letem létem

 

Jak jsem v minulém příspěvku psala, 

prožíváme náročné časy.

Přesto bych dnes ráda vložila letní fotky,

které mají pozitivní, letní náboj.

Když jsem psala knihu "štěstí z Nebe",

snažila jsem se celým svým bytím předat dál náruč pohody,

klidu, zamyšlení, zastavení...

Knihu, kterou jsem psala a žila zároveň.

Ať slovy nebo fotkami, kterých jsem vložila do knihy přes 200.

A teď v tom samém Nebi prožívám drama,

která mi nedají ani spát.

V noci jsem se probudila.

Pozorovala hvězdy nad hlavou a přála si,

aby padala hvězda, co mi splní přání.

Ptala jsem se samotného nebe...

Hledala odpovědi na otázky...

Vnímala jsem TICHO...

Nikdo neví, co bude zítra.

Jen někteří myslí, že mají tu moc, řídit druhým život.

Řídit, ničit, dělat složitým a těžkým...

Bylo mezi nocí a ránem a já sáhla po knížce "štěstí z Nebe",

kterou jsem před rokem dopsala.

A četla...

"Nezáleží, jakou podobu mé bylinné záhony budou mít,

ale s jakou láskou o ně bud pečovat.

Stejně, jako nezáleží, do jaké postele pro klidný spánek uléháme,

ale jak si usteleme se svým svědomím.

Nezáleží, jaké talíře a příbory nachystáme na stůl k obědu,

ale s jakou chutí a radostí usedneme ke stolu.

Možná, že to je ta pravá vnitřní harmonie.

Žádná kniha světa nám ji nedá.

Žádné moudro ani recept.

Přichází jen z našeho srdce a našeho rozhodnutí.

To je hlas, který není slyšet, ale je cítit.

Skrze pocity, mnohdy i slzy, ale předně činy...

Přihrnuji k bylinkám hlínu, prosívám ji mezi prsty.

Vnímám její sílu.

Všechno z ní vychází i všechno do ní míří.

Naslouchám hlasu svého srdce …

V záplavě slunečních paprsků mi k zemi kane slza.

Má v sobě kus dojetí nad titěrnou chvílí nad pocitem, který vnímám.

Nad myšlenku, která mi prolétla hlavou

a kterou jsem se rozhodla na věky věků vložit do knihy o jednom Nebi.

Stojím ve slunci, zvedám špinavé ruce od hlíny k samotnému nebi.

Vítr příjemně chladí mé konečky prstů a možná se jich samotný Bůh dotkl.

Nebo krásná múza je políbila.

Teď a tady mi mé srdce říká, že Nebe má každý člověk v sobě.

Každý má své sny a každý za nimi kráčí...."

Mějte ty nejkrásnější sny, druhým je přejte a vězte,

že každý den je dar...

Věrka s rodinou