Blog o životě ... vzpomínkách ... krásách světa

Velebeno slovem i fotografiemi

" každý den je dar ..."

čtvrtek 26. ledna 2017

Za humny ...



je drak, jak praví pohádka … a nebo taky krásný statek …a to je teprve pohádka

♥



Dlouho jsem plánovala, že na toto místo musíme zajet. Přitom je to od našeho domu, coby kamenem dohodil … a zbytek došel…
 Největší krásy a kouzla bývají na dosah ruky

♥



Na místo, které možná někdo z vás pozná …Na místo, kde jsem vyfotila ovečky pěkně v řadě za sebou. Na místo, kde na podzim roku 2015 začalo Putování s Máminým kalendářem. U prkenné ohrady ovcí - zde.

♥


když si ovce šeptají
 Přijeli jsem hodnému farmáři věnovat kalendář letošní. A že to byla krásná vyjížďka, je patrné z fotek.
Zaťukala jsem na okno stavení. Starý pán mi s radostí otevřel, pamatoval si mě. Hned se mě ptal, jak mi slouží zdravíčko. V krásném slunečním svitu jsme spolu vedli na zápraží rozhovor.

♥

tolik života pohromadě ...krása


Pozval mě na jaře k nafocení jehňátek, která se v sobotu narodila. Nabídku jsem s radostí přijala a o fotky se s vámi se stejnou radostí podělím.
Všimla jsem si položených běžek na lavičce u dveří stavení, kde jsem zrovna fotila kočku, co si vyhřívala svůj kožich v záři slunce. 

♥

Ptám se farmáře, kdo u nich běžkuje? 
Nevycházím z údivu, když mi 82 letý nesmírně vitální farmář ukazuje trasu kolem lesů, kudy si to po ránu šupajdí. 

"A do nedávna  jsem to běhal, až k Přestavlkům."

„ ... jak je to daleko?“ 

Farmář se usmívá …“no, docela dost…“

zátiší s běžkami


Až doma na počítači mi zvědavost nedá a zjišťuji vzdálenost.
32 km jedna cesta.
Smekám pomyslný klobouk

♥


zvědavé kozy


husí úprk při západu slunce


Pán mi ukazuje další cestu kolem lesů, kde jsou krásné koně.
 Pomalu zapadá slunce…neváháme ani chvilku a jedeme o dům dál.

majestátní  krok pána ohrady

... s těmito tvory je nesmírná zábava ...

s klidem, pohodou a nadhledem

Než mi sluníčko vzalo všechno světlo a schovalo se za obzor, stihla jsem udělat ještě pár fotek.
Povídáme si s další dobru duší od koní.

 Ptá se, pro koho fotím? Odpovídám, že pro sebe … pro radost… jen tak na blog... pro virtuální kamarádky. Prostě jen tak …

Usmívá se a říká :
“ tak to má být … jen tak … to totiž přináší nejvíce radosti a užitku…“




 A mě v tu chvíli s nadsázkou a vtipem napadla věta:

„To je fajn, žes nás táto vyvez ..“


když slunce jde spát v šarlatu

Věrka


neděle 22. ledna 2017

Srdečně vás zvu ...




na křest knihy Velká máma

Chvíli to trvalo, ale to počkání na tu pravou chvíli věřím, že stálo za to…

Přijďte prožít hezkou chvíli … v mrazivých dnech zahřát duši … vytvořit si milou vzpomínku.
Jak říkávala moje stará babička „ jen tak pobejt…“

♥




Těším se na vás

Věrka s celou rodinou

♥


pátek 20. ledna 2017

Ticho, které je slyšet ..



cestou lesem …až k ohradě koní …

♥



Od ohrady koní, dolů z kopce…nevídanou krásou zasněžených polí, až k další ohradě.

♥



To je cesta tichem a krásou. Tak velkou, až zrak přechází …až to ticho uši slyší …až duše jásá a plesá …

♥




Krajina nikoliv posedlá tmou…ale světlem sněhu a mrazu …
Krajina v bílém hávu …krajina jak z Ladových obrázků … Krajina co je krásná a tichá.

♥

... oko, do duše okno ...

Mám ráda procházky v tomto čase…pozoruji líně stoupající dým z komínů … všechny ty třpytky sněhu, co se doslova ve svitu paprsků předhání, která lidské oko oslní více.
 Je leden …krásný leden…

♥



tolik dětské radosti ...díky ledne


A v té kráse…slyšíte …TICHO. Přímo lupe ve vzduchu…Nádhera

♥

MRÁZ ... i ten lze slyšet...

u další ohrady
 ♥

když sluníčko se touží vyfotit

Užívejte lednových dnů

♥

... překrásné perly ve větvích vrby ...


Příště vám přinesu novinku pro měsíc únor
Krásnou novinku plnou radosti

♥



Věrka

♥


pondělí 16. ledna 2017

Křížaly ...



