...adventní kalendář ...

… jsme si letos vyrobily ze skládačky z Tchiba. Do detailů propracované, jednoduché a pro malé pomocníky přímo ideální. A těšení může začít…

♥ 

...radost z tvoření ...

 ♥ 

...vyhlížím advent ...

 Na podzim jsme si z lesa přinesli klacky, které postupně různě využíváme. Naposledy jako tyč pro Origami závěs. Nyní pro adventní bonbóny.

♥ 

...vkládáme do bonbónových krabiček sladkosti, dle vlastního výběru a chuti ...

 ♥ 

Mám nesmírně ráda adventní čas. Měla jsem ho ráda, jako dítě a mám ho ráda dodnes. Tenkrát jsem adventní čas poznala jednoduše. Zamrzly kaluže, z nebe se začal sypat sníh, polobotky vystřídaly zimní boty a ve výlohách se objevily vánoční koule. Vzpomínám si na ten čas s takovou láskou… jak jsem byla šťastná, že výlohy zdobí vánoční výzdoba…že se blíží Ježíšek…

♥ 

... 1.prosinec může přijít ...

A co teprve, když se na náměstí objevil strom, až do nebe a rozsvítil se. 

Obyčejnými barevnými žárovkami. Byla to pro mě doslova ohromující krása. A my jsme se na tu ohromující krásu chodili s našima dívat. Někdo ve škole sdělil, že na náměstí už večer svítí stromeček a já mouzovala doma, že tu krásu musíme vidět. A tak jsme šli …bylo tomu tak rok co rok. A ještě dnes, když se rozsvítí vánoční strom na náměstí, mě krásně a zvláštně zebe po celém těle.

Moc se na tu chvíli opět těším… tak, jako každý rok a celý život…

♥ 

Včera jsem byla v obchodě, kupovala jsem kreativní pomůcky pro radost na adventního tvoření. Velmi mladá prodavačka za pultem měla povídavou, chtěla si povídat a říká :

„ už aby to adventní blbnutí bylo za námi, že ?“

„ Já jsem ráda, že to adventní blbnutí začíná…“ odvětila jsem

„…A vás to jako vážně baví?“

„Moc. Vždyť všedních dnů je v kalendáři moře…a svátky jsou pro radost…měly by být pro radost. A jaké si je uděláme, takové je budeme mít…“

Paní prodavačka domarkovala, už nic neřekla. Možná na chvíli zapřemýšlela. Kdyby to byla setina vteřiny, tak ten rozhovor měl význam…

 ♥

 ♥

♥

... letos má Carolinka adventní těšení na chodbě... je vážně ohromné ...

A když zmiňuji moře všedních dnů v kalendáři, ráda bych vám ukázala novou stránku na webu knihy Máma

Zde

Reportáž – Putování Mámina kalendáře 2016 – každý den je dar, má již svoji prezentaci. Pokud se vám líbí, poprosím vás o její sdílení. Vždyť čas adventní by měl být především o sdílení. O lidském sdílení …o těšení … o lásce a radosti…

♥

Té vám přeji plnou náruč

♥

 Věrka

♥

Mámin kalendář v zámecké knihovně ...

… mám ráda kouzlo dávných dob…

 ♥ 

Kouzlo zámeckých památek… tato místa jsou blízká mému srdci. Mám ráda knihovny…plné knih, které nikdy nikdo nemůže všechny přečíst. Ale lze se jich dotknout…nasát jejich vůni …zastavit se u nich … A tak se stalo i dnes. Když se otevřely přede mnou dveře zámecké knihovny, ucítila jsem tu KRÁSU … 

♥ 

... a ta vůně dávných knih - NÁDHERA ...

