Medaile ...

Některé věci a události se dějí tak nějak sami a tak nějak nepochopitelně.

Je to pár dnů zpátky, co jsem v příspěvku „Startujeme“ psala:

„Nikdy jsem nebyla na metály, ale měla jsem pocit,

že v tom davu, se našel  kdosi,

kdo má pochopení, empatii a cit. Konečně …“

V komentářích mi Inka na to odpověděla:

„Ty by sis těch metálů zasloužila hned několik!“

Tak jsme to tak nějak přivolaly.

Jo, co člověk nečeká, to mu přichází.

A to se týká úplně, ale úplně všeho.

Odjíždíme na vernisáž a do toho blázince drnčí telefon.

Zvedám neznámé číslo.

Zvedám telefon skoro vždy a všude…

i když mám jen dvě ruce a v každé tisíc věcí.

Na druhé straně aparátu velmi milý, ženský hlas.

Asistentka pana hejtmana Královéhradeckého kraje, PhDr. Jiřího Štěpána,Ph.D.

Na otázku odpovídám…spíše se divím, hledím, nechápu.

Bude mi udělena Pamětní medaile hejtmana Královéhradeckého kraje, jako výjimečné osobnosti za přínos pro druhé. 
Za zlepšení života druhým.

Chvíli vůbec nechápu.

Jsou tu přivolané metály J

Přemýšlím, kdo mě nominoval. Pátrám v mysli.

Pátrám v emailech, v mobilních číslech…

Chvíli, tedy pár dnů, mi to trvá, ale vypátráno.

Úžasná dáma v letech, která je na svůj věk vitálnější než leckterý mládežník.

Dáma s nesmírnou energií, přehledem a zkušeností, také prožila onkologické onemocnění…

Dáma, které si vážím a kterou bych okamžitě nominovala na tuto cenu já.

Jedná se o jednu moji čtenářku.

V čase adventním jsme zašly spolu na kávu do tiché, útulné kavárny

 a vyprávěly jsme si…snad úplně o všem … 

Nenapadlo by mě, že mi poděkuje za tu hodinku prožitého času 

a za mé knihy tímto způsobem.

Život je bumerang.

Proč o tom píši? 

Tato slova nejsou o medaili, které si velmi vážím a cením, neboť je o lidství.

Tato slova jsou o tom, že pokud si uděláme čas na své přátelé či známé,

 má to nesmírnou hodnotu.

Tato dáma mi sdělila tolik ze svého života a já jí z toho mého, 

že pak přichází k nám poděkování z úplně jiné strany 

a úplně jiným způsobem.

Život není jen o honbě za časem, ale je o čase.

Není honbou za hodnotami, ale je hodnotou.

Není o mačkání klávesnice, čemuž se říká komunikace,

ale je o komunikaci bez klávesnice.

Protože pak přichází teprve skutečný požitek a prožitek všedních dnů.

Mějte krásné dny s blízkými, přáteli, sami se sebou.

Ať jste na severu, jihu…. doma či venku

Vnímejme sebe navzájem…protože

„každý den je dar“

A vězte, že život je bumerang…

Věrka