Nový kamarád ...

V minulém příspěvku resp. v rozhlase jsem se zmínila o pohádce, která je na mém stole právě rozpracovaná.

Představila jsem jméno hlavního hrdiny.

Skřítek Povídáček

♥

Dnes vám chci představit dalšího hrdinu, kterého úžasně šikovná paní Pavla, maminka čtyř dětí,  na mé přání vytvořila. Mým přáním bylo, aby světlo světa spatřil brouk …mrzutý a nevrlý …naštvaný a pesimistický …Aby jeho tvář však byla taková, která se dokáže změnit. Neboť skřítek Povídáček, človíček, tak velkého srdce a tak dobré duše, dokáže změnit i toho největšího bručouna, mrzouta, kterým je právě tento brouk.

... dobrý den vám všem ...

Svými slovy, chováním a dobrým srdcem.

♥

Pod pletenou šálou ukrývá brouk, mrzout však ten nejkrásnější úsměv světa.

 Úsměv, který boří všechny hradby a bariéry … Skrze tento úsměv se stávají velkými přáteli. Neboť úsměv je lék nad léky. Je to ten nejkrásnější drahokam a ozdoba. Je to magnet, kterým přitáhneme jen to dobré a pozitivní.

♥

... můj zvídavý nos ....

A to všechno dokáže Povídáček skrze křišťálové, kouzelné srdce. Vždyť Povídáček přichází ze země Srdce. A jeho srdce je dílem šikovné paní Sylvy, která bydlí doslova za humny a která nad plamenem tvoří krásu, která doslova bere dech.

... houpy houpy...

Obrovským parťákem Povídáčka je holčička s kouzelným hláskem a jménem. Tato křehká bytost ho provází dnešním světem…Povídáčka učí, co je technika…a Povídáček učí děvčátko, co je svět…Co jsou pocity…emoce…přání a jak se plní …

Co je důležité a co méně

♥

... když se někdo válí smíchy ... pak to je vážně legrace ...

... hepčíííík ....

Na cestě za poznáním ujdou spolu kus světa … a čtenář je na té cestě bude provázet. Povídáček se doslova dotkne i těch očích, co čtou řádky v knize. A když z nich ukápne slza dojetí, vytáhne ručičku a nabídne pohlazení a kapesník. A když se bude smát i čtenář se bude smát. Chvílema se budete i bát..a chvílemi si budete taky přát…Prožijeme velký příběh malého děvčátka a ještě menšího skřítka, který však umí to největší kouzlo.

Otevřít srdce

♥

... tak vám řeknu...cítím  jaro  ... je na blízku ...

Přeji všem laskavé dny plné lásky

Věrka

♥

Dnes spolu ...

v  Českém rozhlase.

A protože mě zastihla rýma jako trám, požádala jsem paní moderátorku Ladu Klokočníkovou, kdyby na mě přišla kýchací chvilka, zda-li by mohli dát  hudební vstup. Paní moderátorka dostala geniální nápad, že v tom případě by mě mohl zastoupit můj Peťan. Poprvé v životě jsem viděla v očích mého Peťana otazníky o velikosti mrakodrapu. 

Jak se té chvilky zhostil, posuďte sami.

Přeji příjemný poslech

Zde

♥

Věrka a Peťan

Pozvánka ...

  Dřív než vás pozvu na jednu milou událost, ráda bych vás pozvala k ptačímu krmítku.

♥

Carolinka přinesla ze školy obrázek ptáčků, které v zimě přilétají ke krmítkům. Slíbila jsem ji, že si na ně počíháme u babičky, která má historické krmítko a hlavně ticho kolem domu.

 Že si je zkusíme prohlédnout z blízka.

♥

 Byla to krása všech krás … Pozorovali jsme ptáčky, kterým babička sype dvakrát denně … doslova je rozmazluje všemi možnými dobrotami. Slunečnice visí na bidle … jablka jsou spadaná pod stromy na sněhu … nesmí chybět zavěšený loj …buráky … a v historickém krmítku zrníčka

♥

Proč píši historické? Moje máma si ho pamatuje jako malé děvčátko, když její táta ji vzal do náručí a ona do něho sypala ptáčkům.

♥

Já si ho pamatuji, jako malé dítě, jak jsme se doslova s bráchou předháněly, kdo ho bude moci o prázdninách natírat.

♥

Neuvěřitelných sedmdesát zim pamatuje tato malá roubená chaloupka, která každou zimu ožívá … 

♥

Chaloupka je celou zimu plná ptáčků … A ti se odvděčí za zobání překrásným zpěvem. Mě dokonce zkoušeli i pózovat. Podívejte se …

♥

To byla jedna pozvánka … mezi krásné ptáčky.

♥

Ta druhá je do radiokavárny Českého rozhlasu  v Hradci Králové.

 V pátek, 10.2.2017 v 10.00 hodin zde bude probíhat live vysílání s paní moderátorkou Ladou Klokočníkovou,  s posluchači, s hosty radiokavárny a s moji maličkostí.

Srdečně vás zvu …

♥

přijďte prožít milou chvíli přímo do Českého rozhlasu v Hradci Králové

Věrka

Tam, kde se čerpá energie …

Dnes vám přináším pár záběrů z místa, kde bych mohla stát věčně…

Od ohrady ovcí …mezi lesy a luky. Tam kde je slyšet zpěv ptáků, klid a pohoda.

♥

Už moc jsem potřebovala načerpat energii. Vzít do rukou foťák…pozorovat …dýchat…a vnímat. 

Krásu světa … záblesky přírody. Pohlazení větru a vůni lesa.