Mé dnešní zastavení patří do zámecké knihovny, nedalekého zámku Kostelec nad Orlicí. Do překrásné knihovny pana Františka Kinského, která čítá na 16 tisíc svazků. Je troufalé říci, že kniha Máma patří přímo sem, ale patří do knihovny. A já ji dnes, jako poděkování za volný prostor focení v tomto překrásném prostředí, věnovala právě panu Františku Kinskému. Člověku, který je nejen veliký (vysoký) tělem, ale i duší. Nesmírně příjemný pán, s kterým je radost se poznat, podat mu ruku a pohlédnout do jeho očí…

♥ 

Hance ze srdce gratuluji

 ♥ 

Člověku, který vrátil Kosteleckému zámku opět kouzlo dávných dob. Oděl zámek do krásného hávu a za tím vším je vidět a cítit opravdu velký kus práce. Také jsme se dozvěděli, že před časy, tu byl v těchto kouzelných prostorách štáb výzkumáku, tzv.prasenčáku. Starý pán Kinský tu žil do roku 1975. Byl odstěhován do horské chalupy, kde se nedalo žít a tak našel střechu nad hlavou na faře ve zdejším městě. Nesmírně milá paní asistentka, která nám byla k dispozici , nám vyprávěla, jak si starého pana Kinského pamatuje ještě jako malá holčička. Vždy, když vycházel z fary, každého zdravil „Pán Bůh požehnej“ a zvedal z hlavy klobouk …

Bylo to nádherné setkání a já vám jej nyní v obrazech posílám.

♥

A já vám slíbila, že jednu z vás, Carolinka vylosuje 

a obdaří Máminým kalendářem 2016 - každý de je dar.

A tak se stalo. Výherkyní je Hanka Š.

Gratuluji

♥

… a když vzpomínám na knížky a knihovnu, nemohu opomenout tu z dob mého dětství. Zavřu oči a vidím každý její detail. Vrzající dveře, sešlapané široké schodiště s nádherným ornamentovým zábradlím, vysoké stropy a ta vůně… Jedinečná vůně knihovny, která se mísila s vůni kávy paní knihovnice. Regály s písmeny, počátečními písmeny autorů … přímo jsem milovala oddělení pohádek …byl to koutek mého dětství …

Honzíkova cesta … Neználek na měsíci … Děti z Bullerbynu …Malý Bobeš … Deník kocoura Modroočka …Sněhová králova … kniha Už vím proč od H.a E.Škodovi a další …

♥

A byly jsme zvídavé děti, které zajímaly příběhy. Naše, vzájemné i ty mezi řádky. Neřešily jsme, co nosí celebrity a nesnažily jsme se tak vypadat. Naši hrdinové byly právě knižní a ten, kdo knihy četl, se jim přibližoval.

♥

Za pultem knihovny stávala milá paní s černými vlasy, jako uhel, s úsměvem a tak milým a tichým hlasem.  Vždycky mi kladla na srdce, abych nezapomněla knížky vrátit včas a za obal mi vložila legitimaci z knihovny. Tuším, že měla číslo 183. A když pršelo, moc ráda jsem byla v knihovně. Dnes už ani nevím proč…prostě knihovna v dešti, měla pro mne zvláštní kouzlo.

 ♥

♥

Tak, jako razítko Městské knihovny na straně 17, úplně každé knížky. Dodnes nevím, proč zrovna na této stránce, ale vím, že číslo končící na sedmičku mi vždy přineslo štěstí. Proto cena Mámina kalendáře i knihy Máma, končí na číslo 7.

♥

A tak i já vám přeji štěstí … ať v dešti či v knihovně. Ať na zámku či doma. Ať ve dne či v noci. Ať vás provází, všude a všechny.

 ♥

A protože mi chodí opravdu hodně emailů, kde píšete, že se vám reportáž Mámina kalendáře 2016 – každý den je dar, líbí. Rozhodla jsem se jej ještě nekončit.

Budu vkládat, jak adventní přípravy a nápady…tak i reportáž Mámina kalendáře … dokud tu stále v mé krabici bude. Můžete si o něj stále psát sem a nebo sem … vera.si@seznam.cz

♥

s láskou ♥ Věrka 

Mámin kalendář - navštíven

… už nějaký čas zde probíhá reportáž Mámina kalendáře 2016 – každý den je dar, kam všude se podíval. Původně jsem jej chtěla představit na netradičních místech  nebo na místech mě velmi blízkých a to do začátku adventu. Blíží se tedy putování Mámina kalendáře do finále, neboť advent nám klepe na vrátka.