Když se řekne křížaly, vybavím si moji starou drobnou babičku z chalupy na samotě u lesa … její starou troubu a v ní železné mřížky. Na nich sušila houby, jablka, švestky…

♥



Jindy v té samé troubě pekla kucmoch … placky a buchty. Když bylo nejhůř tak i sušila boty.

♥



Stará babiččina trouba byl multifunkční domácí nástroj. Ale křížaly, ty mi prostě utkvěly v paměti.

♥



A tak jsem po vzoru mé babičky nakrájela tenké plátky jablek.Sušila na topení několik dnů … Vitamínová pochoutka , která za starých časů nahrazovala dětem cukrkandl. Podle odrůdy jablek jsou křížaly buď sladké či kyselé. Křížaly z hrušek nazývané štěpány jsem ještě nezkoušela.

♥




A co je fajn? Neobsahují konzervační látky, dodají energii a mají málo kalorií.
Když přijde návštěva … v těchto zmrzlých dnech nabídnu  jablečný čaj, na podšálek přiložím efektně jablečné křížaly a siesta dostává lednovou atmosféru…

♥



Zbývá upéct ještě jablečný štrúdl, pocukrovat jej … pocukrovat jablečnou vůní celý dům a věřte nevěřte … obyčejné jablečné křížaly tak dokážou vykouzlit doslova nezapomenutelnou atmosféru.

♥



Pro mě i vzpomínkovou … dětskou…sladkou a voňavou.

♥



Věrka

♥


čtvrtek 12. ledna 2017

Maličkosti ...



Moje babička říkávala: „ život se skládá z maličkostí…“
A já říkám : „ je to svatá pravda…“

♥



Právě se dívám z okna … vzduchem se snáší k zemi vločky krásné, něžné a doslova ve vzduchu tančí …a cítím blaženost…volnost…pohodu. 
Cítím, že život se skládá z maličkostí …

♥




Nedávno jsme si vyšli s Carolinkou na procházku do lesů a polí. V batohu jsme si nesli jablíčko se srdíčkem…foťák … hrníček …zimní čaj  … citrony a náladu fotit. Maličkosti …. 
A já opět cítila, že z maličkostí se skládá život.

♥



Další maličkost mě potěšila na duši před pár dny. Nakupovala jsem s Carolinkou , nandávám nákup z košíku na pás a všimla jsem si, že jsem zapomněla koupit rohlíky. Požádala jsem Carolinku, aby zaběhla pro sedm rohlíků. Nákup byl již namarkován, fronta nekonečná a Carolinka nikde… Najednou z poza regálů jsem zahlédla bambuli čepice naší Kačky. Běžela … v ruce pytlík se sedmi rohlíky. 

Ptám se :" kde jsi byla?"

„ ... vybírala jsem mami  rohlíky jen se solí…máš je přece nejradši “

A já ucítila, jak se mě maličkost té chvíle dotýká přímo srdce.

 ♥

je libo ledový čaj? 


Život se skládá z maličkostí. Velké gesta a skutky mohou hodně znamenat. Ale ty nejmenší se často do našich srdcí a myslí zapíšou nesmazatelným perem.
Jako třeba pár řádků čtenářského deníku školačky Anetky Š.
Dovolila mi ona i její maminka, že mohu tu nádhernou maličkost zveřejnit.
Anetko, moc Ti za to děkuji. Dala jsi mi tak krásnou maličkost, která se stala pro mě velkým momentem.

♥






A když dnes píši o maličkostech, musím vám sdělit , že příběh maličkého skřítka je v plném proudu. Píši o něm pohádku. Prostou …o maličkostech…které dohromady tvoří silný příběh, který doufám, že  hodně dětí i dospělých osloví. Příběh ze země Srdce.

♥




To je i důvodem, proč mé příspěvky nejsou nyní tak časté. Píši …fotím …tvořím.
 Příběh o maličkostech.
 A abych se vůbec nenudila, právě probíhají přípravy křtu knihy Velká máma.
Kmotrem by měl být člověk velmi milý, sympatický … myslím, že všem známý a sama za sebe tvrdím, že víc než  pozitivní.

♥


baví mě přírodu pozorovat a fotit ...každou její maličkost

Kdo by se chtěl této maličkosti, která knihu Velká máma provází, zúčastnit, moc mě to potěší. Více informací o křtu knihy Velká máma napíši brzy na facebook kniha Máma.




Venku zatím přestaly padat velké sněhové vločky… vykukuje sluníčko … v kamnech praská oheň … v hrnečku voní pomerančový čaj … poslouchám hudbu, překrásné tóny houslí …. a všechny ty maličkosti, z kterých se skládá život…dělají to kouzlo právě prožívané chvíle

♥



Přeji vám, co nejvíce nádherných maličkostí

♥




Věrka

♥


Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...

1

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...