♥

Poslední dny byly víc než náročné.

Možná jste si přečetli články o křtu knihy Velká máma v denním tisku … nebo na Novinkách na titulní straně Seznamu. Nebo jste shlédli včera příspěvek ve zpravodajství  televizních novin televize Barrandov. Možná, že ještě příští týden budou v různých časopisech probíhat zprávy o Velké mámě.

♥

Každopádně chci říci, že jsem moc ráda, že knize Velká máma se dostalo takové pozornosti a obdivu.

Zde, na tomto blogu, jsem vždy psala a píši, co mé srdce cítí.

Proto má slova díků právě tady a teď a vám.

♥

Ze srdce vám všem chci poděkovat za sdílení mých pocitů ze křtu knihy Velká máma.

 ♥

 Těším se na další moc milou a krásnou příležitost být s vámi. Proto slibuji, že příště přinesu další krásnou pozvánku …

♥

Pozvánku pro úplně obyčejnou chvíli, která v nás zůstane a promění se tak ve chvíli  neobyčejnou. A o tom život je …

♥

Krásné dny

♥

Věrka

Křest knihy Velká máma ...

1.únor 2017 byl ne úžasný, ale ÚŽASNÝ !!!

Jestli mi Pán Bůh či Osud chtěl dát plnou náruč radosti, za to, co jsem celý čas po operaci rakoviny dělala pro druhé, pak přidal na množství...

♥

1.února 2017 ve Faustově domě v Praze, na křtu knihy Velká máma, mi do klína vysypal celý náklaďák krásných pocitů....

 Měla jsem pocit, že to bylo setkání pozitivních lidí, dobrých duší a radosti.

Lidí, co nezištně sejí světem lásku, naději a s pokorou vnímají každičkou vteřinu života.

♥

Chci poděkovat všem, kdo se křtu účastnili. 
I těm, kdo se na něj těšili a byli myšlenkami s námi. 
Všem, kdo jej připravovali a dokázali tak udělat jedno únorové dopoledne nezapomenutelné.

♥

Mé poděkování náleží i osobě blízké pana Karla Gotta, která mě přišla osobně obdarovat kyticí … jen tak…pro radost. Barevnou, jako je moje mysl … moje touha rozdávat lidem jen ty nejlepší pocity.

Děkuji ze srdce

♥

Chci poděkovat dobrý duším z tohoto blogu. I ty našli cestu na tento křest. Přinesli mi jarní kvítí … nebo malého anděla co nese srdce…
Stisk rukou, popovídání, moment sdílení.

♥

Spolužačkám, které jsem neviděla celý věk … jednu dokonce naposledy před 38 lety. 
Děkuji za nádherná setkání.

♥

Děkuji paní Zuzce Koukalové, mamince Petra Koukala (sportovce tělem i duší ), která mi přinesla knihu jejího syna, který stejně, jako já … bojoval se zákeřnou nemocí.

Mé poděkování náleží i panu profesorovi, přednostovi onkologické kliniky VFN v Praze, MUDr. Luboši Petruželkovu, CSc. Za jeho slova  …za jeho pevný stisk našich rukou, upřímný pohled do mých očí …když mi sdělil vzkaz do budoucna…

“ Pokračujte ve psaní dál. Je to od Vás skvělé …“

Děkuji též Onko Majáku, za podporu.

♥

 Děkuji panu doktorovi  a moderátorovi Českého rozhlasu Jirkovi Pešinovi, který celý křest moderoval. Jeho výkon byl doslova excelentní. Upřímný, od srdce a  hovořil mi z duše.

Z duše mi hovořil i pan Laďa Kerndl. Člověk nejen velkého srdce, ale i člověk, který má své velké srdce na dlani.

♥

Jeho poděkování za mé knihy s duší, které ho oslovili, je pro mne čest. 
Jeho velké srdce a nezištné počiny vypovídají též o tom, že na křest knihy Velká máma vstával velmi časně zrána… Jel v čase nečase, jen tak, pro moji radost, spousty kilometrů.

Jsem poctěna, že právě on se stal kmotrem knihy Velká máma. 
( a dalších mých knih a Máminých kalendářů)

Bylo mi potěšením hovořit i s jeho ženou, Miladou Kerndlovou. 
I ona ví o zhoubné nemoci své. Též činí v této věci pro druhé jen to dobré …

Myslím, že není třeba vyprávět, proč právě tohoto člověka - jazzmana, jsem si vybrala, jako kmotra pro své knihy. A proč právě on bez váhání přijal moji nabídku.

Děkuji své rodině, za podporu , která byla obrovská.
 Děkuji malé Carolince… která zahrála na housle při křtu knihy píseň, 
kterou pan Laďa Kerndl má  velmi oblíbenou. 

Je to píseň, která mu připomíná jeho tatínka.

Lidová píseň  - "když se ten tálinskej rybník nahání …."

 Když v sále bylo ticho, kde  bylo slyšet i špendlík spadnout…v tom tichu zněly tóny, mého malého modrého anděla…jeho houslí a touhy mi udělat tu největší radost …

Děkuji Ti za ni Carolinko

♥

Zřejmě v sobotu v podvečer v televizních novinách bude příběh Velké mámy. 
Příběh bude sdílen  v tisku, v médiích  ... kde se bude psát o naději v modré knize s bílým peříčkem. Nyní nevím ještě v kterých, ale ...

na každý pád vím, že život je bumerang.

Co životu dáme, to nám vrátí

♥

 Přeji vám všem pěkné dny a dovolím si vyslovit přání:

ať každý váš den vnímáte, jako dar

Věrka

♥