jsem našla i něco zdravého. Vyhlíželo to jako semínka a v horké polévce jim to moc slušelo. Nahradila jsem jimi kroupy, které do nich dávala babička...

 ... a vůně uzeného ve mě vždy evokuje vzpomínky na našeho souseda Vaška, který měl za domem malou udírničku. A v pošmourných dnech se z ní lnula líbezná vůně, čerstvě uzeného masa. A já chodila jako mlsná koza kolem té udírny a z jejího přístřešku kapaly černé voňavé kapky. A soused vždy zavolal na děti ze sousedství a dal nám koštovat. Přikládal švestkovými poleny a v pečícím papíru mi dal štůček uzeného na okošt našim. A náš táta zbožňoval uzené jen tak s chlebem a máminými nakládačkami. A když udil on, nesl zase sousedovi naše uzené k ochutnání.

...a lidé tak dříve žili. Nosili si na ochutnání i nedělní buchty. A já to občas dělám též. V úzké ulice bydlí starší paní Tereza, vždy na mě volá jestli chci z její zahrady rebarboru a já ji za to nesu rebarborový koláč. Jindy k ní zajdeme s Carolinkou jen tak, pohladit její kočky a neseme na talířku čerstvě upečenou bábovku. Je to krásné gesto, přátelit se jen tak. Nosit cokoliv na okošt, jen tak...

Quinoa původem pochází z jihoamerických And, kde se pěstovala až do výše 4 000 metrů. Pro andské civilizace byla po bramborách (a před kukuřicí) druhou nejdůležitější plodinou. Inkové ji nazývali „matkou všech obilnin“ a incký vládce byl tradičně prvním, kdo každoročně zaséval první nová semínka. Americká NASA s ní vzhledem k jejím speciálním vlastnostem počítá jako s jednou ze základních potravin pro vesmírné lety s lidskou posádkou. Quinoa představuje výbornou alternativu k rýži či kuskusu.  Po uvaření se quinoa vyznačuje příjemně lehkou, nadýchanou strukturou a jemnou, lehce oříškovou chutí.

 ... a já vám dnes nesu voňavou, uzenou, chalupářskou polévku jen tak ...

Věrka