Blog o životě ... vzpomínkách ... krásách světa

Velebeno slovem i fotografiemi

" každý den je dar ..."

pondělí 16. října 2017

Perutě ...



Na nádvoří Opočenského zámku se konal v těchto dnech padesátý slet sokolníků. 
Myslím, že dnes nemusím moc psát, postačí nepřeberné množství fotek.






Slétli se sem sokolníci  z celého světa. Byla to nádhera a krása dohromady.






Oč větší jsem měla štěstí, když jsem se zeptala jednoho z účastníků, zda-li bych si mohla vyfotit perutě orla skalního v akci, v letu.





Trubači na nádvoří i v poli, byl neskutečný zážitek




stejný sestřih

než jsem stihla zaostřit na sokolí peříčko v letu, stihla ho holčička chytit

pro někoho možná nuda :-) 




Prožila jsem neskutečně nádherné odpoledne. Peťan, Carolinka, já a mé objektivy jsme zachycovali na procházce polem, loukami a hvozdy nekonečnou krásu. Dlouho jsem neprožila tak nádherné odpoledne, v záplavě poklidných doteků podzimu, slunce, prima lidí a ptačích perutí …

♥



Kus té krásy perutí vám dnes posílám

♥






nádherné odpoledne babího léta








 Krásné podzimní dny všem

Věrka

♥


čtvrtek 12. října 2017

Pokaždé ...

Poezie babího léta


Pokaždé, když vydám Mámin kalendář, vyvezu ho ven. Ukážu mu krásu světa.

 ♥



Dnes , když konečně vysvitlo sluníčko, jsem ho vyvezla na místo jeho zrodu. 
Na starý prkenný plot kousek od stodoly a prastaré lípy.

♥




Vzpomínám si, když jsme fotila titulní stránku Mámina kalendáře 2018, jak jsem jezdila vesnicemi jako s hnojem J . Hledala plot, který padá pohledem. Tyčky, co pamatují věk. Našla jsem ho.  Tenkrát mrzlo, až praštilo a já běhala s Carolinkou kolem plotu ve vysokém sněhu a nafotily jsme asi 50 fotek. 
Carolinka měla bez prstové rukavičky a jaká byla zima je patrné i z fotek.

♥



Plot pořád stojí i když mi pantáta onoho stavení říkal, že ho asi brzy zbourá vítr.
Jsem moc ráda, že stále ještě stojí.

 ♥



Mám jisté liturgie, třeba když posílám do světa knihu, podepíši ji a pohladím ji. 
Pak teprve vkládám do obálky. Tento rituál dělám i veřejně na autorských čteních. 
Stejně tak, jako když máma pohladí své dítě před odchodem do světa nebo do školy.

♥






Když píši knihy nebo tvořím texty pro kalendář, vždy si pustím poklidnou hudbu.
Je to můj rituál....

♥



Možná jste si všimli, že dnes vás v tomto prostoru provází jiná hudba. 

Je to ta u které jsem noci a noci psala Povídáčkův příběh.

 Hravá, optimistická a něžná …

Tak, jako je Povídáček samotný…



Věřím, že dokáže rozsvítit oči malým i dospělým.

 ♥



A co nyní tvořím? V tyto dny usilovně pracuji na mém projektu

„Srdeční záležitost“

♥

Ti, kdo čtou tento blog pravidelně asi tuší oč půjde.
Moc ráda vám o svém srdečním projektu řeknu brzy více.




Jako perly na niti ...


Užívejte všech dnů i těch deštivých a že jich letos tedy je.
Na víkend předpovídají slunečno, tak snad se dočkáme kousku hezkého podzimu.

♥

Pro ty, kdo by zatoužili po Moji knížce nebo Máminým kalendáři 2018
je možnost ZDE


Podzimní slzy prastaré lípy



Krásné dny

Věrka

♥


pondělí 9. října 2017

Double vítěz ...




Dnešní losování je trochu jiné.
Když jsem vylosovala vítěze Moji knížky, jméno vám hned sdělím….
dcerka mi sdělila:

„No jo, mami, ale my jsme pomíchaly jablka s hruškami dohromady. Soutěžící z facebooku se soutěžícími z blogu. Vítěz jeden. To není fér.“

A tak jsme prvního vítěze, který patří do množiny facebook, označily za vítěze č.1
Vzaly jsme počet, jména soutěžících z blogu a losovaly jsme po druhé.
Vítěz č.2  je na světě také.