♥ 

Tento týden byl Mámin kalendář 2016 - každý den je dar navštíven. Zažil, co znamená návštěva, když jsme s ním vyjeli do chalupy, kde se slavila Cimrmanovská oslava.

 Nyní za ním návštěva přijela, až z jižní (oprava severní) Moravy, z kraje, kde se peče frgál. Ten koláč, který přímo zbožňuji. Vůni hruškových povidel, sladkou drobenku na něm a jeho jedinečnou chuť. A tato návštěva mi ho přivezla. Návštěva zdravotnic, které pečují o stomické pacienty, které vázaly za mnou a za Máminým kalendářem tak dlouhou cestu. Kalendář byl navštíven … a také s nimi (nejeden) odjel do jejich malebného kraje.

♥

… krásně jsme si povídaly, pozitivní energie se doslova tetelila vzduchem. Na světě je tolik dobrých lidí, tolik dobra…jen je zapotřebí za ním jít. Hledat ho a zastavit se… uvědomit si pár obyčejných věcí … zkusit být spokojen i když životem létají třesky blesky … a věřte mi, že za posledních pár dnů, jich v mém životě proletělo velmi mnoho … druhé mé dítě vylétlo z rodného hnízda, netradičně, ale vylétlo …A já mu na tu cestu životem přeji jen to nejlepší, nejkrásnější …aby cestu domů nikdy nezapomnělo a vědělo, že jen doma jsou dva lidé, co mu dali čistou a pravou lásku – máma a táta …

♥

…a také jsem se rozhodla, jeden Mámin kalendář 2016 – každý den je dar, věnovat jedné z vás. Úkol je snadný. Napsat do komentářů váš typ, kde budu příště s Máminým kalendářem. Na tuto příští návštěvu -  audienci, jsem se musela pár dnů dopředu nahlásit. Velmi se na ni těším. Neboť ten prostor (obecně) je velmi blízký mému srdci i knize Máma. Kniha tam nějak patří … A tak Máminu kalendáři v těchto prostorách udělám několik snímků. Ty Vám okamžitě připíchnu na blog a Carolinka vylosuje jednu z vás, které bude Mámin kalendář 2016 – každý den je dar, patřit. 

♥

Ti z vás, kdo mají blog, poprosím vás o sdílení na svém blogu, že zde probíhá tato soutěž. (Samozřejmě soutěž je úplně pro všechny i když blog nemáte. Vy zase můžete tuto akci rozeslat emailem, zkopírovat link )

Soutěž  potrvá chvíli … od této chvíle - do pondělí 23.11.2015 do půlnoci.

 Přeji štěstí … a radost ze hry …

vaše Věrka 

♥

Mámin kalendář na cestě za oceán

ilustrativní foto

Kam se dnes podívá Mámin kalendář 2016 – každý den je dar…?

Je to až k neuvěření … za oceán … do Ameriky a do čí rukou?

 ♥ 

... ještě teď moji tvář smáčí jedna slza za druhou. Slzy plné radosti, štěstí a dojetí. O tu radost se chci s vámi podělit…o pocit velké radosti, o pocit dojetí, o pocit, že všechno na světě je možné …

 ♥

… před časem jsem napsala dopis mému velkému vzoru. Člověku s obrovským srdcem, člověku, ke kterému s úctou a obdivem vzhlížím už spousty let. Tak jako celý svět. A tak jsem mu napsala. Někdo řekne troufalé ...jiný odvážné ... Já - přirozené...

 A dnes …když jsem otevřela emailovou poštu … čtu … řádky od něho … Neskutečné dojetí…neskutečné pohlazení na duši …neskutečná radost ...

 ♥

A přichází právě v čase, kdy mé já strádalo…řešilo a řeší rodinné problémy… velmi nepříjemné … do noci píši a nespím … uvažuji…rekapituluji…ptám se … nejen sama sebe, ale i odborníků… a mé já chřadlo. 

