odvaha....

To slovo jsem často slýchávala, když jsme se rozhodli vzít dcerku do domoškoly.

"To máte teda odvahu...a fakt se nebojíte?"

"Ne. Nebojíme. Už jsme měli dceru v domácím vzdělávání, 

krátce po mé onkologické nemoci. 

Věřte, jde to a dokonce hravě, když to i formou hry uchopíte.

 

Je však důležité najít dceřinou školu,

 

která skutečně pomáhá na této netradiční cestě."

Co je zásadní, že se dcerka naučila učit pro sebe. 

Proto, aby věděla a znala. Četbu si zamilovala.

 

Věděla, kde a jak hledat a jak se ptát.  

Známky byly až na dalším místě, ač je měla a má výborné.

Na druhý stupeň dcerka nastoupila zpět do systému. 

Letos v pololetí jsme však (po dvou letech) naznali nutnost změny.

 

Opět jsme se rozhodli pro domácí vzdělávání. 

Důvod? 

Pro nesmyslné množství úkolů dcera neměla téměř prostor pro to, 

co jí naplňuje a čemu se chce 

v budoucnu věnovat i v rámci studií. 

Hře na housle. 

Tento systém školství tak trochu jakoby zapomínal na děti s talenty. 

Děti co tančí, hrají, malují a prezentují se na prknech, 

co znamenají svět. 

Vždy (zvláště za "komárů") to byli "ti bohémové"..."ti jiní"... 

A přitom oni dávají světu krásu...

Naštěstí se na nás usmálo štěstí 

a domácí vzdělávání jdeme ruku v ruce se školou, 

která se tak trochu vymyká standartu. ¨

Základní škola pro talenty, která má pod svými křídly obrovské množství

 domoškoláků, počítaje na stovku. 

Díky Bohu za jinakost některých škol.

Díky Bohu za odvahu...

Za odvahu...

Díky ní má dcera prostor pro to, co ji naplňuje. 

Díky ní ji opět baví vzdělávání a to úplně jiným způsobem.

Je to velký kus práce, který leží také na nás rodičích. 

Práce, která je doslova k nezaplacení. 

Možná, časem někoho na MŠMT napadne, že tito lidé, 

kteří tvoří domácí vzdělávání, 

by měli být podporováni.  

Tento text píši ve chvíli, kdy tvoříme projekt na téma "Člověk". 

Čteme, píšeme, povídáme si a diskutujeme...

Člověk - lidská bytost. 

Probraly jsme snad všechny soustavy. 

Probíráme i duši. 

Nezapomínám ani na odvahu, díky které je člověk člověkem. 

Nemám na to učebnice.

Mám k tomu otevřené srdce. 

❤️

A že jí to bude v životě k ničemu?

S odvahou sobě vlastní říkám, že nikoliv.

A možná, že o tomhle je právě ten náš svět...

Věrka a Carolinka