Blog o životě ... vzpomínkách ... krásách světa

Velebeno slovem i fotografiemi

" každý den je dar ..."

úterý 27. února 2018

BLACK ... NAVŽDY



Byl jsi nám přítelem. Opravdovým …

Byl jsi mi motivací…píši o Tobě v každé mé knize.
A v té pohádkové, jsem dokonce ponechala i Tvé jméno, Blacku …
Jsem tak moc ráda…




Když čert ukáže zadek, tak pořádně…říká se. My to nyní i tak žijeme. Když jsem prožila hroznou LPK, netušila jsem, že druhý den prožiji ještě dramatičtější den…
Ve chvílí, kdy se pomyslná kára krále Jelimána rozjela, samospádem a teď už doslova frčí, stovky lidí sdílí můj nesouhlas… a pomáhají mi …

Přišla další rána osudu…a ještě větší …




V ten večer, když jsem přijela z kontroly LPK celá uplakaná a zničená, moc jsi štěkal. Možná někdo chodil kolem naší zahrady…nevím. Asi jsi nám to chtěl říci… Byl mráz a tak jsme Tě zavřeli do kotce. Byl jsi v bezpečí a teple.
Přesto se to stalo…




Ráno svítilo slunce a otevřeli jsme kotec…běhal jsi po zahradě a byl jsi zase zvědavý…štěkal jsi a měl jsi poslední radost z obyčejného dne.
A já pořád budu vidět, jak jsem Ti nesla misku s granulemi a ty jsi poprvé v životě za mnou neběžel…Vyhříval ses na slunci u dveří…Pokorně a v klidu.
A já na Tebe volala:
„Tak pojď Blacku máš tady baštu…“

Ale ty jsi už jedl….

Nešel jsi…seděl jsi jako sfinga u dveří …



Záhy jsem na Tebe volala z balkonu a ty ses na mě naposledy podíval…
Pokorně a s láskou. Jako vždy …Neměla jsem vůbec tušení …




Že Tě za hodinu uvidím ležet…Nehybně. Utíkala jsem … schody jsem brala po dvou, na zahradu. Volala jsem Tvé jméno… Tušila jsem, ale nechtěla si to přiznat …
Vzala jsem starou deku, abys neprochladl, než přivolám pomoc.
Nehýbal ses… Klekla jsem si na zem, nedýchal jsi a já křičela…

„Proč?“

A pak nevím proč, napadlo mě, že třeba …možná … nějaká naděje…
Zvonila jsem na souseda …
Jeho pohled na Tebe a pak na mě, mi odpověděl…

Věděla jsem…definitivně.

Odešel jsi v tichosti, bez jediného zaštěkání.




A pak … u brány byl vyzvracený kus masa, který Ti nikdy nedávám…
Byla v něm  guma …

Křičela jsem:

„Bože proč? Kdo? Za co?“




Asi jsi moc štěkal…byl jsi pes.
Hodný pes … věrný a navždy zůstaneš v našich srdcích i v řádcích …




Zapálili jsme Ti svíčku, Hromničku, co jsem dostala. 
Je až k neuvěření, hořela celé tři dny a tři noci. Jako bys nám říkal, že jsi tu,
 jako by jsi děkoval…
Svíčka hořela pomalu..
Tak, jako pomalu odchází naše bolest …
Hořela tak intenzivně, jako je naše láska k Tobě…

NAVŽDY






A já v to mrazivé páteční ráno, když jsem klečela u Tvého hrobu a se zakaleným zrakem pozorovala plamínek svíčky, ucítila jsem, že naděje umírá poslední.
Říkala jsem Ti, jakou mám velkou bolest a prázdné místo v sobě…
Ten plamínek mi to řekl … ty jsi mi to řekl …
Vstala jsem a ještě se zmrzlýma rukama jsem naťukala do klávesnice
věty a slova.

