… vzpomínám na den , kdy ses narodila. Svítilo slunce, bylo poledne a den byl plný pohody. Taková jsi byla i po celou dobu, co jsem Tě vedla životem. Zářila jsi jako sluneční paprsky a kudy jsi prošla, tudy vládla pohoda a klid. Vzpomínám si na Tvé první interaktivní hračky. Na kolíčky na prádlo, noviny, kelímky od jogurtů…s tím vším sis tak ráda hrála. Vzpomínám si na Tvé první dny ve škole, jak jsi plakala, že je sobota a že chceš jít do školy. Vzpomínám si na Tvou první lásku, jak ses učila být dospělou, malovat se a barvit si vlasy. Vzpomínám na Tvé taneční, na Tvé čokoládové šaty se stuhou ve vlasech. Vzpomínám na Tvoji první kocovinu, jak ji s Tebou táta rozcházel po lukách a hájích za městem.
Vždy se mi těžko říkalo slovo ne. A když to slůvko mělo své místo, tak jsem Ti vše dlouze vysvětlovala. Po celou tu dobu jsem Tě životem vedla s láskou a s radostí. Lidé, sousedé a kolemjdoucí si nás pletli se sestrami. Náš vztah byl jemu podobný. Teď , když zavřu oči a vzpomínám na ty všechny dny, stéká mi po tváři slza. Krásná slza plná lásky, moc Tě miluji, protože jsi moje holčička. Dnes dospělá a „princ“, který si pro Tebe přijel na „bílém koni“, přivezl nám - mámě a tátovi, velkou kytku s bázlivými slovy, si Tě odvezl. Z celého srdce si přeji Tvoje štěstí. Nechť je Tvé …