A dnes ráno, když jsem šla pro rohlíky, vzpomněla jsem si, že v peněžence nosím nějaký ten den a týden tiket z loterie, který jsem jen tak vsadila, protože já nesázím…

A já vyhrála. Malou částku…, která odpovídá přesně poštovnému mého balíku do Ameriky, kam posílám Mámin kalendář 2016 – každý den je dar a knížku Máma zároveň, aby se v tom širém světě Mámin kalendář nebál. 

Letí tam jako dva sourozenci, kteří doufám, že potěší

 pana Miloše Formana

 ♥

S láskou  a radostí v ♥ vaše Věrka

Mámin kalendář v chalupě

Další zastavení s Máminým kalendářem je v krásné, kouzelné chalupě u milých lidí. Chtěla jsem kalendáři ukázat, jak vypadá návštěva. U dobrých lidí, co sotva než dosedneme, vaří kafe a krájí bábovku. Mají vždy milé slovo a úsměv na tváři.

♥

Chtěla jsem kalendáři ukázat lidské teplo … možná i proto, že mé dny v posledních dnech jsou velmi náročné a chtěla jsem načerpat.

♥ 

…to je to, co je nad léky léků. Zaťukali jsme na dveře, na které jsme už zaťukali na jaře. Na blogu jsem o tom psala…zde …

♥

A proč naše kroky dnes a tam? Nejen kvůli tomu, že je u kamen v chalupě mile a krásně a teplo a příjemně, ale i proto, že tato chalupa, je s kalendářem spřízněna. Fotky prozradí více…

♥

… když jsme přijeli k chalupě, ze stromu vylétlo hejno holubů … mé oči vzhlíželi k nebi s jiskrou v oku, úctou a nadšením. Úplně mne ta chvíle naplnila. Krása. Vzala jsem kalendář do svých rukou a říkám, tady se Ti narodila nejedna stránka. Venku na sluníčku se vyhříval kocour Kryštof. Ten samý kocour, který tenkrát se vyhříval u kamen. Pod okny v půli listopadu stále kvetly nádherné růže a v korunách stromů zpívali ptáci.

 ♥

…na chvíli jsem se zastavila a nasála tu atmosféru pohodového dne v chalupě i pro vás …

♥

Po celou dobu focení mi byl věrným přítelem kocour Kryštof. Třel se o mé nohy, pózoval a když jsem vyměňovala objektivy z velké kabely, dotíral, že chce něco k snědku. Myslím, že si své dnešní focení s Máminým kalendářem hodně užíval. A já? Bylo mi s kalendářem, kocourem a tichem na samotě mezi poli krásně. Moc krásně…a kousek té krásy a pohody vám posílám…

♥

… uprostřed toho ticha a klidu jsem přemýšlela, nad rychlostí života… Jak nedávno jsme byli na tomto místě … Carolinka byla tenkrát předškolačka …

Dnes je z ní „velká“ školačka, která má školu moc a  moc ráda. Když přijdou prázdniny nebo delší volno, je přímo zoufalá…chce chodit do školy každý den… Moc ji to baví. A jak nedávno šel do první třídy můj syn Jája, jak měl moc rád úkoly. Jak vybarvoval fixou písmenka pro paní učitelku v novinách třeba celé odpoledne. A jak Kristýnka, nosila paní učitelce pořád nějaké obrázky a trhala kytičky ... Naše děti – všechny byly nadšení prvňáčci…

♥

♥

A v tom rozpoložení, jsem udělala pár podzimních fotek … Mámin kalendář prožil milou návštěvu … uviděl :

lidskou vstřícnost … lidskou radost, když paní z chalupy jsem pověsila kalendář na háček se slovy „A je Váš…“ milé slovo…dobrou bábovku…teplo u kamen, na kterém se sušily skořápky … a také už teď Mámin kalendář ví, že vracet se na dávná místa, je krásné …

♥

Zde místo pro ty, kdo touží po Mámině kalendáři a ještě ho nemají. Nebo zde

vera.si@seznam.cz

♥

♥

Vaše Věrka a její kalendář

♥