Stačí slovo


Byl bys šťastný, že mě druzí věří a podporují. Že bojuji za druhé, za pravdu, za právo… 
Vrtěl bys ocasem a poskakoval radostí kolem mě, protože bys cítil, že jsem našla naději

Děkuji …. NAVŽDY




68 komentářů:

  1. Bože, Věro, já tady brečím jak želva... Je mi to moc líto, myslím na vás... Na naší zahradě hoří svíčka od 18. října. Máme takovou šikovnou, německou, baterkovou.... a ta díra v srdci se nezaceluje... zkusili jsme se podívat do chovné stanice, ale jiskřička v očích nepřeskočila... U nás byly otrávené návnady loni zjara, nevyšetřilo se nic. Sára odešla rychle, snad stářím, ale jarní otrava jí nepřidala, i když ji přežila... Tak si jen říkám, že na každého jednou dojde a ten dotyčný travič také dojde svého trápení... Opatrujte se...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Evi, děkuji. Náš Black dostal velkou nálož. Odešel hrozně rychle. Nerozumím a nechápu člověka, co toto dokáže. A ba co víc, ani tomu rozumět nechci. Děkuji za komentář.Věrka

      Vymazat
  2. Vím jak Vám je....náš Ben nám odešel z hodiny na hodinu díky nějakému taky Jelimanovi, který si na Silvestra dopoledne udělal radost a vypustil rachejtle. Ben se strašně bál, každý rok jsme s ním trávili Silvestra pod stolem, nic nepomáhalo....a teď - mrtvice kombinovaná epilepsií. Ještě 10 dnů jsme jezdili na injekce, ale nebylo to k životu, museli jsme to ukončit. A díky tomu, že byly mrazy jako dnes, nebo možné ho ani pochovat na zahradě.... Říká se, že tuhle bolest pomůže zmírnit jiný pes, ale není to pravda. Stále budete jeden nejlepší. Já si na základě toho zřídila psí hotýlek a hlídám hafíky - doma, ne v kotci a stále je mám na očích. Sousedy si člověk totiž nevybírá................ Bude to bolet dlouho a tak přeji hodně síly do všech bojů všedních dnů. Z Jizerek Olina (o.panochova@seznam.cz)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Olinko, děkuji za řádky. "Stále bude ten jeden nejlepší..." Také si to zatím myslím. Děkuji. Věrka

      Vymazat
  3. Věruško, to je strašný.My už máme pochované čtyři čubinky v lesíku u nás na zahradě , ale takovou smrtí zapříčiněnou lidskou hyjenou ? Vždycky jsem se bála a bojím, aby se něco takového nestalo. Proto všechny byly a ta naše bordodoga je s náma doma.Já si dovedu představit co prožíváte. Bulím a jsem smutná s váma.Držte se.Martina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Marti,děkuji za Tvé řádky. Ještě, že mě hodně zaměstnává petice a vše kolem ní. Píši , volám, odepisuji a to mě táhne myšlenky jinam. Ale ... stejně ...stačí malý impuls a slzy tečou proudem... Děkuji za vše. Věrka

      Vymazat
  4. Věrko,nemám slov.Je mi z toho moc smutno.Byl to pejsek a ti hold štěkají....Papa Lenka.K

    OdpovědětVymazat
  5. Věruško já brečím a brečím... za Blacka,za Chlapečka, kterého někdo ze sousedů přejel autem a ujel...za kesynku, která z toho dostala srdeční infarkt. Já je mám na zahradě a vzpomínám na ně každý den. A hrozně se bojím o Charlínka ,který štěká celý den , štěndo moje hyperaktivní, sousedi jsou plotem spojení a tak se bojím toho samého...aby jim jeho štěkání nezačalo vadit. Objímám na dálku a věř, že vím co prožíváš! Držte se ... těm sviním se to vrátí, já v to věřím...karma je dostihne , třeba ne hned... nepřeji nikomu nic zlého, ale bolí mne to moc za všechna ta trápená zvířátka a že toho nyní všude je k vidění, hrůza, co se to děje s lidma???? Bud statečná zlato... mávám do dálky Marcela a zapálím dnes svíčku nejen pro ty mé hvězdičky, ale i za Blacka.Marcela

    OdpovědětVymazat
  6. Věrko to je fakt strašný co se děje. já to tady čtu a brečím. proč? co komu udělal?????