♥




Stává se jim pan

Jan Vlach
a
Lidka F.

Gratulujeme

♥


Všem děkujeme za účast v soutěži

A vězte, jen sdílená radost se dokáže násobit




Věrka,  Carolinka a Moje knížka


♥


neděle 8. října 2017

Sváteční Giveaway ...



Giveaway

Dnešní ráno mě zavalila vlna přání k svátku. Od emailové schránky, přes sms až po zprávy na sociálních sítích.

Děkuji


Jako malá jsem slavila svátek 1.srpna,( vrátila jsem se k němu) 
 v půlce prázdnin, dle starého kalendáře.
Ač byla půlka prázdnin pryč, vždy jsem se na svátek neskutečně  těšila.
Svátek pro mě znamenal pouť – Porcinkule. Kolotoč, točená zmrzlina, balónek přivázaný na prstu a meloun. Slunce a radost.

Dnes vím, že každý den je dar

♥



Proto skrze dnešní ranní radost ji pošlu dál. Protože jen sdílená radost se dokáže násobit. Všem děkuji za milá přání a tímto vyhlašuji sváteční GIVEAWAY.

♥

Stačí tento příspěvek sdílet a napsat komentář … hezké slovo, slova, co vás napadnou a zítra 9.10.2017 ve 20.00 hod. vylosuji vítěze Moji knížky, která byla před měsícem vydána.
Pohádkový příběh ze země Srdce

Jedna Moje knížka pro radost za radost.

♥


 Hodně štěstí

Věrka

♥


sobota 7. října 2017

Radost obrazem ...



Včera jsme vyrazili s foťákem k ohradě ovcí.
Tentokrát však za hodně jinými ovečkami.

♥
majitelka kouzelných oveček



Ochočenými a takhle malinkými. Jedná se o plemeno malinkých oveček, které už prostě nevyrostou.
 Byla radost je fotit. Když se mi dívaly do objektivu a doslova pózovaly, měla jsem neskutečně hezký pocit.

Kus z něho vám nyní posílám.

♥

kamarádi malinkých oveček
 Protože mít hezké pocity, o tom to má být především

♥



Ovečky jsou prostě moje srdcovka. Mívali jsme je na samotě u lesa, když jsem byla malá. Mívali jsme je i s Peťanem a dokonce jsme odchovali i jehňátka. A moc se těším na den, kdy je budeme mít i v našem Nebi.

♥


 Pak se to bude na mé SD kartě ve foťáku ovečkami jen hemžit.

Tak ráda zachycuji obyčejné momenty obyčejného života. Někdo urazí kus cesty, vyleze na nejvyšší horu světa, aby udělal fotku svých snů. Někdo se potopí do kilometrové hloubky, aby vyfotil snímek po kterém touží.

♥

moc hodný beránek ... umí se i smát...


Jsem fotografkou, která fotí detaily obyčejného dne. Bez výšek, hloubek a zdolávání dálek… Často sedávám ve vysoké trávě a zaměřuji objektivem brouky, rosu, kapky deště… běhající děti … šťastné ovečky….

♥






A to, co mé oči vidí, přibližuji pro radost dalších očí. Zachycuji svět obrazem i slovem. O všech těchto krásách píši.

Pro vás … pro radost

 ♥




 Věrka

♥


čtvrtek 5. října 2017

Kousek lesa v srdci ...



Mám ráda doma na stole čistý ubrus, vázu a dekorace.
Na stole dobré jídlo, voňavou kávu.
Příjemný rozhovor – přátelé.

♥



Každý ubrus, který mám, má svůj příběh. Svoji historii.
Babička mi kdysi kladla na srdce. Hospodyňka by měla mít čistý ubrus, čisté ruce a boty. Prý i záclony mnohé napovídají a dokonce i jak visí prádlo na šňůrách …

A já myslím, že stůl je srdcem domova.

♥



A do jednoho srdce jsem vytvořila podzimní dekoraci.
Je na světě coby dub a radost zcela jistě vytvoří.

Vždyť je srdečná

♥



Již na Vánoce, jsem udělala adventní věnec do mísy. Tak i naše podzimní dekorace je v míse.
Stačí vyjít do lesa. Sebrat co nám pod nohy přijde, co nám do nosu cvrnkne.
Naskládat ty poklady do mísy a zapálit svíčku.

♥



Udělat dobrou kávu, do jiné formy koláč a siesta je připravena.

Mějte pohodové dny

Věrka

♥


Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...

1

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...