... když je v zemi díra ...

 …když je v zemi díra a je plná písku a v něm voda … tak to  je písák … rozpálený, vyhřátý a voda v něm je jako pohlazení. Takový jsme objevily s Carolinkou …

♥

 … je na dosah ruky… stará budka s občerstvením, kde by se dala točit reklama na Kofolu…skákací prkno, které už skoro zmizelo z mnoha koupališť… To mi připomnělo můj první skok do vody, když jsem byla ještě hodně malá holka. Toužila jsem z něho skočit jako velcí kluci kteří z něho dělali salta a skákali šipky…tak moc se mi to líbilo. A já tenkrát na to prkno vylezla … a každý krok si vybavuji, jak se pode mnou houpal…a ta výška…ucítila jsem strach…a kluci za mnou volali, tak skoč prcku, nezdržuj … A já skočila …a i když jsem se skoro topila…dokázala jsem to…Všechno je o odvaze…skočit do víru dění …

♥

... písák po ránu ...jenom my a on ...

... tato fotka mě úplně pohladila na duši ... vyfoceno zrcadlovkoou v hloubce 1,5m ... z velké blízkosti ... našla jsem odvahu jít s foťákem do vody ...jako tenkrát, když jsem skočila z prkna...a vyplatilo se ...

… a všude kolem nás bylo ticho …protože jsme na písáku byly hodně časně z rána…slyšely jsme šum větví a hlas vlnek na hladině …stříbřily se tak kouzelně, že i ty jsem musela vyfotit…dotknout se té krásy…

♥

... kouzelné červené rybičky...všude kolem nás ...

 …a kolem nás spousta červených rybek…nevím, jak se jmenují, ale vím, že je to krása…A Kačka je krmila a maminka fotila…a všichni jsme byly spokojení …

♥

… v poslední době jsem prožívala velmi náročné psychické období. Proto jsem tak často brouzdala s Kačkou a foťákem loukami, horami … krásami přírody…a víte co?  Ona vážně pomáhá. Včerejší den u vody v přírodě…mezi červenými rybkami …zpěvem ptáků…ještěrkami, které skáčou přes deku … bzukotem včel …to celé činí v člověku klid … nevím, jak to ta mocná čarodějka příroda dělá …ale dělá  …

♥

...foceno pár centimetrů nad hladinou vody ...

… a naše Kačka je tak spokojené děvčátko …uprostřed přírody, teplé vody v písáku … že si připadám, že jsme spojené nádoby …

♥

… a zatímco my do sebe nasakujeme kouzla přírody…klidníme se a užíváme každou vteřinu bytí…náš taťka  buduje hluboko a vysoko v horách náš sen …dům v horách, na samotě u lesa ...

♥

 … a když jsem seděla na břehu, kde mi vlnky šplouchaly nohy …vzpomínala jsem na koupání svého dětství. Na betonovou nádrž za městem … na koupaliště uprostřed lesa s velkým i malým skákacím prknem …na plechovou vanu u babičky na zahradě … na můj první dětský gumový bazének, kterým pak můj táta přikrýval spousty let motor, než úplně zpukřel …

♥

Jak jsme byly šťastní  a vděční za každou kapku vody…za všechny ty rybníky, řeky, jezera. Mám je všechny moc ráda …jezera, řeky, jakékoliv přítoky, bazény, Aqua parky, moře …všechny vody na světě …i obyčejný déšť. Na který se už moc a moc těším…

♥

... nejmenší modelka dne ...úsměv prosím ...

 … a vzpomínala jsem na první tempa, jak jsem se topila …a nic na světě mě od lásky k vodě neodradilo…nic na světě mě neodradilo ani teď, plavat jako dřív, užívat si té krásy, potopit se a cítit kolem sebe ten blažený chlad…a dovádět s dětmi jako bychom byly stejně staří …a užívat si každé vteřiny…protože tak to má být…

♥