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Majko, nikomu nic...Jen si v duchu kladu otázku, jaký pocit má onen dotyčný nyní...Pá Věrka

      Vymazat
  7. Strašné, je mi to tak ľúto, Vierka!
    My máme psíka z ulice a v advente k nemu pribudol ďalší psík z útulku, kocúra vytiahli z vody na dovolenke v Čechách naši známi a doniesli nám ho...a napokon Milo náš autistický syn je osvojený z ústavu a bojujeme ďalej o jedného chlapca...
    Bolesť zmenšíš, ak budeš bojovať ďalej...

    OdpovědětVymazat
  8. Vubec nevím, co napsat!
    Věru, to je hrozná a nepochopitelná zrůdnost!
    Na dálku objímám! Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Helenko, je a věřím, že všechno se v životě vrací ... Také objímám. Věrka

      Vymazat
  9. Věruško,brečím.....je mi to moc a moc líto.I nám po 15-ti letech odešel psí kamarad a člen rodiny.Je to moc čerstvý a stále to bolí.Ale odešel,protože přišel jeho čas.....proč tomu Vašemu pejskovi někdo takto ublížil?Proč jsou lidé takové zrůdy?Je mi to moc a moc líto.....I náš pejsek byl milionovej a báječnej....byl to miláček celé rodiny a bez něj bylo smutno!A tak jsme si jeli pro huňaté klubíčko..i já si myslela,že to nebude ono-že,nám to nic nemůže nahradit....ale,je byla to láska na první pohled a jsem ráda,že máme malou čtyřnohou lásečku doma.Je to naše prdelka a každej pejsek je originál....nikdy,nezapomeneme!!Věruško-hodně síly....mrzí mě to a bolí.Držte se Klára-Bílé rukavičky

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Klárko, děkuji moc. Už tak hodně energie a síly mi vzaly události nedávno minulé...Kladu si pořád otázku, proč se takové věci dějí? Nepřichází odpověď... Kačka projevila zájem nového pejska, časem... Určitě ta chvíle přijde. Pá Věrka

      Vymazat
  10. Taky brečím pro slzy ani nevidím na klávesnici,je mě ho moc líto a Vás taky,už jsem to prožila 2x a je to hrozný ,ale otrávit,to je nejhorší !! Snad dojde ten lump taky k odplatě !!! Vám přeji moc sil k překonání smutku a brzo si pořidte dalšího psíka pro potěchu duše všichni to potřebujete. Myslím na Vás ! Zdena Š

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zdeničko, děkuji. Také věřím...Určitě pořídíme, jen zatím všichni cítíme, že nenadešel ten správný čas...Věrka

      Vymazat
  11. Věruško, brečím a brečím, přes slzy ani nevidím. Je mi to strašně líto, je mi smutno z toho jak někdo může být k té němé tváři tak krutý.
    Věruško, přeji mnoho sil.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Janičko milá, děkuji.To potřebuji velmi ...velmi moc. Věrka

      Vymazat
  12. Věruško, drž se... Ivča

    OdpovědětVymazat
  13. Věrko, bulím jak želva, ani nevidím na klávesnici. Proč? Proč jsou druzí tak zlí a nepřejícní. Kdo mu tam co hodil? A jak mu muselo být zle. Jenže nemůže mluvit a my lidi to někdy nepoznáme, že je ouvej. Je mi to moc líto. Držte se všichni. Vzpomínky zůstanou navždy!
    Přeji hodně sil. D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Dášo, taky tomu vůbec nerozumím. Přemýšlela jsem úplně o všem a všech možných variantách...vše jsou to jen domněnky, které k ničemu nevedou. Blackovi už nikdo nepomůže. Všem lidem v okolí , co mají psa, jsme je upozornili... Děkuji za vše. Věrka

