Nebojuji, argumentuji ...

Slíbila jsem vám, že přinesu pár slov o tom, jak věci plynou a odvíjejí se po mém článku Prosím a žádám. 

Věřím, že tím správným směrem.

Když jsem napsala několik měsíců po operaci Můj příběh

 hledala jsem hodně odvahy, vyslovit vůbec slovo rakovina.

Nyní jsem stála před televizní kamerou a všem, celému národu sděluji pocity po rakovině. 

I ty intimní…Mluvím o dramatických dopadech ozařování, úplně o všem a zcela otevřeně. 

Také o strastech, které po léčbě přišly… Respektuji je a přijímám s pokorou. Ba dokonce i s jistou dávkou vděčnosti, za cenu za život.

♥

Nyní to již není tolik o odvaze, nyní to je o nutnosti nevzdávat se. Srze to za mnou stojí kilometrová fronta lidiček, rovněž s  těžkým osudem a též neví, tak jako donedávna já, co si počít, když prožijí takový „zážitek“ s posudkovým lékařem a soc. aparátem.

Je nás hodně!

Proto jsem vystoupila se svými pocity před celým národem.

Nejen, že hledám cestu … Musím říci, že na této cestě mám štěstí na lidi. Oslovuji ty, co rozumí, ví, chápou a pomáhají. 

Děkuji

♥

 Chci žít a být zdravá ! (ti kdo četli moji knihu Velká máma, to dobře ví)  Ke zdraví mi dopomůže především klid a pohoda, kterou mi zkušenost s LPK a s tím související nedává…

Nyní jsem o kus cesty dále. Ráda bych pomohla všem, kdo prožívají to samé. 

Bezmoc, bezradnost, chaos, zoufalství a cítí nespravedlnost. Takovou, co bolí v duši. A jak na duchu, tak na těle…Proto bych moc ráda opět překovala to špatné v to dobré. 

Věřím, že jdu tím správným směrem…

Více v televizních novinách televize Barrandov

Věrka s rodinou a teamem dobrých lidí

♥