Blog o životě ... vzpomínkách ... krásách světa

Velebeno slovem i fotografiemi

" každý den je dar ..."

pondělí 14. března 2022

malinový koláč

 



Už je to nějaký pátek, kdy jsem vám

slíbila, 

že vložím na blog recept z knihy z duší.





A k receptu vložím i ochutnávku z knihy.

Tak dobrou chuť.


„Receptůra“ na předobrý malinový koláč

 

4 vejce, 150 g cukru vyšleháme a přidáme ke šlehání 150 g másla.

Přidáme 250 g polohrubé mouky a prášek do pečiva.

Přilijeme 150 ml mléka,

2 lžičky citronové šťávy.

A to nejdůležitější 500 g malin.

Kus másla, mouky a cukru na drobenku.

Tou hustě posypeme koláč a pečeme asi půl hodiny 

v dobře vyhřáté troubě na 150 °C.

No a pak dobrou chuť a velké boule za ušima.





"A určitě tam někde v mracích, tam někde daleko 
a vysoko se houpe nebo možná i tančí kus energie jedné krásné chvíle,
 která se odehrála před mnoha a mnoha lety v jedné světnici…

V omamně vonící chvíli, která navždy ve mně zůstane. 
Zavírám oči a vidím, jak má dětská ruka sahá na kliku u dveří do kuchyně,
 které se dotklo již tolik generací.
 Snažím se vstoupit do kuchyně potichu, jako myška. 
Nechci babičku vylekat ani vystrašit, ani na ni bafnout.
 Chci nepozorovaně vstoupit do prostoru, 
který mi utkví v paměti na spoustu let. 
Pomaloučku otvírám dveře... 
Stojím za prahem babiččiny kuchyně, která vždy voněla božským odérem.
 Babička stojí u kamen kaborek. 
Na plátech kamen stojí hrnec. 
Babičce to tuze sluší.




Babička má upravené vlasy, šaty, které nosila ve všední dny i ve svátek. 

Zástěru s kraječkami. 

Míchá omáčku dřevěnou vařečkou. 

Všude to voní, pára stoupá z hrnce a oknem do té božské krásy proudí,

 až sem pramen slunečního světla.


Skrze proud slunečního toku vidím, jak se ve vzduchu tetelí prach. 

Jemné tečky, jako zlaté mušky. 

Má obrovská tmavá kukadla si tuto scenérii zapisují pro chvíli, 

kdy ji vložím téměř za půl století do babiččiny kuchařky, 

která voní vzpomínkami a krásou. 

Je z ní cítit kousek nostalgie a pořádný kus štěstí.



Babička se otáčí směrem ke dveřím. 

Usmívá se a povídá:


„Pojď ochutnat, Věrunko, povíš mi, jak Ti chutná… 

Pojď okoštovat  štěstí …“




Přistupuje ke mně a fouká na omáčku, kterou mi nese na vařečce.

 Nakloní se ke mně a v ten moment, nevím, 

zda voní tak krásně omáčka,

 kterou mám okoštovat, nebo babička, 

nebo ta kouzelná chvíle, která voní po štěstí…


V ten moment zavírám oči, polykám tu nejlepší omáčku na světě 

a cítím všemi buňkami v těle, 

že štěstí opravdu chutná a má krásnou vůni.

Ukrojím si ho navždy, abych jednou kousek z toho kousíčku 

poslala dál do světa …


Jako tu nejdůležitější přísadu




Poklidné dny všem

Věrka

8 komentářů:

  1. Voní až sem. Koláč i chvíle. To milo je přímo cítit. Krásné a voňavé dny milá Věrko 😊

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Maru, to mě těší ❤️ Přeji poklidné dny. Věrka

      Vymazat
  2. To jsou ty chvíle:) Já bych si přála ještě jednou prožít den kdy jsme jako děti na hájovně s rodiči,mamka vaří malinovku,všude ta vůně z malin v konvičce a drť v plátnu,plný hrnec.Děda stáčí med a já točím medometem v koupelně a žvýkám voštiny. Hezká připomínka,díky. Zdraví Sylva

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Sylvo, děkuji za milé řádky. Kolikrát zavřu oči a jsem tam, v dětství. Píši o tom knihy a na besedách o kouzelných chvílích povídáme si. Přeji poklidné dny. Věrka

      Vymazat
  3. Věrko, přesně toto pohlazení na duši jsem potřebovala. DĚKUJI ❤️ Eva z Rokycan

    OdpovědětVymazat
  4. Věrko, taky si občas říkám, jestli jsem pro své vnučky tou babičkou, jako byla ta moje pro mne. Jiřina z N.
    S malinami jsi nesáhla vedle, a Karolínce to moc sluší.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Jiřinko,na tuto otázku já vím, co odpovědět...a moc, skutečně moc, mě ta odpověď mrzí. Přeji poklidné dny. Věrka ❤️

      Vymazat

Děkuji za vaše milá slova a čas. ♥ Věrka

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...

1

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...