      Vymazat
  14. Je mi to moc líto, zvířecí přátelé by neměli umírat a už vůbec ne takhle... Takový lidský odpad, věřím, že na něj dojde a že si takové činy jednou odpyká!
    Já měla od dětství kocoura, po vleklých trápeních s ledvinami jsem ho musela 21. prosince 2016 nechat uspat. Táhlo mu na 20 let, strávila jsem s ním víc než půlku svého života a milovala ho víc, než cokoli nebo kohokoli jiného, protože, narozdíl od lidí, mě nikdy nezklamal. Dodnes mi tak moc chybí, že po večerech brečím v posteli. A že bych si pořídila nového, to mě jen tak párkrát napadlo, ale představit si to neumím. Člověk to musí cítit.
    Přeji hodně síly a krásných vzpomínek, v srdci a vzpomínkách s vámi Black zůstane navždy!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak, člověk to musí cítit. Věřím, že ta chvilka přijde... Bylo hrozné to sdělit Kačce. Byl to její nejvíc, nejlepší přítel, od tří let.
      Věrka

      Vymazat
  15. Věrko, už to od tebe vím, ale přesto mě to znovu dostalo a rozbrečelo. Přeju ti lepší dny.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji, také si je přeji a dokonce se za ně modlím. Opatruj se. Věrka

      Vymazat
  16. Věruško, je mi to moc líto. Co je to za člověku, který dokáže tak ublížit. Jako by nestačilo trápení, které máš.
    Před rokem odešel pejsek našich mladých. Byl už starý a hodně nemocný. Pamatuji si den, kdy jsme od nich odjížděli a já se s ním loučila, věděla jsem, že ho vidím naposledy. Věrko, držte se všichni. Růža

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Růženko, děkuji. To trápení je ještě větší ... ale o tom časem ... Opatruj se. Věrka

      Vymazat
  17. Jak je mi to líto.Věřím,že zlo se pachateli v nějaké podobě vrátí.Čas je milosrdný a milostivý...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za komentář. Přeji si hlavně, aby čas co nejrychleji zacelil rány a bolest...Věrka

      Vymazat
  18. Nemám slov... je mi z toho všeho smutno
    Věrko myslím na Tebe... hodně sil
    Jitka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Jitko, děkuji. Někdo mi kdysi říkal, že Pán Bůh dá člověku na bedra jen tolik tíhy, kolik unese...Tak nějak nevím ...
      Věrka

      Vymazat
  19. Věřičko,
    až se mi srdce sevřelo i hrdlo stáhlo, proč, proč, vždyť to byl pejsek, živá bytost, nikdy tohle nepochopím. Každému se zlo vrátí. Hodně sil.
    Dana z Podkr.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Danu, ano je to tak...život je bumerang a vše se vrací ... Většinou ve chvíli, kdy to nečekáme... Pá Věrka

      Vymazat
  20. Věruško, to je moc smutné. Drž se. Myslím na Tebe. Pavla

    OdpovědětVymazat
  21. Milá Věrko, pejska je mi moc líto. A věřím, že se už snad vše obrátí k lepšímu!!!!
    Přeju pevné nervy!!! Zlata

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Zlatko, děkuji. Už je nejvyšší řas, aby se karta obrátila...Věrka

