Vám všem ...

vyslovuji své velké DÍKY …

♥

Vždy se mi vyplatilo říkat věci na rovinu a nahlas. 

Minulý příspěvek je tomu důkazem. Tento příspěvek jsem vložila i na facebook

 Cítila jsem to tak, že to mám udělat.

 To, že tento článek shlédlo jenom za víkend 6000 lidí, je až alarmující. Nikdy jsem nebyla odborník přes statistiky, grafy, tabulky… To oč tu běží, se dotýká víc než čísel.

Dotýká se spousty lidí, zdraví a životů. Téměř se mi ucpala emailová schránka. Zprávami, dotazy, radami, odkazy i prosbami.

Ze srdce děkuji za všechny, vám všem.

 ♥

Opět na rovinu vám řeknu, že mě tato situace vzala energie na spousty měsíců dopředu. Přinesla velké množství slz, trápení, bezesných nocí.

Hodně mě to semlelo, že jsem se musela uchýlit k medikamentům na uklidnění.

 Tomu, čemu jsem se tak dlouho snažila vyhnout.

Na druhou stranu musím také konstatovat a velmi ráda, že vaše slova, emaily, komentáře, mě dodaly spousty odvahy a odhodlání. 

To co přinesou dny příští, vám určitě v budoucím příspěvku sdělím.

Odvolám se, nevzdávám se !

Tak, jak píši v knize Velká máma, v jedné básničce…zvedám se opět z prachu, jako Phoenix. Uvědomila jsem si hodně věcí. To, že jsem zažila ponížení, křivdu, neprávo a bezmoc … má hluboký důvod. Pro dny budoucí … A myslím, že nejen pro mě…

Vždy jsem říkala, že věci k nám přicházejí dle plánu a v pravou chvíli.

Stále tomu věřím.

Myslím si o sobě, že jsem člověk, který i nezdary přijímá s jistou dávkou pokory. Ale jsem také člověk, který když je sražen na kolena, chvíli klečí. Nabírá síly a odhodlání. Pro co? Pro dny příští … Nemám problém hovořit s kýmkoliv a kdekoliv.

Stojí mě to neskutečné energie a věřte mi, že si ji po nemoci hodně vážím, šetřím a moc ráda investuji do smysluplné činnosti.  Ale neumím před neprávem zmačkat čepici, prostě neumím.

A byli jste to opět vy, moji drazí čtenářky, které jste mi kus té energie dodaly.

DĚKUJI !

A v neposlední řadě mi udělala radost velká maličkost.

Carolinka ve své dlaničce mačkala dvacetikorunu a touhu mi udělat radost.

Byla nakupovat a přinesla mi cosi v obyčejném papíru.

Když jsem překvapení rozbalovala, řekla mi:

„To je mami pro radost, abys byla šťastná a nikdo Tě už netrápil. To je víla Sedmikráska. Má sedm krás, jako ty…“

♥

A já si v tu chvíli vzpomněla na větu, kterou mi napsala jedna blogerka:

„I sedmikráska dokáže prorůst přes asfalt. Když najde štěrbinu a má vůli.

Velkou a silnou vůli…“

♥

vaše Věrka

♥