kvítí z Nebe s příběhem

 

Je podvečer a já skládám do dlaně kvítí na louce u nás v Nebi.

 Kvítek ke kvítku skládám s radostí.

Vnímám radost.

Přináším kytici s nadšením domů. 

"Podívej, natrhala jsem kvítí z Nebe na Hrad," říkám mému muži.

"To myslíš vážně? Že né...?", potutelně se usmívá.

Beru do rukou mobil a volám kamarádce, květinářce, zda by mi pomohla dotvořit kytici. Základ mám.

A základ je vždycky nejdůležitější.

Nejen při vázání kytice.

V základu je radost. ❤️

Tahle kytice má svůj příběh. 

Má v sobě pořádný kus lásky,  pokory, radosti a odhodlání. Se všemi těmito aspekty jsem ji trhala.

 Je barevná jako život samotný. 

Má tolik vůní, kolik jen lidské příběhy mohou mít. 

Má v sobě náboj přátelství, neboť vázala ji kamarádka s obrovskou radostí. 

Hanko, děkuji ❤️

Kvítí z Nebe jsem dovezla dnes na Hrad.

Nejen proto, že se na návštěvu s kvítím prostě chodí. Nejen proto, že je to od základu správně. 

Předně proto, abych touto květinou předala upřímnou a čistou radost.