      Vymazat
  22. Věrunko milá, spoustu se Ti toho děje, ale toto je něco s čím se člověk jen těžce,myslím,že vůbec nevypořádá,toto skutečně přesahuje vše...
    ..nechápu,nerozumím..jak někdo může..sama dodnes se s tím peru..ta bezmoc v tu chvíli,když se to stalo nám,byla nesnesitelná..a pak je jen stálý strach..co dál..
    Přeju si pro Tebe,aby slzavé údolí,kterým nyní kráčíš se již proměnilo..už je toho moc..
    Zázrak přišel,když jsi ho nečekala..ale bolestná ztráta vzápětí..ach Věrunko.......opatruj se prosím...
    Jana z chaloupky..❤


    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Janičko, děkuji za Tvá slova, za pochopení. Věrka

      Vymazat
  23. Doufám, že boží mlýny stále melou a rána padne na toho, kdo je sám rozdává.

    Drž se ❤❤❤

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Marti, děkuji. Stará pořekadla měly vždy něco do sebe...Kéž by v dnešní době fungovala. A já věřím, že ano. Věrka

      Vymazat
  24. Je to jako když odejde člen rodiny....vím o čem mluvím, také máme na zahradě psí hrobeček.....tak přeji hodně sil, Eva

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Evičko, děkuji. Čekáme, až poleví mrazy a budeme moci zahladit všechny stopy, které tam na zahradě jsou. Jeho tlapy, otisky jsou všude...po celé zmrzlé zahradě. Kačku ani na zahradu nepouštíme...ty dny mají nádech Apokalypsy...Děkuji za vše
      Věrka

      Vymazat
  25. Dobrý den paní Věro,
    od včera,co jsem si to přečetla,musím na to neustále myslet.Vracím se na Váš blog a hlava mi to nebere.Jak se asi žije člověku,který je toho schopen.Jít a úmyslně někomu nebo něčemu ublížit,dát si tu práci.Máte dar vnímat věci kolem sebe prostě a citlivě,vnímat jednoduchou podstatu života.Vaše fotky starého modrého hrnce mě dostaly.Bohužel pak to zlo kolem sebe člověk vnímá o to více.
    Pavlína

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Pavlínko, děkuji za Vaše řádky. Ani mě to hlava nebere...musíme to přijmout.A co se týče starého modrého hrnce...začala jsem ho plnit příběhy lidí a zastavení...ale vložila jsem tu rozdělanou práci do šuplíku na dobu nezbytně nutnou, neboť nyní píši trilogii, závěrečnou část knih s duší, Máma live. Opět nezapomenu na kousek, pár vět o našem Blackovi. Ta část by tam chyběla... Věrka

      Vymazat
  26. Věruško, je mi to moc líto. Naši dva pejsci odešli vloni během půl roku, fenka (12let) měla neléčitelnou nemoc a pes umřel stářím ve věku 17,5let. ale přirozenou cestou, do posledního dechu jsme byli s nimi. Byl to osud a jejich volba. Bohužel vašeho psího kamaráda připravil o život zlý člověk a Vaší rodině způsobil hodně bolestí, což je neodpustitelné! Cítím s Vámi. Renata z Větérky

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Renatko z Větérky, děkuji za všechna slova. Našemu Blackovi by bylo 24.června 6 let. Měl pěkný život a zlý konec... Věrka

      Vymazat
  27. Milá Věruško, je mi to tak strašně líto- Nevím, co napsat, lidi dokáží být strašně hnusní. Držte se

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Lenko, děkuji za komentář. Dokáží a já tomu vůbec nerozumím...Věrka

      Vymazat
  28. Věruško,
    upřímnou soustrast !
    Vůbec nevím co napsat ?!
    Blacka jsem viděla a slyšela osobně, vůbec by mě nenapadlo, že naposledy :-o
    Věruško, přeji moc , ať už máš radostnější dny a zprávy !
    Drž se ♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ilonko, děkuji. Pokaždé, když zaslechnu hluboký hlas vlčáka ohlížím se... Každou chvíli mě dostane sebemenší detail , vzpomínka... I já si přeji lepší dny...moc...
      Zdravíme u vás všechny.

