...lék na chřipku

Již nějaký den ležím s virózou v peřinách.  Z nich mě dostal zvonek pošťáka od brány. Pan pošťák  na mě mával s dvěma balíky v ruce.

♥

Mé uzdravení vzalo mílovými kroky vpřed. Nějak se ve mně probudila ženská…Je pravdou, že od operace se můj šatník velmi výrazně změnil. Ale nic to nemění na skutečnosti, že i s jistým postižením může být žena krásná. Cítit se tak. Cítit ten nádherný pocit, když mi předává pošťák balíček, až z francouzského skladu. Bude v nich taková krása, jakou si představuji?

Byla. Celokožené boty. Červené, aby všichni viděli, že se neschovávám. Bota, která vydrží více jak sedm let. Ne, nedělám si legraci. Když se Carolinka narodila, koupila jsem si zimní netradiční kozačky portugalské provenience. Nosím je dodnes a dodnes se mě každý ptá, odkud je mám.

♥

A tak bylo na čase, si udělat radost. Myslím, že je to pro nás ženské nezbytné. Ať si koupíme něco na sebe nebo boty nebo sazenice do zahrádky nebo kosmetiku či parfém. Prostě něco -  pro rozkvět naší duše.

 ♥

Tak mám tu dva balíčky. Botičky i šaty. A už čekám jen na to jaro a až vezme do zaječí ta má vleklá chřipka. Cítím plné čelo, dutiny a rýmu. A tak piji čajíky, cucám vitamíny v podobě pomerančů, ležím, píši, čtu a teď se i těším. Těším se mým novým kouskům

a přicházejícímu jaru …

♥

(prostřední foto ilustrační Flér)

 Jako malá jsem měla moc ráda, když jsme s mámou kupovaly nové boty. Chodívaly jsme do Baťovny, jak obuvi říkávala moje babička.  V prosklené vitríně byli vystavené boty. Já si je prohlížela ze všech stran. Dotknout se jich bylo možné, teprve, až je na zákazníkovo přání přinesla paní prodavačka ze skladu. Už jako malá holčička, jsem vždy pociťovala zvláštní, krásnou radost z nových bot.

♥

Vždycky, když jsem měla no nohou nové boty, mé kroky byly nějak šťastnější a světem se mi kráčelo lépe. Byla jsem prostě nová. A ten pocit prožívám stále dokola. Ať mi bylo pět, patnáct nebo čtyřicet. Nové boty dávají ženám zvláštní pocit krásy a radosti.

(článek i zde )

♥

A co se svršků týče, ty mám nejraději ze sekáče nebo si je ráda šiji sama. Nejsou dokonalé, ale jsou jedinečné. Jsou podle mého gusta a hlavně kvalitní látky. Myslím, že trička a mikiny ze sekáče skutečně kvalitu mají. A dokáží se tam najít kousky i světových značek. Mám na to kliku.

♥

Sukýnky a šatečky, které nosím moc ráda, protože se v nich cítím, jako ženská, si ráda šiji sama. Ale tyto, co jsem objevila na Fléru, jsou na míru šité od zkušené paní krejčové. Ano,  jsou to ty, co mi pan pošťák přinesl v druhém balíčku. Nazvala  bych to „dabl“ radost. 

A když mluvím o radosti, ráda bych připomněla projekt „Radosti dosti“. Projekt, kde budou koláže vašich fotek s Máminým kalendářem 2016 – každý den je dar.

Už tu mám slušnou sbírku fotek, které skládám, jako puzzle,  v koláž. Na ty, co jsou na cestě ke mě nebo které se teprve tvoří, se moc těším. A za všechny vaše fotečky, které jsou všechny skvělé, moc DĚKUJI.

♥

Věrka

♥