      Vymazat
  29. Milá Věrko, je mi moc líto, co se stalo. Před pár lety jsme měly vlčandu, která měla stejný osud jako tvůj milovaný Black. Nikdy jsem se nesmířila s tím, co se stalo. Nechápu, proč jsou mezi námi takoví lidé. Přeji hodně sil, Romana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Romčo, děkuji. Když jsme Blackovi zapálili Hromničku, řekla jsem Kačce, že plamínek Hromničky je prý kouzelný, umí splnit přání... Řekla : "ať se vrátí Black..." V tu chvíli jsme věděla, že je to nenahraditelný pes...
      Věrka

      Vymazat
  30. Marcela - Nordic Passion28. února 2018 v 21:34

    Verusll, zasnu!!! Mame sousedy, jejichž pes štěká o 106. Už jsem si zvykla. Naopak je to nekdyi výhoda, poznam podle jeho štěkání, kdy prije prijela, kdy jde naopak někdo cizí. V životě by mě nenapadlo mu za štěkání ublížit. Ať hezké vzpomínky zůstanou! M.

    OdpovědětVymazat
  31. Věrko,brečím a je mi to moc líto,vúbec nedovedu pochopit,jak to mohl někdo udělat.moc na vás myslím.Míša

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Míšo, děkuji. Je noc... hodně pozdě usínám ... vzpomínám, přemýšlím... o mnohém... život tu je, záhy není... Tento svět by měl být zastávkou pro dobré skutky ... Dobrou noc. Věrka

      Vymazat
  32. Odpovědi
    1. Leni, děkuji za Tvůj komentář... Na některé pocity nejsou slova ... Věrka

      Vymazat
  33. Moja milá Věrka,čítam tvoje slová o Blackovi,plačem a je mi nevýslovne smutno.Z toho, čo všetko musíš TY prežívať za posledné obdobie i z toho, ako najviac môže ublížiť človek -HYENA niekomu, kto sa nemôže brániť...My máme doma 8 ročného labradora,volá sa Rony,je to jediný pes, ktoré sa nebojím,mám ho veľmi rada a život bez neho si neviem vôbec predstaviť.I preto chápem stratu Blacka.Je mi to veľmi ľúto...
    " Súcit so zvieraťom súvisí tak úzko s dobrotou povahy, že nemôže byť dobrým človekom ten, KTO NIE JE DOBRÝ K ZVIERAŤU."
    Mojko, objímam ťa a cítim s tebou. Mám ťa rada. Ale veď ty to vieš.
    Marta♥

    OdpovědětVymazat
  34. Milá Věrko, když jsi mi psala o Blackovi sms, nevěřila jsem, že je něco takového možné. Nechápala jsem, jak se může přihodit tolik špatných věcí během krátké doby jednomu člověku. Připadá mi, že se točíš v kruhu. Nevím, jak to správně vyjádřit. A jelikož se nic neděje náhodně,což se mi znovu potvrdilo, chci Ti napsat, že se ke mě dostala nedávno kniha s názvem "Požádej a je ti dáno". Začala jsem ji číst až nyní a hned jsem si na Tebe vzpomněla. Možná se mi do rukou dostala právě proto, abych Ti o ní napsala. Snad by Ti mohla pomoci pochopit, proč se Ti vše děje. V každém případě na Tebe moc myslím a přeji Ti, ať se ten kruh otočí opačným směrem a začne se dít jen to pozitivní. Alena (modrý kvítek)
    PS: také jsem před lety přišla o pejska-fenku. Říká se, že na sebe psí kamarád vezme nemoc svého pána, aby ho zachránil. Možná se v mém případě tak stalo. Zemřela na nádor mléčné žlázy.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Alenko, děkuji za Tvé řádky. Zavolám Ti. Opatruj se. Věrka

      Vymazat

Děkuji za vaše milá slova a čas. ♥ Věrka

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...

1

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...